Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět opřel do opozičních Pirátů a vyloučil s nimi možnost vládní koalice. Je to podle něj jediná strana, se kterou si po volbách není schopen představit spolupráci. Řekl to v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News. Jeho údiv vzbudilo i to, že si Piráti prý už nyní chodí prohlížet kanceláře na ministerstva, kde počítají, že usednou.
Miloš Zeman bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny volit hnutí ANO. Řekl to v nedělním pořadu Partie na CNN Prima News. Hnutí podle jeho slov odvedlo nejvíce práce při potlačení epidemie a nastartování ekonomiky. "To je super," reagoval šéf hnutí a premiér Andrej Babiš. „Jako doufám každý občan i já půjdu k volbám. Vždy jsem kritizoval ty, kteří k volbám nejdou, protože je pokládám za zbabělce. Uznávám, že volby jsou tajné, ale já jsem průzračný člověk.
Ve stejnou chvíli, kdy se uzavřely novinářské akreditace, oznámilo hnutí Roberta Šlachty i uzavření volebního sněmu veřejnosti. Hnutí Přísaha si tak na svém prvním celorepublikovém sjezdu vybere vedení i celou kandidátku za zavřenými dveřmi. Důvodem je podle zakladatele a budoucího předsedy přírodní katastrofa, která na Moravě smetla několik vesnic. Veřejnost se tak zatím stále nedočká ani volebního programu.
Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do Sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný. Poslední podobný průzkum CVVM uskutečnilo před deseti měsíci.
V Británii došlo k menšímu politickému zemětřesení. V doplňovacích volbách do Dolní sněmovny v okrsku Chesham a Amersham poprvé v historii prohráli konzervativci. A ne málo. Kandidátka liberálních demokratů Sarah Greenová získala 56,17 % hlasů. Konzervativci tam v posledních volbách měli 55,4 %. Pro britskou politickou scénu to byl šok. Toryové drželi okrsek nepřetržitě od roku 1974, kdy vznikl.
Pozornosti se v minulých dnech dostalo čtyři roky starým výrokům pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka o polyamorii (mnoholásce). Ferjenčík se sice brání s tím, že pro něj je to okrajové téma, současně tu ale rezonuje představa Pirátů jako svobodomyslných liberálů až libertariánů. Následující rozhovor hledá odpověď na to, jestli naši Piráti skutečně takoví jsou. Avšak začíná aktuální politikou.
Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a podle ústřední volební komise bude moci sama vytvořit vládu. Informovala o tom dnes agentura TASS. Pašinjanova strana zaznamenala jednoznačné volební vítězství navzdory tomu, že v době její vlády utrpěla arménská vojska porážku ve válce o Náhorní Karabach. Hlavní Pašinjanův soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, získala 21,04 procenta hlasů.
Přestože nejbližším horizontem politické sezony jsou parlamentní volby v říjnu, řada vlivných finančních skupin už připravuje strategii podpory pro volby prezidentské. Leden 2023 je daleko. Na krystalizaci kandidátů a favoritů je ještě čas. Stane se spousta věcí, která ovlivní a posune atmosféru v zemi. Posune nebo obrátí ji i jméno příštího premiéra.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích dnes lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli dnešní hlasování republikáni. Národní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích se dnes konají místní volby. Na 48 milionů Francouzů tak může vybírat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle analytiků se čeká velmi nízká účast voličů a značný úspěch pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové a také republikánské pravice.
Hnutí Přísaha bývalého šéfa elitního policejního útvaru Roberta Šlachty přisoudil další výzkum dosažení pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny. Kdo za něj bude kandidovat či jaký bude kompletní program hnutí přitom zatím není jasné, strana stojí převážně jen na osobě svého zakladatele, který vytrvale vyvrací jakékoliv spojení s bývalými politiky Věcí veřejných či známými lobbisty.
Předsednictvo pražské ČSSD požádalo celostátní vedení strany, aby v čele kandidátky v hlavním městě v letošních sněmovních volbách byla ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, sdělil předseda pražské sociální demokracie Petr Pavlík. Postup, podle kterého o vedoucí místo kandidátky přijde bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), je podle něj však v rozporu s řádem přípravy voleb. Poslanec Petr Dolínek (ČSSD) řekl, že kvůli postupu připravuje odvolání k předsednictvu strany. Na úpravu kandidátky upozornil server Seznam Zprávy.
Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Hnutí SPD Tomia Okamury se rozhodlo vystoupit z kolejí běžného předvolebního boje. Zatímco v minulosti dostávali lidé v kampaních koblihy či tradiční oranžové růže zadarmo, hnutí SPD jim bude prodávat párky a vejce. Chce tím tak podle letáku napravit působení mimo jiné premiéra Andreje Babiše (ANO) a dostat k lidem levné potraviny od pravých českých sedláků. Lákadlem pro voliče pak nemá být pouze lokální charakter potravin, ale i jejich cena.
Bývalý americký prezident Donald Trump se po několika měsících útlumu znovu dostal na přední stránky světových médií. Může za to kombinace tří událostí. Za prvé Facebook ohlásil, že zákaz působit na jeho platformách udělený Trumpovi platí minimálně dva roky. Pak má firma své rozhodnutí přezkoumat. Za druhé se na veřejnost dostala informace, že Trump a jeho nebližší spojenci stále upřímně věří, že výsledky voleb lze zvrátit a koncem léta bude uveden do Bílého domu.
Jestli ještě před pár měsíci se zdálo, že Piráti jsou už společně se Starosty jednou nohou na Úřadu vlády, poslední volební modely ukazují nový trend – i když stále vedou, jejich dominance dál neroste. Čísla mírně stoupají koalici Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), ale také hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které se veze na vlně protikorupční nálady. Poslední volební model agentury Kantar ho dokonce už posílá do Poslanecké sněmovny.
Zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle odhadů televize MDR jasně s 36 procenty vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Reinera Haseloffa. Na druhém místě skončila s 22,5 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která mírně zaostala za výsledkem voleb před pěti lety, kdy získala 24,3 procenta. Na třetím místě skončila s 11 procenty postkomunistická Levice, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 8,5 procenta hlasů.
Pokud by se v květnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála by je podle agentury Kantar koalice Pirátů a Starostů s 26 procenty. Druhé místo by brala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 21,5 procenty a až třetí by skončilo hnutí ANO Andreje Babiše, které by získalo 20 procent. Je to současně první volební model, podle něhož by se do dolní komory dostala Přísaha Roberta Šlachty, naopak preference sociální demokracie nadále klesají.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Na Sasko-Anhaltsko, které s 2,2 milionu obyvatel patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, se kvůli nedělním zemským volbám upíná pozornost celého Německa. Volební průzkumy totiž naznačují, že protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) ohrožuje očekávané vítězství Křesťanskodemokratické unie (CDU) tamního premiéra Reinera Haseloffa. Úspěch AfD, kterým by bylo i zopakování výsledku z roku 2016, bude pro stranu vzpruhou pro nadcházející zářijové parlamentní volby.
Předsedkyně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová je mezi voliči stále více reflektována jako hlavní kandidát celé francouzské pravice pro prezidentské volby v příštím roce, zvláště, když se republikáni stále nedohodli na společném kandidátovi. Šéfka RN je také stále více přijatelná i pro státní úředníky. Všechny průzkumy z posledních týdnů také ukazují pokračující nárůst preferencí pro Le Penovou a podle aktuálního šetření by těsně zvítězila v první kole.
V květnu by podle agentury Ipsos volby do Poslanecké sněmovny vyhrála koalice Pirátů s hnutím STAN, brali by 23,7 procenta hlasů. Na druhé příčce by skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) s 23,1 procenta, na třetí pak hnutí ANO s výsledkem 22,1 procenta. Do dolní komory by se ještě dostalo hnutí SPD s 10,2 procenty a komunisté s 5,8 procenta. Ve vzestupu pokračuje také Přísaha Roberta Šlachty.
Uvnitř ODS vzniká frakce, která chce podle svých slov prosazovat skutečně pravicovou politiku. Současní občanští demokraté se totiž od původního směřování strany odklonili, tvrdí její spoluzakladatel Luboš Boleček, člen ODS na Praze 2. Takzvaná Tea Party odkazuje ke stejnojmennému americkému pravicově-konzervativnímu politickému hnutí, její členové chtějí mimo jiné v podzimních volbách do sněmovny podporovat pravicové kandidáty ODS.
Do parlamentních voleb zbývají ještě čtyři měsíce. V této rychlé turbulentní době není snadné odhadnout, jaká témata je nakonec rozhodnou. Černé labutě létají ze všech stran. Jednou v podobě čínského viru, jindy násilnických sexuálních choutek jediného voličsky hodnotného politika TOP 09. S vysokou pravděpodobností ještě nějaké přiletí.
Sněmovní volby by v květnu vyhrála koalice Pirátů a Starostů se ziskem 24 procent hlasů. Druhé ANO by podpořilo 23 procent voličů. Vyplývá to z nově zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Ve srovnání s dubnem klesla podpora Pirátů a Starostů o tři procentní body. ANO si naopak o dva body polepšilo. Pozici třetího nejsilnějšího subjektu přisuzuje květnový volební model koalici Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09. Hlas by jí odevzdalo 19,5 procenta voličů.
Na předsedu vlády Andreje Babiše se valí několik let oddalovaný problém. Týká se jeho kauzy možného dotačního podvodu u Čapího hnízda. Zda bude skutečně premiér obžalován, závisí na rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha, verdikt může padnout v řádu měsíců. Kromě Čapího hnízda řeší Andrej Babiš i další problém spojený s jeho osobou, kdy hrozí kvůli jeho působení v holdingu Agrofert zastavení dotací z Evropské unie pro projekty z celé České republiky.
Mimořádný sjezd KSČM, na kterém by strana ještě před říjnovými sněmovními volbami zvolila nové vedení, se neuskuteční. Rozhodl o tom ústřední výbor strany na žádost třetiny okresních organizací. Předseda KSČM Vojtěch Filip, který chce komunisty dovést až k volbám, po jednání řekl, že žádost byla motivována snahou o co nejlepší přípravu na volby. Filip vede KSČM přes 15 let.
Koalice ve složení Pirátů a hnutí STAN ve svém programu slibují krok k přijetí eura. To ale může přinést i řadu nevýhod, jako je zavádění záporných úrokových sazeb u spořících účtů nebo další navýšení ceny nemovitostí, které již nyní trhají rekordy. Naopak by snaha koalice vedla ke snížení úroků a úvěrů. Piráti spolu s hnutím STAN si od tohoto kroku slibují, že se jim povede snížit zadlužení státu, které ještě více narostlo během koronavirové krize.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri předevčírem složil mandát a oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách. Nic jiného mu taky nezbývalo.
