Koalice ve složení Pirátů a hnutí STAN ve svém programu slibují krok k přijetí eura. To ale může přinést i řadu nevýhod, jako je zavádění záporných úrokových sazeb u spořících účtů nebo další navýšení ceny nemovitostí, které již nyní trhají rekordy. Naopak by snaha koalice vedla ke snížení úroků a úvěrů. Piráti spolu s hnutím STAN si od tohoto kroku slibují, že se jim povede snížit zadlužení státu, které ještě více narostlo během koronavirové krize. Podle některých ekonomů by se ale měly vnést do debaty i nevýhody, které jsou s přijetím eura spojené.

Strany vstupující do voleb v koalici už představily své programy a zahájily kampaň do podzimních sněmovních voleb. Zatímco strany z koalice Spolu slibují v programu možnost pro firmy účtovat v eurech, tak druhá koalice jde v přijetí evropské měny znatelně dál. Piráti a hnutí STAN totiž chtějí, aby Česká republika vstoupila do systému ERM II. Jedná se o Evropský mechanismus směnných kurzů, ve kterém jsou například Dánsko, Bulharsko či Chorvatsko.

Do tohoto mechanismu je nejprve nutné vstoupit před samotným přijetím eura. „Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je způsob navázání kurzu měny na euro, aby se kurz pohyboval v rámci tzv. fluktuačního pásma. Zapojení do ERM II po dobu minimálně dvou let a zachování kurzové stability jsou podmínkou přijetí eura. Měna se musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ± 15 procent,“ uvádí Piráti a STAN v programu.

Argumentem pro vstup do mechanismu pak strany používají ten, že dluhopisy české vlády mají jedny z nejvyšších úroků v rámci celé Evropské unie. To pak prodražuje obsluhu státního dluhu, který jen za minulý rok narostl o 40 miliard korun navíc. V zemích eurozóny se však za dluhopisy neplatí téměř žádný úrok. To je příklad Německa či Slovenska, které mají dokonce záporný výnos -0,2 procenta. Místo drahé obsluhy dluhu by tak stát navíc získal peníze do rozpočtu.

Podle ekonomů však má vstup do ERM II i svou nevýhodnou stránku. Upozornil na ni hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého by to v krajním případě znamenalo i sáhnutí do úspor běžných občanů na spořících účtech. Místo kladného úročení by naopak o své peníze začali přicházet.

„Piráti a STAN by nejprve měli otevřít veřejnou debatu a veřejnosti jasně sdělit, že masivní vykupování dluhu centrální bankou, které by se vstupem do eurozóny velmi pravděpodobně nastalo, má své stinné stránky, třeba v podobě záporného úroku na bankovních vkladech běžných občanů. Záporné úročení vkladů hrozí tam, kde centrální banka v souvislosti s výkupem dluhu srazí úrok do záporu, což je případ eurozóny, ale nikoli Česka,“ uvedl Kovanda.

Naráží tím na strategii Evropské centrální banky (ECB), která vykupuje dluh zemí v eurozóně. Se zápornými úroky pracuje centrální banka již od roku 2014, kdy komerční banky platí 0,5 procenta za uložení peněz. Podobně jsou na tom centrální banky ve Švýcarsku, Švédsku či Maďarsku.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se vstupem do ERM II ukazují jak výhody, tak nevýhody. Za kladné hodnotí to, že by došlo ke zlevnění financování dluhu. „Dokonce bychom za určitých konstelací mohli místo platby úroků za státní dluh získávat negativní úroky, které by posílily příjmy státního rozpočtu. To lze vnímat pozitivně, nicméně je dobré upozornit, že v takovém případě by politiky nic nenutilo k odpovědnějšímu hospodaření, což by mohlo vést k předlužování naší země,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Zároveň ale také přiznává, že by došlo ke snížení úročení na vkladech v bankách. „Jelikož již dnes jsou vklady úročeny minimálně, je možné, že by některé banky začaly zavádět záporné úrokové sazby. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že se to týká hlavně větších vkladů. Na druhou stranu by se snížily úroky i na úvěrech. To by ocenili zvláště lidé, kteří si vezmou nebo budou refinancovat hypotéku. Oproti dnešním sazbám bychom se mohli dostat na zhruba třikrát nižší hodnoty. Tento scénář by v konečném důsledku zřejmě vedl k dalšímu růstu cen nemovitostí, což jistě potěší stávající vlastníky, ale naštve lidi, kteří nemovitosti nevlastní,“ dodal Křeček.

To potvrzuje i hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal. „V případě vstupu do eurozóny jsou náklady prakticky neviditelné. Třeba právě tlak na vyšší dluh nebude nikdo v budoucnosti svádět na vstup do eurozóny. Prostředí nízkých úroků, které zlevní hypotéky a díky tomu zdraží nemovitosti, opět nebudeme svádět na skutečnou příčinu, ale najdeme si zástupné viníky. Možná si dokáže někdo spočítat, že i přes všechny tyto náklady se to vyplatí, ale bohužel náš problém je, že se o ekonomických nákladech vstupu do eurozóny vůbec nemluví,“ řekl pro Echo24 Stroukal.