Na jednu z mnoha dezinformačních akcí, které organizovala československá zpravodajská služba kolem výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, upozornil na svém webu Archiv bezpečnostních složek (ABS). Do rubriky Archiválie měsíce zařadil dokumenty vztahující se k málo známé demonstraci, která se uskutečnila v Londýně 19. srpna 1979. Odsuzovala pražské jaro a obhajovala normalizaci.

Jak řekl pracovník archivu Jan Makovička, akce jako tato byly součástí takzvaných aktivních opatření, jimiž se režim snažil vylepšit veřejné mínění v západních státech. Demonstraci v roce 1979 oficiálně pořádala Nová komunistická strana Británie a asi 300 lidí se při ní sešlo v londýnském Hyde Parku. Její hlavní postavou se stal levicový novinář Robert-Jean Longuet, pravnuk Karla Marxe.

„Když jsem studoval události, k nimž došlo v Československu v roce 1968, znovu jsem narazil na metody americké špionážní služby CIA, na metody připomínající praktiky roku 1948. Nyní se západní tisk snaží rozviřovat kampaň kolem hrstky lidí, kteří odmítají respektovat zákony socialistického Československa,“ řekl Longuet podle webu ABS shromážděným. Hrstkou lidí měl na mysli členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, kteří právě čelili trestnímu řízení.

Dezinformační akce z neděle 19. srpna byla součástí aktivního opatření Oceán II. Podle Makovičky patřily dokumenty o aktivních opatřeních do určitého druhu svazků rozvědky, z nichž byla podstatná část skartována. „Pouze část jich byla převedena do takzvaných materiálů trvalé hodnoty, a právě z nich jsou i tyto archiválie,“ řekl. Součástí dokumentů jsou i fotografie. „Některé byly patrně pořízeny z budovy československého velvyslanectví,“ uvedl archivář.

Novinář a spisovatel Longuet na demonstraci prezentoval svou knihu, ve které odsoudil pražské jaro a která byla vydána o několik měsíců dříve. Týž rok na podzim vyšla v češtině. „Při příležitosti vydání české mutace byla v říjnu 1979 uspořádána, z velké části inscenovaná, tisková konference, která měla poukázat na neochotu západních nakladatelství knihu vydat. Měly tak být demonstrovány těžké podmínky „svobody tisku buržoazní společnosti“, které musel Longuet překonat, aby mohl zveřejnit „pravdu o Československu“,“ uvedl archiv.

Podle ředitelky archivu Světlany Ptáčníkové archiváři podobné „poklady“ často objeví při své běžné práci, aniž by je cíleně vyhledávali. Veřejnosti je ukazují většinou při dnech otevřených dveří.