V řadách německé armády sloužilo od roku 2011 24 islamistů a 89 pravicových radikálů. Německé ministerstvo obrany to uvedlo ve zprávě, z níž v sobotu citovala média skupiny Funke. "V období let 2010 až 2018 bylo označeno celkem 89 příslušníků ozbrojených sil jako pravicoví radikálové," stojí ve zprávě.
Křesťanští aktivisté, kteří chtějí zamezit uvedení hry Naše násilí a vaše násilí na festivalu Divadelní svět Brno, neuspěli u soudu ani se třetím návrhem na vydání předběžného opatření. Krajský soud ho zamítl stejně jako předchozí dva, uvedli aktivisté na webu spolku Stredonius. V kontroverzní inscenaci postava Ježíše znásilňuje muslimku. Aktivisté na pořadatele podali kvůli inscenaci žalobu, o té soud dosud nerozhodl.
V prosinci tohoto roku uplyne čtyřicet let od chvíle, kdy byl ze svého trůnu svržen poslední šáh Rezá Pahlaví. Islámská republika, která jeho režim nahradila, se ukázala jako daleko násilnější a agresivnější entitou než císařství, které jí předcházelo.
Libanonská šíitská strana Hizballáh a její spojenci získali v nedělních parlamentních volbách většinu ze 128 parlamentních křesel. Vyplývá to ze stále upřesňovaných předběžných výsledků. Očekává se, že oficiální výsledky oznámí ještě v pondělí ministr vnitra Nuhád Mašnúk. Premiér Saad Harírí už ale v televizním projevu oznámil, že jeho hnutí Budoucnost, které mělo dosud 33 křesel, má nově 21 mandátů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pobouření ve Francii a Británii svými odkazy na tamní situaci při páteční obhajobě práva na držení střelných zbraní. Šéf Bílého domu na výroční konferenci Národní asociace držitelů zbraní (NRA) v texaském Dallasu mimo jiné tvrdil, že mírnější zákony mohly zabránit krveprolití při pařížských teroristických útocích v roce 2015. V Londýně pak podle něj vedla nemožnost nosit zbraň k vlně útoků nožem.
Záchranáři z organizace Bílé přilby, která působí v Sýrii, se obávají, že jim Spojené státy zmrazí financování. Oznámil to dnes šéf této organizace Ráid Sálih, jehož citovala agentura AFP. Dobrovolníci, kteří pro organizaci pracují, se podílejí na záchraně a vyprošťování lidí v místech útoků.
Francouzský list Le Parisien na konci dubna otiskl prohlášení tří set francouzských intelektuálů a politiků. Ti chtějí, aby „verše Koránu vyzývající k vraždění a trestání židů, křesťanů a nevěřících byly zapuzeny náboženskými autoritami“. Podle svých slov si přejí, aby se „žádný věřící nemohl odvolávat na posvátný text při páchání zločinů“. Manifestem reagují na silnou vlnu antisemitismu, která v poslední době zemi zasáhla. Prohlášení vyvolalo pobouření u tamních muslimů.
Už první okamžiky nezávislého Státu Izrael jako by předznamenávaly jeho budoucnost. Čtrnáctého května 1948, osm hodin předtím, než britský mandát v Palestině a Transjordánsku vypršel, vyhlásil David Ben Gurion nezávislost Izraele. Deklarace nezávislosti přitom byla dopsána pouhou hodinu předtím; signatáři se nemohli do poslední chvíle shodnout, jakým způsobem a zda vůbec do historického dokumentu zahrnout Boha.
Od spojeneckého útoku na cíle Asadova režimu v Sýrii uběhly tři týdny, ale debata o jeho zdůvodnění neustává. Množí se pochybnosti nad původní verzí o útoku chemickými zbraněmi, kterou do světa vyslala záchranářská organizace Syrská civilní obrana, takzvané bílé přilby. Po dobytí Dúmy se tito záchranáři nechali eskortovat do provincie Idlib, v níž vládne syrská filiálka al-Káidy. Do jaké míry se můžeme v Sýrii spolehnout na zprávy z terénu? Je normální, aby světová supervelmoc odůvodňovala svou vojenskou politiku tím, co její služby posbírají na sociálních sítích? Anebo je to dnes naopak nevyhnutelné?
Německo přijme v rámci přesidlovacího programu Evropské unie dalších 10 200 uprchlíků. Oznámil to dnes ministr vnitra Horst Seehofer, informovala agentura DPA. Ještě letos by do Německa mělo přijít 4600 uprchlíků, dalších 5600 by je mělo následovat v příštím roce. Cílem chystaného kroku je podle Seehofera otevřít legální možnosti, jak se dostat do Německa, a vzít tak vítr z plachet pašerákům lidí.
Němečtí politici v Severním Porýní-Vestfálsku řeší video a fotografie z mešity ve městě Herford, na kterých malé děti pochodují v maskovaném oblečení a s atrapami zbraní. Některé děti hrají mrtvoly. Kritizovanou akci zorganizoval Ditib, Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti a pobočka turecké vládní agentury pro náboženské záležitosti Diyanet. Situaci by měl nyní řešit zemský Úřad na ochranu dětí a mladistvých, informuje server Neue Westfälische.
Náměstek brněnského primátora Petr Hladík si přečetl, že se v Brně má provozovat jakési divadelní představení, v němž „Ježíš znásilňuje muslimku“: jde o inscenaci Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiče.
Německá policie zabránila teroristickému útoku na nedělní půlmaraton v Berlíně. S odvoláním na policejní zdroje o tom informoval deník Die Welt s tím, že zadrženi byli čtyři muži s vazbami na tuniského islamistu Anise Amriho, který v prosinci 2016 v Berlíně najel nákladním vozem do davu na vánočním trhu a zabil 12 lidí včetně jedné Češky. Policie později podle agentury DPA zadržení čtyř lidí potvrdila, přímo o teroristickém útoku se ale v prohlášení nezmínila.
Francií otřásl případ vraždy pětaosmdesátileté stařenky Mireille Knollové. Ženu, která v dětství jen těsně unikla transportu do Osvětimi, její pětatřicetiletý muslimský soused ubodal a zapálil.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že muslimové jsou součástí německé společnosti. V rozhovoru s deníky mediální skupiny VRM přitom nepřímo podpořil i vyjádření jednoho ze svých předchůdců Christiana Wulffa o tom, že islám patří k Německu, což se v Německu v posledních dnech stalo opět předmětem polemiky.
Na jaké pozice se Izrael staví v syrské válce, proč de facto uzavřel strategické partnerství se Saúdskou Arábií? Schyluje se k íránsko-izraelské válce?
Rakouská policie zadržela třiadvacetiletého Afghánce, který je podezřelý, že ve Vídni ve středu večer a později v noci pobodal a vážně zranil čtyři lidi, včetně tříčlenné rodiny. Muž se k činu již přiznal, uvedla dnes agentura APA. Podle policie útočil kvůli agresivní náladě a ze zlosti nad svou celkovou životní situací. Už dříve policisté informovali, že čin patrně nesouvisí s terorismem.
Ženy, které v uplynulých týdnech v Íránu protestovaly proti povinnému nošení hidžábu, mohou být obviněné z podněcování k prostituci. Humanitární organizace Amnesty International to uvedla s odkazem na prohlášení íránské policie. Podle orgánu zadrženým protestujícím hrozí až deset let za mřížemi. Nošení pokrývky hlavy je v islámské zemi pro ženy povinné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoganse stal terčem kritiky za to, že malé holčičce ve vojenské uniformě tvrdil, že země ji bude uctívat, pokud zemře mučednickou smrtí. Událost se stala na sobotním setkání Erdoganovy vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Islandští muslimové a židé mají problém. Islandský parlament projednává kontroverzní zákon týkající se zákazu mužské obřízky. Pokud bude schválen, Island bude první evropskou zemí, která obřízku prováděnou z jiných než zdravotních důvodů zakáže. Informaci přinesl Guardian.
Po útoku islamistické skupiny Boko Haram na vesnici s dívčí školou na severovýchodě Nigérie se pohřešuje 111 školaček. O jejich osudu zatím nejsou žádné informace, sdělil podle tiskových agentur ministr policie nigerijského státu Yobe, kde vesnice přepadená teroristy před dvěma dny leží.
Už nějakou dobu je zřejmé, že Rusko vymírá. Podle uzávěrky ruského státního statistického úřadu Rosstat zveřejněné na konci ledna se v zemi v roce 2017 narodilo o 200 tisíc dětí méně než v roce předchozím, což zní skutečně jako varování. A ani prognózy do budoucna nedávají moc nadějí.
Íránský prezident Hasan Rúhání zveřejnil studii, která ukazuje, jak drasticky se v uplynulém desetiletí změnil veřejný postoj vůči povinnému nošení šátku. Téměř polovina Íránců věří, že nosit hidžáb by mělo být soukromou volbou. Informuje o tom Deutsche Welle.
Legendární agent izraelské tajné služby Mossad, který se v roce 1960 podílel na únosu nacisty Adolfa Eichmanna z Argentiny, překvapivě podpořil německou protiimigrační a protiislámskou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Jednadevadesátiletý Rafi Ejtan, který byl v letech 2006 až 2009 také izraelským ministrem pro záležitosti důchodců, ocenil její postoj k judaismu i názor na islám, informovala agentura AP. Jeho výroky vyvolaly v Izraeli pobouření.
V lednu uplynuly tři roky od masakru v pařížské redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Bylo při něm zabito osm členů redakce a další čtyři náhodní lidé, kteří se islámským teroristům připletli do cesty. Hodinu a půl po činu se objevuje slogan Je suis Charlie: vymyslel jej art director časopisu Stylist Joachim Roncin a hodil na Twitter, odkud se raketovou rychlostí šířil do světa.
Spojené státy jsou přesvědčeny, že za sobotním útokem v afghánské metropoli Kábul, jenž si vyžádal 103 obětí, stojí síť Hakkání napojená na Tálibán. Informoval o tom mluvčí koaliční mise NATO. Americký prezident dnes odmítl s Tálibánem vyjednávat, třebaže to bylo součástí jeho strategie, jak nejdelší americkou válku ukončit, napsala agentura Reuters.
Policie obvinila z terorismu a přímé účasti v teroristické organizaci tři Čechy. Je mezi nimi bývalý pražský imám, jeho bratr a švagrová. Bratra muslimského duchovního a jeho ženu policisté viní z toho, že vycestovali do Sýrie, kde se účastnili bojů v sesterské teroristické organizaci Al-Káidy. Imám jim podle obvinění pomáhal. Muži s palestinskými kořeny se narodili v Praze, všichni tři jsou stíháni na útěku. Šéf Ústředí muslimských obcí v ČR se od všech tří distancoval. Napsal to dnes server iDNES.cz.
Šmuel Bar má dnes jednu konzultantskou firmu a jednu softwarovou, ale v letech 2003 až 2013 zastával řídicí pozici ve známém izraelském institutu strategických studií Herzlija.
Angela Merkelová v jednom projevu zdůraznila, že evropská populace tvoří jen 7 % té světové, ale vytváří 25 % světového HDP a na sociální výdaje vydává 50 % světových sociálních výdajů. Není divu, že tato situace již desetiletí přitahuje přistěhovalce, kteří se pak chovají jinak, než jsme si představovali, a navíc stárnou stejně jako my všichni ostatní.
Prosinec 2017. V jídelně berlínského Gymnázia Ernsta Reutera dochází k potyčce mezi židovským studentem a jeho spolužáky. Chlapce, který se předtím vyjádřil negativně na adresu samostatného palestinského státu, obklopí hlouček studentů arabského původu. Urážejí ho. Jedna z dívek vychvaluje Hitlera. Byl dobrý, protože vraždil Židy, říká. Škola ji přinutí k omluvě, ale není to ojedinělý incident. Trvá to dva a půl roku.
