Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že se chystá postupný převod do české legislativy, který stěžejní část problému, tedy faktické zdražování pro spotřebitele, přehodí na další vládu.

Vláda měla původně už v červenci jednat o třech dokumentech, kterými jsou Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. To se nestalo a členové vlády začali náhle mluvit o tom, že s výjimkou energetické koncepce teď schvalování dokumentů není nutně na pořadu dne. A že žádné datum, kdy by tyto dokumenty měly být na vládě projednány a schváleny, není, potvrdil nyní v České televizi i ministr Hladík, který zde diskutoval s novým europoslancem Filipem Turkem (Přísaha a Motoristé). Uvedl jen, že by to mohlo být na podzim. A že zatím neví, zda se budou návrhy projednávat před krajskými volbami, které se uskuteční v září.

Hladík i zbytek vlády se zároveň vymezují proti tomu, že by se musela už nyní plně implementovat unijní směrnice týkající se rozšíření systému emisních povolenek i na další, běžné oblasti života. Tedy ne jen na těžký průmysl a energetiku, ale od roku 2027 i na vytápění domů a osobní dopravu. Znamená to, že emisní povolenky se budou vztahovat i na benzin, naftu či plyn, což se výrazně promítne do koncové ceny pro zákazníky, protože distributorům paliv kvůli zvýšeným nákladům nic jiného nezbude. O tom, s jakými cenovými skoky se počítá, jsme podrobněji psali například zde.

Směrnice vychází z evropského balíčku zelených opatření Fit for 55. Hlavní jednání o nich se vedla až za vlády Petra Fialy, ačkoli v počátku v roce 2019 evropský klimatický Green Deal odsouhlasil ještě Andrej Babiš. K finálnímu schválení závazné směrnice o rozšíření systému povolenek došlo v dubnu loňského roku na Radě EU, kde proti ní vláda Petra Fialy nijak nevystupovala.

Platnost směrnic schvalují členské státy na Radě EU a Evropský parlament. Závazné směrnice pak musí být převedeny do národních legislativ jednotlivých států. K tomu mělo dojít už v polovině tohoto roku, projednávání ale váznou. A zatím je transpozice, neboli právě převedení do českých zákonů, nadále odkládáno.

„Co se týče problematiky ETS2, tak žádná transpozice se aktuálně nechystá, budeme se pokoušet její znění aktualizovat po nástupu nové Evropské komise,“ řekla v červenci redakci Echa mluvčí vlády Lucie Ješátková.

V euparlamentu se už nic nezmění

Vzhledem k tomu, že v evropské klimatické politice velmi pravděpodobně ani s novým Evropským parlamentem, ani s dalším obdobím předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nedojde ke změnám, působí slova českých vládních činitelů spíše jen jako snaha oddálit dopad opatření na spotřebitele až na další období po parlamentních volbách v příštím roce. Podobně na Hladíka reagoval i Filip Turek.

„Toužil bych po tom, aby se to změnilo, ale myslím, že už je pozdě. Když jsme předsedali EU, měli jsme to rozhodně odmítnout,“ uvedl Turek. Směrnice o rozšíření systému povolenek je už schválená euparlamentem. Aby se jednání o ní znovu otevřelo, musel by být podán pozměňovací návrh, k čemuž je nutné najít v parlamentu většinu. A to vzhledem k jeho složení asi nebude jednoduché.

Hladík teď mluví o určitém rozkouskování implementování směrnice. „Naše vláda nechce implementovat povinnost vyřazování povolenek (nákup povolenek producenty a jejich následné odepisování a účtování vyšší ceny spotřebitelům, pozn. red.) z toho důvodu, že nevíme, jak bude vypadat situace na energetickém trhu za dva tři roky, než to celé nařízení naběhne,“ vyjádřil se.

O plánovaném rozporcování unijní legislativy a prvotním zavedení pouze monitoringu prodeje paliv nedávno informovaly Seznam Zprávy. Ve sněmovně už jsou dvě verze zákona vycházejícího z unijní směrnice. Podle ní má první krok k výběru povolenek nastat už v příštím roce, kdy by měl být zaveden monitoring. Tedy monitoring ze stran prodejců paliv, kteří budou mít povinnost nahlašovat prodané objemy. Má jít o sběr dat kvůli tomu, aby bylo jasnější, kolik povolenek bude od roku 2027 potřeba.

První z návrhů zákona, který podporuje i ministr Hladík, tedy počítá s tím, že zavádět zmíněné vyřazování povolenek, což znamená jejich nákup a zpoplatnění, není v tuto chvíli nutné. A že počkáme, protože fakticky by se povolenky zpoplatnily až od roku 2028. Znamená na to tedy přehození plné implementace směrnice až na další volební období. Vláda jednoduše nechce, aby musela lidem říct, že od roku 2028 se jim zdraží pohonné hmoty a plyn.

Zároveň je ve sněmovně i další návrh, který vypracoval poslanec ODS Václav Král. Ten naopak prosazuje rychlejší postup a nechce odkládat plnou implementaci směrnice, protože je dle jeho názoru zbytečný a prodejci paliv musí vědět, na co se mají připravit. Na začátku září by se měly oba návrhy dostat na výbor pro životní prostředí a následně by o nich měla hlasovat celá Sněmovna.