Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích se dnes konají místní volby.   Na 48 milionů Francouzů tak může vybírat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle analytiků se čeká velmi nízká účast voličů a značný úspěch pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové a také republikánské pravice.

Volební místnosti se otevřely v 08:00, s asi tříměsíčním zpožděním oproti původně plánovaném termínu, které způsobila pandemie covidu-19. Konají se ve dvou kolech, dnes a příští neděli, a mandáty se v nich rozdělují poměrným systémem, který však zároveň uděluje výrazný bonus straně, jež získá největší počet hlasů.

Místní volby ve Francii tradičně nelákají příliš mnoho voličů, před šesti lety byla například účast v prvním kola méně než poloviční. Letos přitom pozorovatelé očekávají, že by k urnám nemuselo dorazit až 60 procent voličů.

Za malým zájmem stojí do určité míry nespokojenost Francouzů s tím, jak si vláda prezidenta Emmanuela Macrona poradila s pandemií. Macronova strana Republika v pohybu (REM) celkově podle očekávání nezíská příliš mnoho křesel, z části také proto, že se jedná o mladé hnutí bez vybudované regionální politické základny.

Z nízké volební účasti zřejmě bude těžit Le Penová. Podle průzkumů má RN šanci ovládnoutí několik francouzských regionů, což by bylo velkým vítězstvím po její dlouholeté snaze dostat stranu do francouzského politického středního proudu. Celkově poslední průzkum dával RN 23 procent a republikánům a jejich satelitům 27 procent, zatímco levicové strany nepřesahovaly zdaleka 20 procentní podporu. Konečné výsledky se ale díky komplikovanému volebnímu systému mohou od voličské podpory značně lišit.

Podle průzkumů vede RN v šesti regionech, zejména v Provence-Alpes-Côte-d'Azur na jihu země, kde se straně daří již několik desetiletí.

Celostátní političtí lídři volby využívají k prověření svých hesel a témat před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na příští duben. Hlavní souboj o Elysejský palác se přitom podle očekávání povede právě mezi Le Penovou a Macronem. Zásadní otázkou regionálních i prezidentských voleb je, zda se ve druhém kole voliči znovu svorně postaví proti Le Penové jako extremistické hrozbě, jak to učinili několikrát v minulosti.

Tradiční konzervativní Republikáni, kteří stejně jako socialisté zažívají v posledních letech propad preferencí na celostátní úrovni, si zřejmě podrží vládu v několika ze sedmi francouzských regionů, jež řídí nyní.

V posílení vlastních pozic doufají rovněž Zelení, kteří v posledních několika volbách zaznamenávají stále větší úspěchy. Socialistická strana, jejíž preference dlouhodobě upadají, se naopak obává, že přijde o další křesla.

V dnešních volbách se bude rovněž vybírat vedení stovky departmentů, které jsou prvkem francouzské místní samosprávy.