KOMENTÁŘ

Rishi Sunak, netypický typický konzervativec

KOMENTÁŘ
Rishi Sunak, netypický typický konzervativec

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

„Boris Johnson utekl z Elby, přistál v Cornwallu a táhne na Londýn.“ Tak zněl jeden z vtipů, které kolovaly o víkendu po sociálních sítích. Po rezignaci premiérky Liz Trussové se všeobecně očekával velký návrat Borise Johnsona. Toho politická krize zastihla v Dominikánské republice na dovolené. Skočil na první letadlo a vydal se zpět do Spojeného království. Britská média informovala o každém jeho kroku. Opravdu to vypadalo jako návrat ztraceného krále. Nakonec se ukázalo, že Johnson spěchal do země zbytečně. Lídrem konzervativní strany se stal Rishi Sunak a v průběhu úterý by ho král Karel III. měl jmenovat premiérem.

Volby lídra Konzervativní strany řídí mocný Výbor 1922. Jeho členy jsou všichni poslanci, kteří nejsou zároveň ve vládě. Za normálních okolností je volba lídra dvoukolová. V prvním volí poslanci dva kandidáty, které následně vyšlou do druhého kola, v němž mezi nimi vybírají všichni členové strany. Tento způsob hlasování je relativně nový, zaveden byl v roce 1998. Mezi lety 1965 až 1998 volili lídra poslanci. Předtím žádná volba neprobíhala a šéf partaje vzešel z neformálních konzultací vedoucích představitelů strany.

Čili trendem bylo mířit ke stále větší demokratičnosti, to se ale ukázalo jako problém. Lídr strany, zvláště pokud je současně premiérem, musí mít podporu své parlamentní frakce, pokud chce efektivně vládnout. To nefungovalo v případě Liz Trussové. Ta v poslaneckém hlasování skončila druhá za Rishim Sunakem, ale následně vyhrála v celostranickém hlasování. Výsledkem bylo, že Trussová nikdy neměla plnou podporu svých poslanců, což se ukázalo jako katastrofální. Při prvním zaškobrtnutí se od ní strana odvrátila.

Výbor 1922 byl rozhodnut zabránit tomu, aby se to opakovalo. Proto vyhlásil, že kandidát na lídra musí mít podporu 100 poslanců (z 357). To zajistilo, že se celé akce účastní jen opravdu seriózní kandidáti. Mělo to také zkrátit celý proces na minimum. Výbor evidentně také doufal, že hranice je tak vysoká, že by jí mohl dosáhnout pouze jediný kandidát – a tím by se podařilo vyhnout hlasování mezi členy. Vlastně to byl manévr, jak znovu zavést volby šéfa poslanci bez toho, aniž by se měnila stranická ústava.

O víkendu tak s napětím celá Británie sledovala, jestli Boris Johnson dosáhne požadovaného počtu podpisů. Všeobecně se totiž předpokládalo, že pokud postoupí do druhého kola, ve volbě všech členů strany hravě zvítězí.

Nakonec získal 102 podporovatelů. V neděli večer však svou kandidaturu vzdal. Uvědomil si, že pokud by vyhrál, stejně by nemohl efektivně vládnout, a ještě by zničil Konzervativní stranu. Před asi třemi měsíci ho k odstoupení donutila vlna rezignací, od ministrů přes náměstky až po ředitele sekcí. Nakonec jich bylo kolem 50. V britském systému jsou všechny tyto pozice obsazeny poslanci. Najít za ně kompetentní náhradu by bylo dost složité. Navíc řada poslanců avizovala, že je připravena vystoupit ze strany, pokud se Johnson znovu stane předsedou vlády. Prostě bylo jasné, že Dolní komora druhé Johnsonovo období neskousne.

Druhá Sunakova protikandidátka, exministryně obrany Penny Mordauntová, nejspíše nikdy nezískala potřebných 100 nominací. Veřejně ji podpořilo zhruba 25 poslanců. Sama Mordauntová půlhodinu před podáním přihlášek tvrdila, že má 95 podpisů. Těsně před uzávěrkou však svoji kandidaturu stáhla.

Premiérem tak bude Rishi Sunak. Konzervativci pokračují v tradici prolamování bariér. V 19. století měli prvního premiéra židovského původu, Benjamina Disraeliho. Všechny tři dosavadní premiérky byly konzervativní. A nyní budou mít prvního premiéra indického původu. To je na Sunakovi to nejzajímavější, jinak je to totiž typický představitel Konzervativní strany. Sunak pochází ze solidní střední třídy, otec lékař, matka lékárnice. Vychodil Winchester College, jednu z nejelitnějších internátních škol v Británii, na úrovni slavnějšího Etonu. Pak pokračoval studii na Oxfordu v programu Filozofie, politika a ekonomie. Takzvaný obor PPE je tradiční volbou pro lidi mířící do politiky a státní správy. Již na univerzitě se angažoval v Konzervativní straně. Po studiích zamířil do londýnské City, kde pracoval pro Goldman Sachs a pak pro nejrůznější hedgeové fondy. V roce 2014 byl vybrán jako kandidát na poslance a následně zvolen. Pak přišel raketový vzestup uvnitř strany. V červenci 2019 se stal prvním náměstkem ministra financí, funkce mocnější než řada kabinetních ministrů. Od ledna 2020 až do července 2022 byl přímo ministrem, než svým odchodem spustil pád Borise Johnsona. Tento životopis je téměř k nerozeznání od typického představitele konzervativního establishmentu.

Rishi Sunak je tak úkazem zdařilé integrace britských Indů. Ti patří mezi nejúspěšnější obyvatele Spojeného království. Barva kůže v Británii již opravdu není problém

Sunak je považován za schopného technokrata a organizátora. Jeho období v čele financí je pokládáno více méně za úspěšné, provedl státní kasu covidovou pandemií. Sám o sobě prohlašuje, že je pro nízké daně, ale ne za cenu velkých schodků rozpočtu. Dá se čekat, že ukázněný Sunak vrátí důvěru ve finanční kázeň britské vlády, kterou značně narušila Trussová svou novelou rozpočtu, která odstartovala její pád.

Sunak však není úplně bez chyb. První kaňkou je jeho žena, Akshata Murthy. Ta je dcerou jednoho z nejbohatších Indů N. R. Narayana Murthyho. Sama je multimilionářka. Přesto na ni letos v dubnu prasklo, že používá právní kličku k snížení svého daňového základu. Vše bylo naprosto legální, ale Brity to rozzuřilo.

Zadruhé Sunak má charisma účetního. Na rozdíl od excentrického Johnsona působí jak obzvláště nudný patron. Po chaotickém Johnsonovi a ještě chaotičtější Trussové to může být výhoda. Konzervativci hledají nyní nějaké stabilní vedení, které vrátí straně respekt. Ve volbách to však může být problém, těžko si představit, že Sunak nadchne davy.

Volby jsou však ještě daleko. Jeho prvním úkolem je zvládnout rozhádanou stranu, která hledí do propasti volebního debaklu. Sunak si to dobře uvědomuje. Ve své první řeči konzervativním poslancům řekl: „Máme jen jednu šanci. Musíme se sjednotit, nebo zemřeme.“

25. října 2022