Německá solidarita v praxi
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jsou to zajímavé hry, co vláda hraje. Na Rusku už nejsme energeticky závislí, ruský plyn k nám neteče, za energie lidé zaplatí méně, koupě plynovodů Net4Gas je výhodná, i když jimi nemá co téct. A nezapomeňme na ruskou ropu, od které bychom se měli příští léto prý úplně odstřihnout, jak teď říká zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. To jsme tak nějak ve zkratce nedávno mohli slyšet. Mezitím plyn zdražuje a asi jen tak nepřestane, ruského plynu k nám teče přes 95 procent, Němci zvedají svůj poplatek za tranzit a za ztrátové plynovody už začínáme platit.
Ceny plynu na trhu jsou teď na nejvyšších hodnotách za letošní rok. A cena půjde dost pravděpodobně ještě vzhůru poté, co ruský plyn nepoteče přes Ukrajinu. Ta totiž trvá na tom, že neprodlouží dohodu o tranzitu plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci roku. To se dotkne hlavně Slovenska a Maďarska, které plyn z Ruska přímo odebírají. Stejně tak Rakousko. Tomu v uplynulých dnech kvůli sporu se společností OMV Rusové dodávky stopli. Pro všechny tři jmenované země v loňském roce každopádně představoval tranzit ruského plynu přes Ukrajinu až dvě třetiny jejich celkové spotřeby.
Podle dat společnosti Net4Gas teče drtivá většina plynu do Česka přes předávací stanici v Lanžhotu na česko-slovenských hranicích. Naopak stanice Brandov, nacházející se v Krušných horách na česko-německých hranicích, přes niž tedy do Česka proudí západní plyn, vykazuje mnohem menší přítok. Zbylé dvě předávací stanice, tedy Český Těšín na česko-polské hranici a Waidhaus na česko-bavorské hranici, vykazují za listopad nulový přítok. Proč tedy mluvíme o tom, že jsme se zbavili energetické závislosti na Rusku? Obchodníci nakupují zkrátka to, co je výhodnější. Na tom vláda nic nezmění.
A proč je nákup plynu původem z východu výhodnější? Na vině jsou především Němci. Plyn tekoucí přes Německo, tedy hlavně norský plyn a zkapalněný neruský plyn, je zatížen jejich speciálním poplatkem, který si za tranzit účtují. Solidarita, o které Němci po ruské invazi na Ukrajinu mluvili, se z toho jaksi vytratila. Poplatek zavedli už na podzim 2022 z toho důvodu, aby prý pokryli náklady na ukládání plynu v zásobnících. A dopadá kromě německých spotřebitelů právě i na všechny dovozce ze sousedních zemí, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Dalo se čekat, že kvůli rozpadu německé vládní koalice nemusí vůbec dojít ke splnění slibu, že Němci od ledna poplatek zruší. Nezruší, naopak ho chtějí ještě navýšit. V současnosti poplatek přidává k tržní ceně asi osm procent, od příštího roku by to mělo být už dokonce deset. Ministerstvo průmyslu se teď sice zaklíná tím, že „není potřeba v žádném případě vytvářet paniku, dohoda s německou vládou nebude narušena“. Ale počítejme s pravděpodobnějším scénářem, že k nám může příští rok proudit ruského plynu klidně sto procent. Pokud ho tedy bude kde brát.
Když vláda kupovala zadlužené plynovody Net4Gas, kterým po konci přepravy ruského plynu do Německa zcela spadly tržby, tvrdila, že to je skvělá a strategická investice i proto, že budou vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. Myšleno právě potom, co skončí tranzit přes Ukrajinu. Zatím to vypadá, že si poradili bez nás. Rakušané asi dovozem přes Itálii a Německo a Slováci už si zařizují východní plyn z Ázerbájdžánu. Tak to nevyšlo. Ale poplatky za distribuci ve složenkách se mohou zvyšovat donekonečna, takže žádný strach.