Markéta Malá

/

Články autora

Zvrácenost umělého zdražování elektřiny. Výrobu z uhlí a plynu teď zaplatí každý z nás

Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.

Už zase rozdáváme bohatým. Vlastníte byt? Nevadí, od státu dostanete milion

Není zájem, tak přitlačíme. Tak vláda uvažovala, když ještě více rozvolnila už tak spornou dotaci Oprav dům po babičce. V rámci ní mohou lidé od státu dostat až milion korun na opravu a zateplení starých domů. Lidovecký ministr Petr Hladík s tímto štědrým rozdáváním přišel loni v létě a sklidil kritiku za populismus. Dotace nicméně běží a lidé ji čerpají o dost méně, než se čekalo. Proto ministr rozhodl, že milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo.

„Absolutně sociálně necitlivé.“ Koho zasáhne směrnice EU o zelených budovách

Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie.

Zachraňujeme porodnost

Loni se u nás narodilo nejméně dětí za posledních dvaadvacet let. To je špatná zpráva, která může mít mnoho důvodů. Jedním z nich – neříkejme však, že tím hlavním – může být fakt, že mladí lidé mají obtíže se sháněním bydlení. Nedostupnost bydlení je u nás jedna z nejvyšších v Evropě. Podle loňských dat stálo pořízení nemovitosti v Česku v průměru víc než třináct hrubých ročních příjmů. Za posledních pět let vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd. Příčinou všeho je dokola omílané tvrzení, že bytů je málo. Z toho důvodu jsou drahé i nájmy.

Zelená Ursula hraje o svůj další osud. Začíná vyjednávání o klíčové posty EU

Evropské volby proběhly, známe vítěze. Následující týdny budou ve znamení tvrdých zákulisních vyjednávání o tom, kdo obsadí klíčové unijní posty. Nové šéfy bude mít Evropská komise, Evropský parlament i Evropská rada. Současná předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, tvrdá podporovatelka klimatické bruselské politiky, z nejsilnější Evropské lidové strany si dává šanci, že ve funkci zůstane dalších pět let.

„Netrestejme Čínu, využijme příležitost.“ Cla na elektroauta jdou proti všem

Zavádět, nebo nezavádět cla na čínská elektroauta? Krok Spojených států uvalit stoprocentní clo asi nebude mít velký efekt, do USA se dováží elektromobilů čínské výroby minimum. Mnohem významnější je zvýšení cel na polovodiče, ocel a hliník nebo solární panely. Tratit na tom budou hlavně spotřebitelé. Otázkou je, pro jaký „trest“ za dovoz silně dotovaných aut se už brzy rozhodne EU. Čínský elektromobilový průmysl ale Evropu potřebuje, stejně tak německé automobilky potřebují Čínu.

Odnesly to hlavně rodiny s dětmi. Proč vláda prezentuje zvýšení daní jako úspěch

Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.

Německá plynová zrada. „Podkopávali energetickou bezpečnost Česka“

Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo. Za pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících Němci zavedli přirážku, která zkapalněný zemní plyn ještě zdražuje. Přirážka se má ještě zvýšit, což už Česko společně se Slováky, Rakušany a Maďary odmítlo akceptovat, a tlak na Evropskou komisi, aby zasáhla, se vystupňoval. Nyní Německo téměř přes noc oznámilo, že poplatek zruší úplně. Ale až od příštího roku.

O čem se nemluví

Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.

Proti zájmům Česka. Nechali jsme si vnutit drahou elektřinu ve prospěch Německa?

Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech bude největší investicí od vzniku samostatného státu. V tuto chvíli ještě nevíme, zda budou stavět Francouzi, nebo Korejci. Neznáme přesné znění jejich nabídek, a především nevíme, kdo ponese riziko nákladů například při zdržení stavby, což je stěžejní, jak ukazují příklady z jiných zemí. Za to ale už víme, jaké podmínky státní podpory nám Evropská komise povolila. Z toho, co se píše v tiskové zprávě notifikace, budou pro Česko hodně nevýhodné, a rozhodně neznamenají levnou elektřinu z jádra.

Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?

Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?

ODS se inspiruje Babišem. Vytáhneme peníze z bank tak, aby je to nebolelo

Ve vzduchu stále visí sektorová daň na banky. Tedy potrestání bank za to, že málo odvedly na mimořádné dani neboli windfall tax. Kromě ODS a TOP 09 by se to zamlouvalo celé vládní koalici. Ministr financí ale teď nabízí jinou možnost ve formě lehčího „potrestání“, které by banky nakonec bolet nemuselo. Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům.

Benzin a nafta dražší o více než deset korun. EU uvalí zelenou daň na osobní dopravu i domy

Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.

Plyn zlevnil, atraktivita tepelných čerpala klesá. Zvýhodní stát jejich majitele?

Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.

Stát hledá peníze, kde se dá. „Finančák“ loví firmy téměř na jistotu

Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.

Socialistické recepty táhnou

Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.

Evropa předstihla Ameriku. Kam až sahá dohled bank nad chováním lidí

Úkolem všech centrálních bank je pečovat o měnovou a cenovou stabilitu. Ještě do nedávna nebylo zvykem, že by se měly tyto finanční instituce angažovat v aktivitách souvisejících s ochranou klimatu, a i dnes je to považováno za překračování jejich mandátů. Stejně tak to platilo o komerčních bankách, kde přitom dnes zelená agenda tvoří velmi podstatnou část jejich politiky.

Naštvaní Němci mohou odvrátit konec spalovacích motorů. Bez dotací lidé nová auta nezaplatí

Rok 2035 má být koncem éry výroby aut se spalovacími motory. Do té doby by podle tvůrců evropské zelené politiky měla být elektroauta dostupnější, dobíjecí infrastruktura dostačující a stejně tak samotné elektřiny by mělo být dost. To je zatím mimo realitu. Elektromobilita je silně dotována, na odbyt jdou hlavně firemní elektrovozy, ale bez státní podpory zájem silně klesá, což se poměrně nedávno ukázalo v Německu, kde vláda štědré dotace nečekaně utnula.

Michlova ČNB bude přísnější. Mohou za to Američané

Česká národní banka šla už potřetí v řadě s úrokovými sazbami dolů. To se očekávalo, podle předchozích předpovědí centrální banky měla základní úroková sazba do konce roku spadnout pod tři procenta. Teď ale ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla najela opět na jestřábí tón a zmírnila naděje na brzký příchod levnějších peněz. Základní úroková sazba klesla na 5,25 procenta, bankovní rada ji tedy snížila o půl procentního bodu.

Státní nákup zadlužených plynovodů, které chtěl Křetínský: daňovým poplatníkům se moc nevyplatil

Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou.

„Jen soláry a vítr to neutáhnou.“ Kvůli rozvoji umělé inteligence hrozí nedostatek elektřiny

Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.

Státem dotované hypotéky: proč platit z peněz daňových poplatníků milionové půjčky?

Jak vyřešit nedostupné a drahé bydlení? Dát lidem státní dotaci na hypotéku. I to je jeden z aktuálních návrhů, se kterým přišli zástupci developerů. Těm by se vyšší poptávka po novostavbách vyplatila. Jinak však mají dotované hypotéky mnoho úskalí. Znamenalo by to vzít peníze daňových poplatníků a začít dotovat lidem milionové úvěry na stavění milionových nemovitostí, říká hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka.

Daly málo, zaklekneme na ně. Levicové choutky ve vládě posilují

Z výhrůžek šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který tvrdil, že se vláda zamyslí, jak potrestá banky kvůli nízkým odvodům na dani z neočekávaných zisků, se stává realita. Vládní STAN by na ně rád uvalil speciální sektorovou daň, čemuž se nebrání piráti ani lidovci. ODS je proti. Jak ale Benda myslel svůj výrok o potrestání bank, nechce ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat.

Dražší dovolené i ceny na pumpách. Proč je česká koruna slabá

Česká koruna má za sebou rok, kdy proti americkému dolaru i euru velmi výrazně oslabila. V posledních dnech si sice o něco polepšila, pokud ale budeme brát rozdíl oproti loňsku, proti euru je oslabení opravdu velké. Před rokem se koruna pohybovala na 23,50 za euro, zatímco v těchto dnes se dostala na 25,25 za euro. Co stojí za naší slabou měnou a co to pro Čechy jako spotřebitele znamená?

Vyhazov z práce bez důvodu. „Firmy nejsou zaopatřovací ústavy“

Flexibilnější trh práce bez zbytečných regulací pro zaměstnavatele i zaměstnance. To by měla ideálně umožnit novela zákoníku práce od resortu vedeného lidovcem Marianem Jurečkou. Ten rázně odmítl možnost zavést tzv. výpověď bez udání důvodu tlačenou především ODS. V čem jsou výhody propouštění lidí z firem bez udání důvodu a jsou v Česku zaměstnanci skutečně téměř nepropustitelní?

Francouzi, nebo Korejci. Hlavně ať už to je

Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.

ODS potrestá banky. Chce kontrolovat „nízké“ daňové odvody

Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.

Novější články Starší články