Jsou vedra, jakkoli pro tuto roční dobu nikterak výjimečná. Jsou vedra – a to je pro ideology Green Dealu čas, kdy je příhodné postrašit obyvatelstvo klimatickou katastrofou, vytvořit emoci, z níž pak žijí po zbytek roku. Předpovědi počasí v televizích mnoha evropských zemí se dnes už neobejdou bez mapky daného státu v červeno-žlutých barvách tam, kde si meteorologové dříve u stejných teplot vystačili s barvami chladnějšími. Tím divák podvědomě získá pocit, že jeho vlast se proměnila ve vysokou pec. Česká televize ve své předpovědi počasí poněkud záhadně používá pro mapu Evropy dramatické barvy, a u mapy České republiky se většinou spokojuje s normálními barvami.

Loni a předloni touto dobou jsme byli vystaveni hlášením o teplotních rekordech naměřených v různých evropských zemích, přičemž například pro Británii vzápětí vyšlo najevo, že rekord byl naměřen na rozjezdové dráze letecké základny RAF v Coningsby. Letos k výraznějším publicistickým výdobytkům patří francouzsko-španělská studie o loňských vedrech v Evropě zveřejněná v časopise Nature Medicine.

Před čtvrtrokem byla v Lancetu zveřejněna obsáhlá studie postavená na datech z více než 870 evropských měst a aglomerací, jak byla naměřena v letech 2000–2019. Závěr: zimou a chladem zemře v průměru ročně až desetkrát více Evropanů než vedrem. Představme si, k jakým závěrům by studie z Lancetu nutila politiky, pokud by byla uznána za politicky relevantní a dostalo se jí většího mediálního pokrytí: konec zelené revoluce, která jak známo energie prudce zdražuje.

Vážná slabina francouzsko-španělské studie je v tom, že vytahuje letní údaje nadúmrtí z delší časové řady, a tu ovšem volky nevolky ignoruje. Loni sužovala vysoká nadúmrtnost většinu Evropy po většinu roku, jakkoli se měsíc od měsíce docela výrazně lišila. Česká republika se tu během loňska začala naštěstí vymykat, pro Unii jako celek ale Eurostat za říjen, listopad a prosinec 2022 udává nadúmrtnost 12,9 a 20 (!) procent oproti průměru posledních čtyř předcovidových roků.

Nikdo neví, kde se tato děsivá čísla vzala, jestli jsou ještě dána covidem (ačkoli proč by pak umíralo nad průměr tolik očkovaných?), vakcínou proti covidu, zanedbáním lékařské péče během lockdownů, nebo energetickou krizí.

Čísla nadúmrtí z chladnějších týdnů však nevzbuzují ani zlomek pozornosti, jaké se dostalo číslům z týdnů teplejších, a tedy politicky užitečnějších. Při tomto tempu propagandy si klimaticky uvědomělejší spoluobčané už brzy začnou přát, aby až „to“ na ně jednou přijde, „to“ přišlo v létě. Nezemřou pak tak úplně zbytečně.