PRŮZKUM V RUSKU

Pohled současných Rusů na rok 1968? Jako z Brežněvovy éry, ukazuje anketa

PRŮZKUM V RUSKU
Pohled současných Rusů na rok 1968? Jako z Brežněvovy éry, ukazuje anketa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968, který skoncoval s reformami pražského jara, nic neví. Více než třetina – 36 procent – považuje invazi za oprávněnou, Sovětský svaz si podle nich počínal správně. Vyplývá to z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada, podniknutého podle agentury Unian v předvečer 50. výročí intervence.

„Výsledky průzkumu svědčí o tom, že se Rusko vrací k propagandě v duchu Brežněvovy éry,“ usoudil ředitel střediska, sociolog Lev Gudkov. 

Zatímco 45 procent dotázaných mělo problém vyjádřit se, o co před 50 lety šlo, podle pětiny dotázaných vše zavinily „podvratné akce“ Západu proti socialistickým státům. Skoro čtvrtina usoudila, že protisovětsky naladění politici v tehdejším Československu se pokusili o převrat, čehož důsledkem byl vpád vojsk. A skoro pětina Rusů si myslí, že v Československu vypuklo „povstání proti režimu, nastoleného Sovětským svazem“.

Jen každý desátý z dotázaných ve věku od 18 do 35 let měl ponětí o událostech pražského jara 1968.

„Mladí lidé nevědí a nechtějí vědět, co se stalo,“ usoudil Gudkov. „Myslím, že to je projev všeobecné amorálnosti velmoci, což se stalo základem pro ruskou imperiální obrodu za (prezidenta Vladimira) Putina a v podmínkách podpory pro anexi Krymu,“ dodal sociolog.

Podle jiného průzkumu státní agentury FOM o vstupu sovětských vojsk do Československa se cítila informovaná třetina Rusů, 29 procent už o tom někdy slyšelo, zatímco 35 procent připustilo, že o něčem takovém slyší vůbec poprvé. Z těch informovanějších 26 procent považovalo postup sovětského vedení za správný, 13 procent za nesprávný.

„Hlavními stoupenci násilného potlačení pražského jara byly NDR (východní Německo) a Polsko, jejichž vůdci se báli, aby se „jarem“ nenakazily jejich země. Ale příčinou operace, známé pod krycím názvem Dunaj, se staly obavy sovětského vedení z možné ztráty kontroly nad Československem,“ poznamenal v připomínce výročí invaze internetový list Gazeta.ru. „Pražské jaro zahubil politický pluralismus, zaváděný Dubčekem. Hospodářské reformy Moskvu moc neznepokojovaly,“ dodal.

,