Ruský neparlamentní opoziční politik Leonid Gozman vyčetl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že se na 50. výročí vpádu sovětských vojsk do tehdejšího Československa neomluvil Čechům a Slovákům za potlačení pražského jara. O kritice hlavy státu, byť Gozman Putinovo jméno nevyslovil, informoval zpravodajský server Newsru.com.
Do české politiky už celkem stabilně patří demonstrace, petice a další protesty té části společnosti, která nesouhlasí s politickým působením premiéra Andreje Babiše (ANO). Přesto nemá český premiér zas tak velkou zkušenost s přímým střetem se svými odpůrci. V poslední době ale jeho veřejná vystoupení provází hukot a pískot. Nejvýrazněji to bylo poznat v úterý, v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Na premiéra Andreje Babiše lidé během připomínky výročí sovětské okupace pískali, jeho vystoupení skoro nebylo slyšet. Pískali na něj kvůli politice, již reprezentuje a která pro mnohé premiérovy kritiky zavání nějakou modernizovanou a třeba i „light“ verzí té normalizace, již okupace před půlstoletím odstartovala.
Zaplněné Václavské náměstí v úterý večer sledovalo začátek Koncertu ´68 – největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scénárista Zdeněk Svěrák.
Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky, který pronesl v úterý ve středoslovenském městě Sliač u příležitosti padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa:
Premiér Andrej Babiš (ANO), stejně jako předseda sněmovny Radek Ondráček (ANO), museli po celou dobu svých projevů během pietní vzpomínky na oběti srpnové okupace roku 1968 překřikovat protestující dav lidí, kterým se nelíbí osoba trestně stíhaného premiéra a evidovaného spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Andreje Babiše. Ten na závěr nad rámec svého předem připraveného prohlášení děkoval svým příznivcům. To kritizují někteří politici.
Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konal pietní akt k uctění památky sovětské okupace ČSSR před 50 lety. Mnozí z přítomných lidí se hlasitě vymezovali proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Hanba, StBáka tu nechceme,“ skandovali. Na místě, kde 21. srpna 1968 v den okupace vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 17 lidí. Organizátoři také odhalili upravenou pamětní desku.
Jak mají národ spojovat červené trenýrky? To je dlouhá historie. Člověk k tom musí takříkajíc držet prst na tepu doby. Tj. vědět, že červené trenýrky na balkoně odkazují na to, že červené trenýrky spálil Miloš Zeman na tiskové konferenci na Hradě 14. června. A že k tomu vedl zas nějaké své řeči. A proč prezident republiky spálil zrovna červené trenýrky?
Před padesáti lety vjely sovětské tanky do ulic československých měst a rozdrtily naděje československých občanů na reformu zkostnatělého totalitního režimu. Invazi vojsk Varšavské smlouvy, která započala dvacet let tuhé normalizace československého národa, připomenou koncerty, filmy i výstavy. Připomínku zahájí dopolední pietní akt před budovou Českého rozhlasu. Vrcholem pak bude koncert na Václavském náměstí.
Letos zažíváme nejmohutnější připomínání 21. srpna vůbec. Jistě k tomu přispívá kulatá padesátka, to ale nemůže být celé vysvětlení. Například třicáté výročí bylo kulaté taky dost, vzpomínka byla o dvacet let čerstvější atd., a přesto v roce 1998 vzpomínání zdaleka nedosahovalo letošních rozměrů. Mezi dalšími důvody, proč letos nabírá 21. srpen tak mohutný rozměr, bude dnešní geopolitika, tedy pocit, že Rusko se vrací k agresivnímu chování v Evropě. Význam má i změna stylu, jakým se dnes v době sociálních sítí provozuje politika. Je ještě osobnější a efemérnější, než byla před pár lety.
Jen ostře kritická slova na adresu Čechů a Slováků našel autor komentáře k 50. výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa, který v pondělí zveřejnil krymský server Sevastopolskije novosti. Pokud jde o rok 1968, Sovětský svaz prý invazí bránil jen „to své“. Konzervativní ruský politolog Stanislav Smagin ve zvlášť černých barvách popisuje československou historii, počínaje „hrůzami“, které československé legie v Rusku způsobily rudým i bílým v době ruské občanské války.
Před ruským velvyslanectvím v Praze 6 se dnes sešlo několik set lidí, kteří připomněli výročí srpnové okupace v roce 1968 a zároveň vyjádřili nesouhlas s politikou současného Ruska a proruskými projevy české politické scény. Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk. Až na drobnou slovní potyčku se akce obešla bez incidentů.
Česká televize potvrdila, že vyslyšela výzvu řady diváků, kteří zejména na sociálních sítích žádali o odvysílání mimořádného projevu slovenského prezidenta Andreje Kisky k 50. výročí okupace Československa v srpnu 1968. Činí tak proto, že prezident Miloš Zeman žádný projev nechystá.
Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, který skoncoval s reformami pražského jara, nic neví. Více než třetina – 36 procent – považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně. Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, podniknutého podle agentury Unian v předvečer 50. výročí intervence.
Slovenský prezident Andrej Kiska požádal o mimořádné vystoupení ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS) 21. srpna. Projev bude souviset s 50. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve čtvrtek o tom podle serveru Sme.sk informoval mluvčí hlavy státu Roman Krpelan. Zpráva ze Slovenska přichází krátce poté, co vyšlo najevo, že český prezident Miloš Zeman veřejný projev mít nebude, za což se na něj snesla kritika.
Prezident Miloš Zeman si žádný proslov k výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa nechystá, nezúčastní se ani pietního aktu před budovou rozhlasu, kde nebudou chybět nejvyšší ústavní činitelé. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček to odůvodnil tím, že odvahu chtěl především Zemanův projev nesouhlasu s okupací na počátku normalizace. Řada politiků se shoduje na tom, že se jedná o nestandardní krok, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dokonce vyzval prezidenta, aby významné výročí v dějinách republiky neignoroval.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Na jednu z mnoha dezinformačních akcí, které organizovala československá zpravodajská služba kolem výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, upozornil na svém webu Archiv bezpečnostních složek (ABS). Do rubriky Archiválie měsíce zařadil dokumenty vztahující se k málo známé demonstraci, která se uskutečnila v Londýně 19. srpna 1979. Odsuzovala pražské jaro a obhajovala normalizaci.
V Československu stále ještě probíhalo pražské jaro, tedy období politického uvolnění. Reformní snahy se ale již měly blížit ke konci. 3. srpna osudného roku 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Ta zdůraznila, že obrana socialistických vymožeností je společnou povinností všech socialistických zemí a na setkání také sovětské vedení dostalo od Vasila Biľaka do rukou takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s takzvanou kontrarevolucí.
Za zrádce i hrdiny byli v minulosti označováni signatáři „dopisu 99 pragováků“ z 18. července 1968, který komunistům posloužil jako reprezentativní hlas československé dělnické třídy k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Dopis, jehož iniciátorem prý byl velitel Lidových milicí v pražské automobilce Praga (tehdy Automobilové závody Klementa Gottwalda), byl údajně 23. července předán na sovětské velvyslanectví a 30. července 1968 jej publikoval na titulní straně sovětský deník Pravda.
Ruské velvyslanectví v Praze ve středu v prohlášení popřelo účast sovětského maršála Ivana Koněva na přípravě invaze do Československa v roce 1968. V dokumentu publikovaném na twitteru ambasáda reagovala na informaci o tom, že Praha 6 chce na Koněvově památníku umístit desku, která má o maršálově podílu na přípravě okupace informovat. Starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09) si za textem na desce stojí.
Na jaře 1968 Alexandru Bovinovi, pracujícímu na ústředním výboru sovětských komunistů, známí přivezli z Československa hospodský jídelníček, na kterém se vyjímaly játra Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova. Cenzura v tehdejším Československu padla nejen ve sféře restaurací a jídelen. Před srpnem 1968 věci dospěly až ke zveřejňování Brežněvových karikatur, napsal internetový list Gazeta.ru.
Odvoláním tehdejšího prezidenta Československa Antonína Novotného z funkce šéfa komunistické strany, tedy prvního tajemníka ÚV KSČ, a zvolením Alexandra Dubčeka na jeho místo 5. ledna před 50 lety prakticky začalo tzv. Pražské jaro. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však v srpnu 1968 zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a v Československu začalo dlouhé normalizační období.
Prezident Miloš Zeman se ve středu v Moskvě důrazně ohradil proti článku publikovaném na webu ruského armádního televizního kanálu Zvezda, podle něhož Československo mělo být vděčné za sovětskou intervenci v roce 1968. Článek je podle Zemana činem „novinářského šílence s vylízaným mozkem“.
Na pondělí připadá čtyřicáté deváté výročí sovětské invaze do Československa. V ranní hodinách 21. srpna 1968 vpadly sovětské tanky, podporované ostatními zeměmi Varšavského paktu, do země a ukončily tak liberalizační proces známý jako Pražské jaro. Následovala normalizace, čili utužení komunistického režimu.
Deset let stál Jiří (George) Theiner v čele slavného časopisu Index on Censorship, do kterého přispívali autoři jako Salman Rushdie, Umberto Eco, Milan Kundera…
Čelit pokusům o falzifikaci dějin je úkolem týmu odborníků při ruské Bezpečnostní radě, nejvyšším poradním orgánu prezidenta Vladimira Putina. Napsal to v pondělí list Kommersant. Mezi hlavními historickými událostmi vystavenými falšování je podle prezidentského týmu i vývoj v Československu v roce 1968.
Věra Čáslavská, která koncem srpna zemřela, byla jednou z nemnoha českých osobností, jež mohly českou společnost nějakým způsobem spojovat – třeba i v zármutku nad jejich odchodem. Ztělesňovala hodnoty, k nimž se mohou hlásit lidé z obou stran bariéry, která dnes vede českou společností.
Dnešní padesátníci, k nimž náleží, ač nedobrovolně, autor článku, sledovali rok 1968 z hmyzí, nevědomé perspektivy. Začátkem ledna, po našich druhých vánocích v životě, kdy jsme pod stromeček dostali svůj osobní nočník, jenž bude mít v našem příběhu roku 68 ještě svůj význam, byl odstaven krásný Antonín Novotný, a za prvního tajemníka KSČ byl zvolen muž s tváří smutného pierota Alexander Dubček.
