Tag: Historie

Články k tagu

Veliká a skvělá Evropa? Zase?

Evropa by potřebovala svoje hnutí MEGA (Make Europe Great Again), radí na dálku Elon Musk a i na téhle straně oceánu se mu dostává sluchu. Evropa je v krizi a vyčerpaná, sama sebe podvazuje absurdními regulacemi, je pasivní a bezradná, což se ukazuje třeba i v bezpečnostních otázkách. Měla by být „znovu velká, skvělá“, ale to by se musela výrazně proměnit. Jinak může skončit jako skanzen, jehož obyvatelé budou hrát roli krojovaného komparzu pro turisty z rozvinutějších významnějších končin světa, kteří sem přijedou za nějakým tím „autentickým zážitkem“.

Jak by se zloději zatočili Dákové

Zpráva, že se banda gaunerů v noci vloupala do Drentského muzea v holandském městě Assenu a ukradla z něj, kromě jiného, nádhernou zlatou helmu dáckého náčelníka z pátého století před Kristem, musela otřást i těmi, kdo zatím nevěděli, že něco takového existuje. Já shodou okolností věděl, neboť jsem na ten zázrak obdivně hleděl před dvěma lety v podzemních prostorách Národního historického muzea v Bukurešti. Tam se totiž přilba, nejcennější část „dáckého pokladu“, obvykle nachází: v Holandsku byl na cestách, tedy na výstavě, která se jmenovala „Dácie!“, bohužel s podtitulem „Království zlata a stříbra“.

Policie opět otevřela případ úmrtí Jana Masaryka, má podezření na vraždu

Policie znovu otevřela případ úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu. Důvodem jsou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie. Policie o tom v podvečer informovala na svém webu.

Boj za Dejvickou nádražku – kauza pro konzervativce

Vzal jsem to dost zeširoka, ale nakonec se přece jenom dostávám k Dejvické nádražce. Je to jedna z posledních klasických nádražních hospod, podniků spíše ošoupaných a nepředstavujících vrchol co do úzkostlivé hygieny a sledování gastronomických trendů. Konzervativec je člověk, který si stoupne před rozjetou historii a křičí na ni, aby se zastavila, a dělá to v době, kdy k tomu nikdo jiný nemá sklon a nikdo nemá ani trpělivost s lidmi, kteří to prosazují.

Požrala sametová revoluce svoje děti?

Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy.

Trump vedle Lincolna. Kongresmanka chce vytesat jeho tvář na Mount Rushmore

V USA se rodí iniciativa, která usiluje o to, aby na ikonickém Mount Rushmore vedle tváří čtyř slavných amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna – přibyla i podobizna současné hlavy státu Donalda Trumpa. Návrh si získává podporu mezi konzervativními politickými představiteli i komentátory, píše server New York Post. Návrh původně zazněl z úst Coreyho Lewandowského, bývalého manažera Trumpovy prezidentské kampaně.

Rumunsko přišlo o zlatý národní poklad. Lupiči ho ukradli z muzea v Nizozemí

Rumunsko přišlo o cenné předměty národního pokladu včetně 2500 let staré zlaté přilby, již zapůjčilo do Nizozemí. Zlaté a stříbrné artefakty byly odcizeny v sobotu ráno z Drentsova muzea v Assenu. Dácký poklad patřil Národnímu historickému muzeu v Bukurešti, které ho zapůjčilo spolu s exponáty z dalších rumunských muzeí v rámci putovní výstavy. „Toto je temný den pro Drentsovo muzeum v Assenu a Národní historické muzeum Rumunska v Bukurešti,“ uvedl generální ředitel Drents Museum Harry Tupan

Trump nařídil odtajnění všech dokumentů k vraždám bratří Kennedyů a Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho v roce 1968 a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga ve témže roce. Uvedl to Bílý dům. "Všechno bude odhaleno," prohlásil Trump podle agentury AFP poté, co podepsal příslušný dekret v Oválné pracovně Bílého domu.

Trump jako Julianus Apostata čili Odpadlík

Kdysi, na sklonku zanikajícího antického světa, se objevila barvitá a heroická postava císaře Juliana, kterému pak dějiny (respektive křesťanští dějepisci) daly hanlivé jméno Apostata, Odpadlík. Tento filozoficky vzdělaný a nadaný mladý císař se pokusil o nemožné: o zvrácení směřování dějin, o jejich zastavení a obrácení zpět. Pokusil se potlačit – zajímavé bylo, že nikoli násilně – křesťanství, vrátit uctívání starých antických bohů, obnovit staré římské ctnosti, které podle jeho názoru nový kult Galilejců, jak říkal křesťanství, podemílá a ničí. Dalo by se říct, že chtěl udělat Řím zase velkým, vrátit mu slávu, velikost, sebevědomí.

Našel se zlatý královský poklad z 16. století. V podzemí ho ukryli před nacisty

Po skoro 90 letech znovu spatřil světlo světa ukrytý zlatý královský poklad. Jde o pohřební klenoty východoevropských vladařů z Polska a Litvy z 16. století. Středověké královské insignie skryté od roku 1939 ve zdech vilniuské katedrály sv. Stanislava v Litvě byly objeveny loni v prosinci. Zlaté koruny, prsteny a další vzácné předměty, které zmizely během druhé světové války, byly nalezeny díky průzkumu podzemních prostor katedrály.

Rozpaky zodpovědného terorismu

Loni 4. prosince došlo v New Yorku k ojedinělé politické vraždě. Mladík z dobré rodiny zastřelil ředitele zdravotní pojišťovny, neboť ho považoval za představitele utlačovatelských struktur. Podle jednoho průzkumu považuje 41 procent Američanů ve věku do 29 let tu vraždu za přijatelnou. Jistá tradice podobných revolučních hnutí mysli, na kterou mohou tito mladí lidé navazovat, tu je.

O prospěšnosti strachu

Hned na úvod svého vánočního projevu premiér Petr Fiala vyzvedl skutečnost, že v České republice slavíme vánoční svátky „v klidu a bezpečí“. A zdůraznil, že v mnoha zemích takové štěstí nemají, takže si toho máme vážit, protože to není samozřejmost. Jsou za tím prý generace lidí, kteří se o to snažili a přispívali k tomu „klidu a bezpečí“ svou prací a úsilím. Petr Fiala má pravdu, ale když se to tak vezme, něco dosti podobného by mohl, samozřejmě s trochu jinou frazeologií, pronést při novoročním projevu Gustáv Husák dejme tomu v roce 1986. Československo bylo sice zaostalou, ale klidnou a bezpečnou zemí. Hlavně díky tomu, že v ní vládl policejně-totalitní režim, který zavřel hranice, suspendoval lidská práva, potlačoval svobodu vyjadřování i svobodnou diskusi, která logicky přináší nějakou míru neklidu.

Ve Vatikánu obnovili tajnou stezku, kudy prchali papežové z Říma

Itálie a Vatikán obnovily tajnou vatikánskou stezku, která sloužila jako úniková cesta pro papeže. Využívali ji i antifašisté nebo protagonisté filmu Andělé a démoni natočeného podle bestselleru amerického spisovatele Dana Browna. Napsala to agentura ANSA. Úřady uvedly, že Vatikánský koridor, známý také jako Passetto di Borgo, bude po půlroční renovaci pro návštěvníky téměř zcela přístupný. Stezka proslula jako místo, kudy z Říma při jeho plenění v roce 1527 uprchl papež Klement VIII.

Vánoční pohoštění podle „rybáře lidí“. Štědrovečerní rituál, nebo hostina chudých?

Štědrovečerní večeře je dodnes jednou velkou záhadou. Proč se vlastně večer servíruje zrovna „prase českých rybníků“ nebo štědrovka? Z původně postního času se stalo velké sváteční obžerství. Večeře se stala středobodem vánočních svátků až v 19. století, když se na stolech začaly objevovat také masité pokrmy. „Večeře byla rituálem zajišťujícím prosperitu, zdraví a požehnání, pospolitost celé rodiny,“ píše Petr Herynek v knize České Vánoce v kuchyni.

Filozof a závan z mělkého hrobu

Články o tom, jak se někdo zapletl s StB, jsou stále ještě vydatným soustem pro mnohé pamětníky – i nepamětníky, kterých bude již pomalu většina. Dalo by se možná mluvit o posledním pachovém signálu, který dávná mrtvola onoho režimu je ještě schopna ze svého hrobu vyslat. Pro mnohé to jsou přitažlivé zápachy a nemohou jim odolat. Před pár dny jeden takový článek vyšel, byl o „šokujícím a zraňujícím“ odhalení významného filozofa Zdeňka Kratochvíla, profesora Přírodovědecké fakulty UK, předlistopadového účastníka poloilegálních i ilegálních aktivit.

Sláva! Naše Paní opět září

Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.

Nejstarší genom moderního člověka pochází z Česka, píší NYT

Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.

Naše paní, která prošla ohněm

Ačkoliv je Francie oficiálně sekulární stát, na otevření rekonstruované Notre Dame nesměl prezident Emmanuel Macron chybět. Nechyběla ani řada dalších lidí, včetně nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho poradce Elona Muska. Atmosféra byla vážná. Nebyl to jen běžný obřad, ale symbolický sraz celé západní civilizace, ohrožené dnes čím dál početnějšími řadami nepřátel. Kde jinde se v takové situaci sejít než ve starém chrámu, který stál nad vodami Seiny už v době, kdy ve Francii vládli Kapetovci a nikdo ještě netušil, že za velkým západním oceánem leží nějaká Amerika

Osvobodit pravdy od bludů, díky nimž zvítězily

„Naučme se nechat umírat své ideje místo nás samých.“ Takové je poselství jedné z velkých filozofických škol 20. století – kritického racionalismu Karla Poppera. Podobně jako smrt příslovečných kanárků v dolech varuje horníky před přítomností jedovatých plynů, varují vyvrácené ideje lidstvo, že řídit se jimi dál by bylo sebevražedné.

Churchill, otec kontroverze

Winston Churchill, muž složitého osudu a nepříliš šťastného monogramu, by před pár dny měl 150 let. Narodil se do světa, ve kterém ještě elektrické žárovky byly pokusnou hračkou techniků, a zemřel v době, kdy lidé létali na oběžnou dráhu. Za devadesát let svého dlouhého života viděl vrchol britského impéria, dvě brutální světové války a pozvolný úpadek říše, která mu byla drahá – nezávislost Indie (1948) byla jen prvním kamínkem v lavině, jež v 50. a 60. letech proměnila dřívější koloniální mocnost v okrajový stát světové scény. Ačkoliv viktorián, dostal Churchill do vínku schopnost krátkého a úderného vyjadřování, se kterou by dnes byl králem všech sociálních sítí.

Restart dějin

Listopadové volby „představuji rozhodné odmítnutí liberalismu americkými voliči a konkrétně způsobu, jakým se od 80. let vyvíjelo chápání ‚svobodné společnosti‘,“ napsal v minulých dnech ve Financial Times známý politolog Francis Fukuyama. To vyvolalo vlnu škodolibých reakcí. Fukuyama v roce 1992 ve své knize Konec dějin a poslední člověk vyhlásil vítězství západní liberální demokracie a konec ideologické evoluce lidstva. Fukuyama měl vždy řadu kritiků, kteří jeho základní tezi zpochybňovali a představě konce dějin se smáli. Fukuyamovo povzdechnutí po prezidentských volbách v USA bylo interpretováno jako přiznání, že se přece jenom mýlil.

Vítězství budeme sledovat z bunkru

Právě začala třetí světová válka, pánové. Naše letouny směřují na Rusko a nelze je odvolat. Za čtvrt hodiny začnou bombardovat vybrané cíle. Ruská reakce se dá očekávat brzy poté. Když bude Bůh stát při nás, můžeme tu válku vyhrát. Za předpokladu, že Rusové nepoužijí zbraň posledního soudu. To se pak stane život na planetě zcela nemožný. Vidím to tak padesát na padesát. Nevím, jestli to cituju přesně, ale tak nějak to říká v klasickém filmu Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu americký generál, který má skvěle posazený doutník v amerických ústech.

Hledání rovnováhy

V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.

Potřebujeme víc Mikeů Tysonů!

Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus minus vrstevníkovi, pověstnému boxerovi. V dobách jeho sportovní slávy v očích lidí mého typu dokonale naplňoval stereotyp násilnického primitiva – bijec neschopný sebekontroly, který soupeřům ohryzává uši, sotva dá dohromady větu, je neuvěřitelně nafoukaný. Tysonovy osudy jako kdyby tohle vnímání podporovaly, mimo jiné seděl za znásilnění. Jeho životní příběh se ale, myslím, vyvíjí dost zajímavě, je inspirativní.i.

Nuda a žraloci v Římě

Karel Marx v našich končinách právem nemá nejlepší pověst. Ale občas ten člověk na něco kápl. Například na jeho poučce, podle níž se historie opakuje nejprve jako tragédie a podruhé jako fraška, něco je a taky je široce aplikovatelná. Dá se uplatnit třeba i na čerstvě premiérovaný film známého režiséra Ridleyho Scotta Gladiátor II. Jistě je možné klást si otázku, zda je fraškovitost toho filmu záměrná, jak se někteří kritici domnívají, nebo se do něj dostala nepozvána v důsledku některých sporných autorských voleb, nadbytku témat, protichůdně působících záměrů, nejednotné stylizace.

V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší

Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.

Fiala na Národní: Koalice Spolu musí volby vyhrát, jinak to nedopadne dobře

Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud ČR. Na Národní třídě v Praze novinářům s odkazem na vzrůstající údajný populismus řekl, že koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát - jinak to nedopadne dobře. K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě. Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný.

Česká historie má být passé

Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60.

Prošlo komunistickou stranou šest milionů lidí? Historici dodnes nemají jasno

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Ředitel Muzea paměti XX. století - historik Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několika generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace. Blažek to uvedl v dnešním úvodu třídenní vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.