Tag: klima

Články k tagu

Je čas na siestu v Česku? Úmorná vedra vyvolávají debaty o změnách životního stylu

Úmorná vedra bychom měli, ale co siesta? Někteří odborníci i politici ve střední Evropě si kladou otázku, zda není správná chvíle na změnu životního stylu. Konkrétně využití zkušeností, které mají jižní národy žijící v horkých krajinách. Natáhnout se na kanape, odpočívat či zkrátka relaxovat podle gusta v době, kdy je přes den největší horko, totiž dává smysl i podle lékařů. V Německu se debata dostala až na vládní úroveň.

Zelený Timmermans opouští Evropskou komisi, jeho agendu převezme Šefčovič ze Slovenska

Evropský komisař pro klima Frans Timmermans dnes podal demisi, neboť hodlá kandidovat v listopadových předčasných parlamentních volbách v Nizozemsku. Uvedla to v prohlášení Evropská komise (EK). Klimatickou agendu Timmermanse, který byl zároveň výkonným místopředsedou unijní exekutivy, převezme místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska. V červenci Timmermans oznámil, že chce být příštím nizozemským premiérem, a uvedl, že se bude ucházet o post lídra levicové koalice.

VIDEO: Nevídaná zácpa v Panamském průplavu. Čeká u něj 200 lodí

Panamský průplav se v posledních týdnech potýká s nedostatkem vody kvůli suchu. V posledních týdnech se tak na obou stranách kanálu začaly tvořit fronty nákladních lodí. V současnosti už jich je kolem 200. Kvůli nedostatku vody smí kanálem proplout pouze 32 lodí denně oproti 36 až 40 za standardních podmínek. Informuje například Wall Street Journal. Je to údajně největší námořní zácpa v historii.

Vedra v Česku přesáhnou 34 stupňů, západ země potrápí bouřky

V Česku bude od neděle do úterý až 34 stupňů Celsia a na jihu a východě Moravy vydrží tropická vedra zřejmě až do soboty. V neděli odpoledne a večer budou také na západě a severozápadě Česka silné bouřky. Oznámil to ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Před vysokými teplotami varovali meteorologové již dříve, nyní výstrahu rozšířili na celé Česko.

Záchrana vybíjení stád? V Kanadě vyšlechtili krávy šetrné ke klimatu

Klimatičtí aktivisté v rámci svého snažení kritizují kromě využívání spalovacích elektráren k výrobě energie či ježdění autem taky velkochovy skotu, které uvolňují do vzduchu příliš mnoho metanu. S novým řešením ale přišli farmáři. V Kanadě se má příští rok narodit nový speciální druh krav produkující výrazně méně tohoto plynu. Informovala o tom agentura Reuters.

To je vláda dětí

V americkém státě Montana předevčírem padl důležitý rozsudek. Soudce v něm dal za pravdu skupině šestnácti žalobců z řad –doslova – dětí a mládeže. Tento kolektivní soubor životní zkušenosti a erudice napadl zákon, který na území státu Montana z posuzování vlivů chystaných staveb na životní prostředí explicitně vyjímá údajný vliv na světové klima. Montana je v Americe známá a důležitá těžbou uhlí, na němž už dnes celkem nikoho nezajímá síra, ale čidly nepostřehnutelné emise CO2. Zástupce Montany se u soudu odvolal, verdikt je prý absurdní, především s ohledem na to, že jeden z padesáti amerických států nemá žádný měřitelný vliv na vývoj teplot v atmosféře planety, i kdyby se rozkrájel a kompletně zbavil průmyslu.

Konec levného cestování letadlem. Aerolinky se chystají trestat cestující ve jménu dekarbonizace

Letecký průmysl se po přežití pandemie covid-19 chystá vystavit cestujícím účet v hodnotě několika bilionů dolarů za tzv. dekarbonizaci. To vše s vidinou téměř nemožného cíle, tj. neutralizovat emise oxidu uhličitého z přibližně 25 000 letadel světové komerční flotily, která obvykle přepraví asi 4 miliardy lidí ročně a spálí téměř 378 miliard litrů kerosinu. To je více paliva, než kolik lidstvo vypije tekutin za rok. O chystaných dopadech na cestující informovala agentura Bloomberg.

Tichý oceán jde proti trendu globálního oteplování. Ochlazuje se, hlásí studie

Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.

Premiér Sunak hájil těžbu v Severním moři. „Nenecháme si od nikoho dávat přednášky“

Britský premiér Rishi Sunak ve středu v rozhovoru s rádiem LBC potvrdil, že klimatická neutralita je pro jeho vládu prioritou, Británie ale podle něj potřebuje „rozvážný a pragmatický“ přístup. Postoj vládnoucích konzervativců ke klimatu je v britském veřejném prostoru stále častěji předmětem sporů, mimo jiné kvůli stovkám nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severním moři, které vláda nedávno schválila.

K rozumu z donucení

V tradiční záplavě letních témat zaměstnávajících média typu manželský trojúhelník náměstka ministra vnitra za Piráty, což je obzvlášť pikantní v kontextu jejich nechutně moralistní politické agendy, kterou rozpoutávají kulturní války a rozeštvávají společnost, nebo sporů o předražené dovolenkové pobyty v Chorvatsku, máme také obvyklé letní požáry v jižních částech Evropy, především v Itálii a Řecku. Tentokrát se ale zeleným ideologům nedaří tak úspěšně vyvolávat paniku a strach jako obvykle.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Většinu současných ničivých požárů v Řecku založili lidé, uvedl ministr přes klima krizi

V Řecku toto léto zatím vypuklo 667 požárů, uvedl Vassilis Kikilias, řecký ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu. Většina z nich prý byla způsobena lidskou rukou, ať už omylem nebo úmyslně. Informuje o tom Athénsko-makedonská zpravodajská agentura (AMNA). Za červenec požáry spálily na 400 kilometrů čtverečních Řecka, hlavně v okolí Athén či na ostrově Rhodos. Požáry sužují na devět zemí v okolí Středozemního moře včetně například Itálie. Teploty v oblasti běžně dosahují nad 40 stupňů Celsia.

Globální oteplování skončilo, vysvětlil lidstvu generální tajemník OSN a „začala éra globálního varu“

Letošní červenec se údajně stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Tvrdí to agentura Reuters, která se odvolává na analýzu Lipské univerzity v Německu. Na zprávu vzápětí zareagoval generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého začala éra „globálního varu“ a jsou nezbytná okamžitá dramatická opatření. Jaká to mají být, ale nespecifikoval.

Hoří, má prostoto

Na řeckém Rhodosu je po devíti dnech divokého požáru vyhlášen pro celý ostrov nouzový stav. Evropu sužuje údajně neobvyklé horko. Česká televize k tomu už předevčírem na ČT24, pod špaltou Jak nespálit planetu, zpovídá Aleše Fardu z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Moderátorka kreslí dramatické scénáře: Co když se kvůli vlnám veder budou muset přesouvat dovolené a kvůli dovoleným pak i školní rok? Farda je víc na zemi, ale i on připouští v našich zeměpisných šířkách siesty. Potvrzuje sice, že požáry v jižnějších částech světa k létu patří, aby pokračoval: „Co ovšem můžeme říci, je, že těchto jevů v čase přibývá."

Ne

„Od té doby, co jsem na světě, se svět řítí do záhuby,“ poznamenal německý novinář Peter Felixberger v roce 2019 na adresu klimatického protestu. Třiašedesátiletý novinář tím neshazuje starost o životní prostředí, jen si všímá míry, s jakou se klimatický aktivismus propojil s apokalyptickými vizemi. Aktivisté přitom vzývají vědu, což nemusí být korektní. Citovaní vědci se s nimi třeba shodují na popisu situace, méně na inscenaci vědeckých výsledků a ještě méně v otázkách nápravy. Příkladem je světově uznávaný klimatický fyzik Thomas Stocker.

Nobelista kritizoval současnou klimatickou vědu. MMF mu zrušil přednášku

Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.

Ohnivé hory boří teplotní rekordy: naměřili tam 52 stupňů, povrch měl 80 stupňů

Až na 80 stupňů Celsia vystoupala tento týden teplota zemského povrchu v čínských Ohnivých horách, které se nacházejí v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Do oblasti proudí davy turistů, kteří si pořizují selfie u obřího, 12 metrů vysokého teploměru, jenž teplotu rozpáleného povrchu země měří, uvedla ve středu agentura Reuters s odkazem na čínskou státní televizi.

Nositel Nobelovy ceny: „Příběh o klimatické krizi je podvod globální elity“

Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. „Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí,“ uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala „obětním beránkem“ pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

Aktivisté za klima přitvrzují. Před prodejnou BMW zápálili dvě zcela nová SUV

Klimatičtí radikálové se přihlásili k žhářskému útoku, při kterém zcela shořela zbrusu nová SUV BMW X5 před prodejnou v Mnichově. Krátce po činu publikovali dopis, ve kterém útok označili za „první reakci“ na policejní vyšetřování některých klimatických aktivistů z hnutí Poslední generace v Berlíně. Informuje německý Welt či br.de. Žhářský útok se odehrál v brzkých ranních hodinách. Když hasiči dorazili na místo, byli schopni pouze dohasit ohořelé zbytky nových SUV.

VIDEO: Vřeštící aktivista přilepený k silnici nadával hasičům, kteří ho odřezávali

Ekologičtí aktivisté ze skupiny Poslední generace (Letzte Generation) opět tento týden ochromili dopravu v řadě německých měst. Své akce soustředili především na Berlín, Lipsko a Drážďany. Sobota byla považována za poslední den rozsáhlejších protestů Poslední generace, protože začala třítýdenní letní přestávka, kterou skupina již před časem ohlásila. V Berlíně aktivisté zablokovali mimo jiné bulvár 17. června v centru města mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem, kde se několik demonstrantů přilepilo k vozovce.

Dobří mrtví, špatní mrtví

Jsou vedra, jakkoli pro tuto roční dobu nikterak výjimečná. Jsou vedra – a to je pro ideology Green Dealu čas, kdy je příhodné postrašit obyvatelstvo klimatickou katastrofou, vytvořit emoci, z níž pak žijí po zbytek roku. Předpovědi počasí v televizích mnoha evropských zemí se dnes už neobejdou bez mapky daného státu v červeno-žlutých barvách tam, kde si meteorologové dříve u stejných teplot vystačili s barvami chladnějšími. Tím divák podvědomě získá pocit, že jeho vlast se proměnila ve vysokou pec.

Boj proti klimatu se moc nedaří, tak EU bude zvažovat odklánění slunečních paprsků od Země

Odklánět sluneční paprsky od Země v rámci boje proti globálnímu oteplování? Tato myšlenka se může zdát absurdní, ale nyní si ji vzal za své Brusel. Evropská unie minulý týden oznámila, že se připojuje k mezinárodnímu výzkumu, který má posoudit, zda obrovské zásahy do zemského klimatu, jako je přesměrování slunečních paprsků například pomocí rozstřikování aerosolu do atmosféry nebo řízené změny počasí, jsou životaschopnou možností a jaká rizika by s tím byla spojená.

Státy na východě EU ignorují její klimatické cíle. Česko boduje jen díky Zelené úsporám

Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.

Zelená dohoda pro Ukrajinu. Brusel ji chce po válce přeměnit na bezuhlíkový sociální stát

Europoslanci tento týden schválili usnesení o udržitelné obnově Ukrajiny a její poválečné integraci do Severoatlantické aliance. V rezoluci, kterou s přehledem schválila drtivá většina poslanců Evropského parlamentu, rovněž apelovali na to, aby Unie už tento rok zahájila s Ukrajinou jednání o vstupu do EU. Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem.

Vždycky se ptám, co za oficiálním příběhem skutečně je

Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.

Lední medvědi nevymírají, Antarktida netaje...

Dobrá zpráva z minulého týdne, kterou jste skoro určitě neslyšeli: ledovcových šelfů kolem Antarktidy nejenže neubývá, jejich objem se za jedenáct let (2009-2019) mírně zvětšil. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v anglickém Leedsu. Studii založené na satelitních snímcích se dostalo asi tolik pozornosti jako před časem zprávě ze severu: že lední medvědi – místo aby vymírali – trhají rekordy. Skoro nikdo o tom nepíše.

Křetínský: „Nejsem popírač klimatických změn. EPH odvádí náročnou práci“

Miliardář, byznysmen a čtvrtý nejbohatší Čech Daniel Křetínský poskytl svůj první rozhovor pro britská média. Spolumajitel energetického gigantu EPH nebo fotbalových klubů AC Sparta Praha či West Ham United FC řekl, že neplánuje ovládnout britskou poštu Royal Mail ani jeden z největších supermarketových řetězců Sainsbury's, kde drží významný vlastnický podíl. "Existují společnosti, kde můžete být šťastným akcionářem s desetiprocentním podílem klidně i 20 let," řekl Křetínský pro The Sunday Times.

Za blokování dopravy tři roky vězení. Soud potrestal ekologické aktivisty

Britský soud poslal v pátek do vězení dva ekologické aktivisty, kteří loni na podzim vyšplhali na dálniční most přes Temži na obchvatu Londýna, a na frekventovaném tahu tím na 40 hodin zablokovali dopravu. Jeden z mužů má strávit tři roky za mřížemi, druhý dva roky a sedm měsíců. Podle soudce má přísný trest odstrašit další aktivisty, kteří by se mohli tímto způsobem protestu inspirovat. Členové skupiny Just Stop Oil loni v říjnu vyšplhali s horolezeckým vybavením do výšky asi 60 metrů na jeden z pilířů mostu Královny Alžběty II. v Dartfordu.

„Klimatická opatření EU jsou proveditelná, Češi by místo kritiky měli čerpat,“ řekl Pavel v Bruselu

Kritika balíku klimatických opatření, jehož významné součásti tento týden schválil Evropský parlament, není na místě. Členské země včetně Česka by se spíše měly zaměřit na využití fondů, které jsou s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice spojeny. Po jednání s předsedkyní Evropského parlamentu to v pátek v Bruselu prohlásil český prezident Petr Pavel. Europoslanci tento týden odhlasovali zpoplatnění zplodin z vytápění budov a silniční dopravy či postupné odbourání bezplatných emisních povolenek.

EU přitvrzuje proti emisím. Povolenky za topení a benzín se budou platit od roku 2027

Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.