„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.
Tisíce lidí se v sobotu po celé Francii zapojily do tradičních prvomájových demonstrací, jejichž požadavkem byla sociální spravedlnost a zrušení vládního plánu na snížení dávek v nezaměstnanosti. V Paříži se odborářského protestu účastnili mimo jiné pracovníci ze sektorů obzvláště zasažených pandemií covidu-19 a členové hnutí takzvaných Žlutých vest, které před třemi lety spustilo mohutnou vlnu protivládních demonstrací. V tureckém Istanbulu byly při protestech zatčeny desítky osob.
Většina Francouzů podporuje platformu generálů a dalších, převážně vysloužilých důstojníků, aby vláda konečně učinila zásadní kroky k záchraně země, v opačném případě nevylučují, že by armáda převzala moc v zemi. Podle průzkumu společnosti Harris Interactive na reprezentativním vzorku 1613 Francouzů, je to 58 procent dotázaných obyvatel. Příklon francouzské společnosti k radikálnějšímu řešení problémů ukazuje i další aktuální průzkum, podle kterého je šéfka národní pravice Marine Le Penová přijatelná pro stále více lidí.
„Zachraňte hodnoty civilizace nebo nastoupí naši aktivní kamarádi.“ Ve Francii rozvířil debatu v posledních dnech otevřený dopis dvou desítek generálů ve výslužbě a tisícovky důstojníků a dalších vojáků adresovaný prezidentovi a vládě. V textu, který jako první minulý týden otiskl pravicový týdeník Valeurs Actuelles, varují před islamismes a zničení francouzské civilizace a důrazně žádají vedení státu, aby už konečně začalo důsledně uplatňovat právo na celém území republiky.
Ve věku 78 let zemřel francouzský herec Yves Rénier. V celosvětovou známost vešel jako komisař Moulin ve stejnojmenné sérii televizních kriminálek. Agentuře AFP to oznámila jeho manželka. Yves Rénier zemřel v noci z pátku na sobotu na infarkt ve svém domě v Neuilly-sur-Seine na západě Paříže. Herec se těšil obrovské popularitě díky své roli vyšetřovatele v kožené bundě a neortodoxním metodám. Kriminální seriál Komisař Moulin byl vysílaný s přestávkou od roku 1976 až do roku 2008 na stanici TF1.
Muž tuniské národnosti ve francouzském městě Rambouillet v pátek u vchodu na policejní stanici podřezal policejní úřednici, která i přes snahu kolegů na místě zemřela. Policisté útočníka s nožem postřelili a zatkli. Později v nemocnici zemřel, uvedla agentura AFP. Případ už vyšetřuje protiteroristická prokuratura. Do Rambouillet, které leží asi 60 kilometrů jihozápadně od Paříže, míří ministr vnitra Gérald Darmanin i premiér premiér Jean Castex.
Minulý týden jsme se dověděli jména letošních laureátů Pritzkerovy ceny, nejvyššího architektonického ocenění za celoživotní dílo. Proti výsledkům neprotestoval snad nikdo, Nobelovku za architekturu, jak se ceně také přezdívá, totiž získali velmi respektovaní architekti, kteří soudobé architektuře ukázali, že demolice by měla být vždy až tím posledním možným řešením.
Velká francouzská muzea drží krok s libanonizací země a rychle upadající dobou. Stejně jako nedávno Louvre nyní se i Muzeum historie Paříže, neboli muzeum Carnavalet, rozhodlo jednoduše odstranit římské číslice, ať už se jedná o staletí nebo krále. Po čtyřech letech práce a kompletní generální obnově se známé muzeum Carnavalet ukazující historii Paříže od starověku po současnost rozhodlo vykázat římské číslice ze svých prostor, píše deník Le Figaro.
Pařížský soud v pondělí uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem a uložil mu tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Soud uvedl, že Sarkozy bude mít možnost požádat o odpykání trestu doma s elektronickým náramkem. Obžaloba pro někdejšího šéfa Elysejského paláce žádala odnětí svobody v délce čtyř let, z toho dva roky podmíněně. Stejné tresty jako Sarkozymu v pondělí soud vyměřil i dalším dvěma spoluobžalovaným.
Zdá se, že ve francouzských prezidentských volbách, které se uskuteční už v příštím roce, nic nemůže ohrozit dva kandidáty od postupu do druhého kola. Zatímco sice současná popularita prezidenta Emmanuela Macrona je vysoká, v prvním kole by podle nyní zveřejněných výsledků průzkumu získal 23-24 procent hlasů. Více Francouzů by však dalo hlas šéfce Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, která by mohla získat 26-27 procent hlasů a zvyšuje tak svůj náskok.
Elitní francouzská vysoká škola Sciences Po Paris zažívá rostoucí nárůst rasistických, dekolonialistických a indigenistických ideologií. Mnohé konference, výzkumné práce a kurzy jsou pod vlivem a dohledem malých, ale útočných ideologických militantních skupin. I když diskuze na toto téma běží ve Francii většinou na pokraji mediálního mainstreamu, před situací nyní varuje i tradiční deník Le Figaro.
Očkování proti koronaviru se rozběhlo již v celé Evropské unii. Jako poslední s ním začalo Nizozemsko ve středu 6. ledna. První vakcínu dostala sestra v domově s pečovatelskou službou ve městě Veghel na jihovýchodě země. Jenže Nizozemsko a další státy se podobně jako Česká republika nevyhnuly ostré kritice za nezvládnutí přípravy očkovací strategie či propagace samotného očkování směrem k veřejnosti. Francie byla dokonce tento týden donucena po velkém tlaku změnit svůj plán.
Francouzská policie v sobotu ukončila velkou párty, která se nedaleko bretaňského Rennes v rozporu s protikoronavirovými restrikcemi konala už od silvestrovského večera. Sjelo se na ni asi 2500 lidí, z nichž někteří se v sobotu střetli se strážci pořádku. Uvedla to agentura Reuters.
Ve věku 98 let dnes zemřel francouzský módní návrhář Pierre Cardin. Byl vizionářským návrhářem a průkopníkem prêt-à-porter, konfekčního odívání, které módu zpřístupnilo i širší veřejnosti. O jeho úmrtí informovali pozůstalí agenturu AFP. Pierre Cardin byl členem francouzské Akademie krásných umění a držitelem několika řádů a ocenění.
Francie poslala do anglického Doveru hasiče s 10 000 testy na koronavirus pro řidiče kamionů, kteří tam uvázli kvůli neprůjezdné hranici. Francie ji uzavřela v noci z neděle na pondělí v reakci na novou a velmi nakažlivou mutaci koronaviru zjištěnou v Británii. V úterý dala Paříž souhlas, aby se hranice otevřely pro lidi s negativním testem na koronavirus. Mezi lidmi zablokovanými v Británii jsou i Češi.
Ve věku 84 let v úterý zemřel francouzský herec Claude Brasseur, informovala agentura AFP. Brasseura proslavily v 70. a 80. letech zejména komedie, ztvárnil ale i řadu vážných rolí. Byl dvojnásobným držitelem francouzské filmové ceny César a v roce 1964 také reprezentoval Francii na zimní olympiádě v Innsbrucku v jízdě na bobech.
V procesu se spolupachateli útoku na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo v roce 2015 dnes soud poslal hlavního obžalovaného Aliho Rizu Polata na 30 let do vězení. Stejný trest vyměřil také družce jednoho ze zabitých atentátníků Hayat Boumeddieneové. Při útocích na Charlie Hebdo a následně obchod s košer potravinami zahynulo celkem 17 lidí.
Francie je po Číně další země, která směřuje k vyvinu bojovníků se zvláštními schopnostmi. Podle zprávy francouzského vojenského etického výboru dostaly francouzské ozbrojené složky povolení k vývoji speciálních vojáků. Informaci přinesla CNN. Zpráva přichází jen několik dní poté, co americké tajné služby varovaly, že v Číně už běží program na vývoj geneticky upravených vojáků.
Hlavní zájem na přístupu do britských vod mají Francouzi, kteří chtějí zachovat kvótu ve výši 80 % výlovku z časů EU. Tuto jejich linii tvrdě prosazuje hlavní vyjednavač EU ve věcech brexitu Michel Barnier.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Ve věku 94 let zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Oznámil to Elysejský palác. Úřad hlavy státu vykonával v letech 1974 až 1981. Giscard d'Estaing zemřel ve svém domě nedaleko Tours v západní Francii. V září byl převezen na jednotku intenzivní péče pařížské nemocnice poté, co si stěžoval na dýchací potíže. Znovu hospitalizován musel být v polovině listopadu v Tours
Mezi Francií a Amerikou probíhá „válka slov“, jejími aktéry ale nejsou politici, jako tomu třeba bylo v případě sporu o invazi do Iráku mezi prezidenty Chiracem a Bushem.
Francouzský prezident Macron, který se nyní musí vypořádávat s hrozbou nábožensky motivovaného terorismu ve své zemi, narazil na nevítanou věc: anglosaský tisk jej v jeho zápasu o svobodu projevu tak úplně nepodporuje.
Vždy když se ve Francii, ale platí to i pro jiné země, zase něco stane, přicházejí vedle velkých slov ke slovu také sociologické průzkumy. Ty přinášejí docela znepokojivá data, jež přitom nejsou žádným překvapením. Aspoň pro ty, kdo se o vývoj v naší společné Evropě trochu zajímají a mají oči otevřené.
Čtyři 10letí školci ze školy Louise Pasteura v Albertville na východě Francie byli ve čtvrtek zatčeni policií a vyslýchání devět hodin poté, co schvalovali nedávné stětí učitele čečenským islamistou nedaleko Paříže a následně se objevily výhružky smrtí učiteli tamní školy.
Výzkum sociologického institutu Ifop pro Výbor laicismus republika, zveřejněný tento týden, zdůrazňuje rostoucí propast mezi muslimy a ostatními Francouzi ve vztahu k sekulární podstatě státu.
Mladá liberální ikona, kterou je kanadský premiér Justin Trudeau, prohlásila, že „svoboda projevu má své limity“. Trudeau měl na mysli konkrétní událost, tedy nedávné islamistické útoky ve Francii.
Útočník s nožem u kostela v jihofrancouzském přímořském městě Nice u baziliky Notre-Dame zabil pravděpodobně tři lidi a několik jich zranil.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o podpoře karikatur proroka Mohameda a přirovnal ho k teroristovi.
Francouzská skupina Alstom se rozhodla zahájit od pondělí exkluzivní jednání s českou Škodou Transportation o prodeji svého závodu na výrobu vlaků v alsaském Reichshoffenu.
