Markéta Malá

/

Články autora

Chystá se další zvýšení daní. Co čekat od vlády ve volebním roce

Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.

Udržet si životní úroveň je těžké. Na co střední třída doplatila nejvíce

České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.

Síkelovy lži a polopravdy o zestátnění zadlužených plynovodů, které zaplatí občané. Co s nimi dál?

Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený.

Trpíme největší nedostupností bydlení v EU. Řešení vlády? Dávky a dotování nájmů

Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.

Zadluženými Síkelovými plynovody nic neteče a platit se musí. Odnesou to lidé vyššími cenami plynu

Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.

„Na navyšování platů nejsou peníze.“ Stanjura odmítl Jurečkův plán přidat od září státním zaměstnancům

Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.

Elektřina i plyn z rozhodnutí vlády zdraží. Počítejme s tím, že jde o nový normál

Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.

Proč znovu slepě spoléháme na Německo?

Je horké léto. Padlo rozhodnutí o vítězi tendru na Dukovany, po kterém se členové vlády rozprchli na své dovolené. Vše ostatní, o čem se v české energetice mělo rozhodovat, se odsunulo na neurčito. Pomineme-li, že kabinet Petra Fialy raději po smršti veřejné kritiky úplně odstoupil od jednání o výbušných materiálech k naplňování Green Dealu, pořád tu máme Státní energetickou koncepci, jejíž aktualizovaná podoba se schválit musí. Nejenže má tento dokument představovat závazné vodítko pro investory, kteří musejí vědět, do jakých zdrojů dává smysl investovat.

Vláda dluží odpovědi na klíčové otázky. Hrozí nebezpečná závislost na dovozu elektřiny z Německa

Je léto, vláda na prázdninách, ministr průmyslu na podzim pravděpodobně odejde coby nový eurokomisař do Bruselu a Česko stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci. Nevíme, jestli existuje nějaký konkrétní scénář odcházení od uhlí, a jak chceme uhelné elektrárny, jejichž provoz je už nyní ztrátový, udržovat při životě. A především nevíme, jakými stabilními zdroji chceme uhlí v energetice nahrazovat, abychom nebyli zcela závislí na dovozu.

Otřes na burze. Padají akcie technologických gigantů, neúspěch elektroaut dostihl výrobce

Akciové trhy zažívají otřes. Ve Spojených státech je táhly dolů technologické akcie v čele s Teslou a Alphabetem (Google), které zklamaly svými hospodářskými výsledky. Padaly ale i další akcie: Apple, Microsoft, Meta, Amazon a Nvidia. Širší index S&P 500 poklesl o 2,3 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 2022. Do toho dochází k zemětřesení i u akcií evropského automobilového průmyslu. Hodnota akcií několika velkých automobilek nečekaně silně klesla.

Říkat i bolavou pravdu

Minulý týden jsme se dověděli zásadní rozhodnutí. Další dva jaderné bloky nám nebudou stavět Francouzi, ale Korejci. Kolem celé věci je mnoho neznámých, na které jsme od vlády zatím nedostali odpověď. Především to, kdo a jak přesně největší novodobou investici zaplatí a jak moc reálné (nebo spíš nereálné) je dodržení ceny 200 miliard korun za jeden blok. Další vývoj bude proto třeba pozorně sledovat. Od vládního kabinetu jsme ale čekali i výsledky jednání o důležitých klimaticko-energetických dokumentech. A zároveň i rozhodnutí o tom, jak dostat do zákona výbušné téma rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.

Publicistický pořad 168 hodin končí. „Přispěly k tomu vnitroredakční spory s Norou Fridrichovou“

Česká televize ukončí vysílání nedělního publicistického pořadu 168 hodin. Dohodl se na tom generální ředitel televize Jan Souček společně s vedením zpravodajství. Dlouholetá dramaturgyně a moderátorka pořadu Nora Fridrichová v televizi zůstává. Televize o tom informovala v tiskové zprávě a také na sociálních sítích.

Přetrvávající mýtus vlády o levné elektřině z Dukovan. Zaplatí si ji občané

Česko rozjelo obří jadernou investici v podobě dostavby dvou bloků v Dukovanech. To je bezesporu dobré rozhodnutí, energii z jádra potřebujeme a životnost stávajících bloků jednou skončí. ČEZ jakožto investor už zahájil jednání o smlouvě s vítěznou korejskou společností KHNP. Vláda by ale měla lidem narovinu říkat, že konečná cena 200 miliard korun za jeden blok je nereálná. A stejně tak neslibovat, že nové bloky budou znamenat levnou elektřinu do budoucna.

„Zdražování benzinu a plynu nedopustíme.“ Vláda pod tlakem slibuje občanům nemožné

Známe zásadní rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Bude to překvapivě korejská KHNP, francouzská EdF zřejmě kvůli špatné situaci v zemi a podle vlády také kvůli horší nabídce, je mimo hru. Vláda ale měla místo výsledku tendru oznámit výsledek plánovaného jednání o třech klimaticko-energetických materiálech. A také jsme se měli dozvědět to, jak do české legislativy zakomponujeme třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.

Za uhlí není náhrada

Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.

Stamiliardové částky za nové bloky vládě nevycházejí. Jaká rizika přenese na daňové poplatníky

Konečně víme, za kým jde největší investice v historii samostatné republiky. Nové jaderné bloky má stavět korejská společnost KHNP. Francouzi zůstali mimo hru. Pár informací vláda poskytla, a ty bude nutné dále sledovat. Nadále totiž platí, že neznáme model financování bloků. Vláda tvrdí, že o něm a zároveň o investorském modelu, tedy o tom, jaká společnost vlastně bude bloky spolu s Korejci postaví, rozhodne do konce roku.

Vláda se bojí přiznat pravdu o Green Dealu. Největší zásah do života odsouhlasila ona, ne Babiš

„Žádné zákazy a příkazy, které by zdražovaly život občanům, nezavádíme.“ To jsou slova členů vlády, která zazněla na ostře sledovaném vystoupení po jednání kabinetu. Na něm jsme se nakonec dozvěděli „jen“ vítěze jaderného tendru na dostavbu jaderných bloků – korejskou společnost KHNP. Právě kvůli tomu prý změnila původní program, a to schvalování mimořádně důležitých strategických dokumentů.

Vláda si bere delší čas. Kdy padne nejdůležitější rozhodnutí roku

Chvíli to vypadalo, že by vláda mohla dodržet slib a oznámit veřejnosti, jestli nové jaderné bloky postaví Francouzi, nebo Korejci. Příležitost rozhodnout se nabízí na středečním jednání, kde Fialův kabinet schválí také závazné plány toho, jak bude v českých podmínkách naplňován evropský Green Deal. Vítěze tendru i počet bloků, které postaví, jsme měli znát do poloviny července. Teď ale ministerstvo průmyslu požádalo o prodloužení termínu skoro o čtrnáct dní. To nejpodstatnější, tedy model financování celého projektu, se ale nedozvíme ani na konci měsíce.

Vláda se chystá posvětit změny, které zdraží a změní život všem

V posledních dnech objevující se označení „český Green Deal“ je trochu zavádějící. Vláda má ve středu na programu závazné plány toho, jak se v českých podmínkách bude zelená evropská přestavba naplňovat. Tedy jak chce česká vláda Evropské komisi vyhovět, jak převede různá opatření do naší legislativy a jak se tato opatření dotknou každodenního života. Dekarbonizace je obrovsky nákladná, takže ho zasáhnou hodně. Markantní je to například u zdražení benzinu a nafty kvůli rozšíření systému emisních povolenek.

Vláda mlčí o největší investici v dějinách Česka, kterou celou zaplatí daňoví poplatníci

Stavba nový jaderných bloků bude největší investicí od vzniku republiky. Na to, o jak obrovskou finanční zátěž a významný energetický projekt se jedná, o ní víme a mluvíme dost málo. Přitom ji na sebe vezmou daňoví poplatníci. Vláda nakonec oznámí, zda v Dukovanech a možná i v Temelíně budou stavět Francouzi, nebo Korejci, zřejmě až na konci srpna. Původně se mluvilo o červenci. Do té doby nebudeme vědět, co je v nabídkách, ani kolik bloků nakonec postavíme.

Vláda lační po lehce dostupných penězích a porušuje slib. Zavést chce i další daň

Příjem z mimořádné daně neboli windfall byl už v červnu vyšší, než kolik stát plánuje vybrat za celý rok. Nejvíce odvádí stejně jako loni ČEZ. Logická otázka je, proč má daň nadále platit, když se z jejich výnosů měly pokrýt jen mimořádné výdaje. Takto vláda nadále působí, že chce z vybraných peněz pokrývat běžné výdaje rozpočtu a pomáhá si snižovat schodek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že pro další trvání daně není důvod.

Stát chce Tykačovi vyvlastňovat elektrárny. Uhlí se může vrátit do hry, není náhrada

Co bude, až nebude uhlí? A opravdu nakonec v energetice skončí? Výroba elektřiny z uhlí je ztrátová, což způsobil růst cen emisních povolenek a naopak zlevňování silové elektřiny. Jenže v tuto chvíli ho nemáme čím nahradit, ačkoli vláda tvrdí, že to zvládneme za pomoci plynových elektráren, dalších OZE a dovozu. Uhelné elektrárny se ukázaly být velmi dobrou investicí v předchozích letech, kdy ceny silové elektřiny vystřelily nahoru.

Čínská past. Jaká pomsta čeká na EU za uvalení cel na elektroauta

Téměř padesátiprocentní cla na některé značky čínských elektroaut. Ta začnou od pátku platit poté, co o nich rozhodla Evropská komise, která tak chce Čínu po vzoru USA trestat za dovoz jejích levných dotovaných elektromobilů na unijní trh. Jde zatím o dodatečné cenové přirážky, které definitivně začnou platit až na podzim, pokud nenajde EU s Pekingem společnou řeč. Uvalení cel jen ještě vyeskaluje obchodní válku.

Rozvrat střední třídy jako cíl

Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.

Zavede Fialova vláda daň, kterou Babiš raději odpískal? „Zaplatí to domácnosti a firmy“

Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.

Žalovat stát se ČEZu nechce. Kdo a jak zaplatí největší investici v dějinách, nevíme

Valná hromada ČEZ byla výživná. Až po více než dvanácti hodinách se dostala ke třetímu bodu jednání z deseti a schválila navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Stát jako většinový vlastník protinávrh nepodal. Minoritáři zahltili představenstvo otázkami především na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na které státu odvádí ze všech nejvíce právě ČEZ, a také na financování nových jaderných bloků. Stále totiž není jasné, kdo a jak až čtyři nové bloky postaví, a především zaplatí.

Vláda: ušetřili jsme tím, že jsme vzali lidem z kapes víc. Státním zaměstnancům ale přidáme

Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.

Zvrácenost umělého zdražování elektřiny. Výrobu z uhlí a plynu teď zaplatí každý z nás

Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.

Novější články Starší články