Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Historie roku 1968 je „ze sta procent zfalšována,“ uvedl Filip v rozhovoru, který web britského listu otiskl v neděli. „Nikdo nenapíše, že celá idea je postavená na protiruském stanovisku. V sovětském politbyru byl v té době jediný Rus, který hlasoval proti (invazi). Brežněv byl z Ukrajiny. Hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci,“ citoval britský list předsedu KSČM.

Podle ukrajinského serveru Ukrajina.ua „v Česku obvinili Ukrajinu z potlačení pražského jara“. Server Vesti-ua nadepsal svou informaci titulkem „Vpád ukrajinských vojáků: V Česku šokovali grandiózním obviněním na adresu Ukrajiny“. Zpravodajská agentura Regnum působící v postsovětském prostoru napsala, že podle Filipa „vstup sovětských vojsk do Československa v roce 1968 byl protiruskou akcí, kterou uskutečnili Ukrajinci“.

Agentura Unian v komentáři k výrokům Vojtěcha Filipa napsala, že „nad českou komunistickou stranu, která se poprvé za 30 let přiblížila k moci, se vrátil přízrak minulosti“.

Stanoviska šéfa českých komunistů si povšimla i ruská Federální zpravodajská agentura (FAN), která podle západních zpravodajských služeb patří k největším ruským výrobcům a distributorům falešných zpráv. „V Evropě obvykle bývá ze silového potlačení českých reforem obviňována Moskva, ale vůdce KSČM Vojtěch Filip upozornil na to, že operaci Dunaj inicioval generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv – etnický Ukrajinec,“ píše FAN.

Ukrajinský server Vesti-ua v této souvislosti napsal, že národnost Brežněva, který se narodil na východě Ukrajiny nedaleko tehdejšího Dněpropetrovska (dnes Dnipro), se v oficiálních dokumentech neuvádí jednotně. V některých je uveden jako Rus, v jiných jako Ukrajinec.

Podle historických dokumentů bylo v roce 1968 v sovětském politbyru, jmenovaném dva roky předtím, jedenáct osob. Kromě Brežněva to bylo pět Rusů, jeden Bělorus, jeden Lotyš a Ukrajinci Nikolaj Podgornyj, Dmitrij Poljanskij a Pjotr Šelest.