Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě.

„Tento trend je zvláště patrný v zemích střední a východní Evropy, kde byla přijata opatření ke zpomalení přechodu od fosilních paliv, odklonu od předchozích závazků nebo dokonce de facto rekarbonizaci ekonomiky,“ cituje zprávu web Euractiv.

Národní energetické a klimatické plány (NECP) jsou základním stavebním kamenem EU v oblasti klimatu a uvádějí specifika toho, jak každá země plánuje dosáhnout společných cílů dohodnutých na evropské úrovni. Pouze tři země EU – Španělsko, Chorvatsko a Slovinsko – splnily každoroční termín 30. června k tomu, aby předložily své aktualizované NECP, píše web.

Studie CEE Bankwatch odráží varování Evropského účetního dvora, který počátkem tohoto týdne vydal zprávu, že země EU předložily pouze vágní plány na dekarbonizaci své ekonomiky a riskovaly, že nesplní své společné klimatické cíle. Riziko spočívá v tom, že celý proces NECP pro východní členské státy EU skončí jako pouhé „odškrtávání políček“, varuje CEE Bankwatch.

Například maďarské úřady reagovaly na energetickou krizi z roku 2022 zvýšením domácí produkce fosilních paliv a oddálením vyřazení uhelné energie, uvádí zpráva CEE Bankwatch. V Bulharsku by se také mohly zrušit předchozí závazky dekarbonizace energetického sektoru, dodává zpráva.

Pro Pawela Czyzaka, vedoucího energetického a klimatického analytika think-tanku Ember, je to promarněná příležitost, protože  národní energetické a klimatické plány nabízejí „dokonalou příležitost“ pro nasazení čisté energie.

„Ve většině zemí střední a východní Evropy však zatím nebyla učiněna žádná významná oznámení ohledně aktualizovaných klimatických cílů,“ řekl Pawel Czyzak, vedoucí energetického a klimatického analytika think-tanku Ember, webu Euractiv. Namísto toho je přehlížena obnovitelná energie, přestože v regionu existuje významný potenciál pro solární a větrnou energii, podotýká web.

„Středoevropské země mohou splnit svůj požadovaný podíl na novém cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů pouze tím, že zavedou více větrné energie,“ uvedlo průmyslové sdružení WindEurope. To ovšem opakovaně popírají české vládní koncepce, podle nichž podmínky pro využití větrných elektráren nejsou v Česku příznivé. To platí i pro vodní zdroje.

Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.

Dalším znepokojivým zjištěním ve zprávě CEE Bankwatch je nedostatek transparentnosti a zapojení občanské společnosti do procesu navrhování aktualizovaných NECP. Zpráva zdůrazňuje, že většina jednání probíhá za zavřenými dveřmi. „CEE Bankwatch správně poukazuje na to, že účast veřejnosti je klíčovým prvkem tohoto procesu,“ cituje web Rebekku Popp, poradkyni pro politiku E3G.

Zelený přechod by mohl regionu přinést významné výhody, uvedl webu autor zprávy Christophe Jost. Zajistil by dodávky energie, pokračoval. „Tuto cestu zatím členské státy dostatečně nevyhledávají, protože v současné době plně nevyužívají výhody fondů EU k dosažení zeleného přechodu,“ dodal.