Dnešní padesátníci, k nimž náleží, ač nedobrovolně, autor článku, sledovali rok 1968 z hmyzí, nevědomé perspektivy. Začátkem ledna, po našich druhých vánocích v životě, kdy jsme pod stromeček dostali svůj osobní nočník, jenž bude mít v našem příběhu roku 68 ještě svůj význam, byl odstaven krásný Antonín Novotný, a za prvního tajemníka KSČ byl zvolen muž s tváří smutného pierota Alexander Dubček.
Sovětská okupace ze srpna 1968 byla pro generace Čechů a Slováků určující životní zkušenost, historie, již si pamatovali velice dobře a přesto o ní nemohli na veřejnosti mluvit.
Prezident Zeman si tento rok výročí 21. srpna 1968 ve své funkci veřejně nepřipomněl. Jak napsal serveru ECHO24 jeho mluvčí Jiří Ovčáček, poslal k Českému rozhlasu, kde se lidé střetli se sovětskými vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, a několik jich na místě zemřelo, úředníka tzv. třetího řádu – zástupce vedoucího své kanceláře. Podobně k výročí 21. srpna 1968 přistupoval i jeho předchůdce Václav Klaus.
Před necelými padesáti lety držely studentky Olga Iofe Prochorovová a Irina Kaplunová plakáty s hesly: Na věčnou památku Janu Palachovi a Svobodu Československu. Učinily tak na moskevském Majakovského náměstí, kde uspořádaly demonstraci na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Letos šestašedesátiletá Prochorovová navštíví Prahu.
