Francií otřásl případ vraždy pětaosmdesátileté stařenky Mireille Knollové. Ženu, která v dětství jen těsně unikla transportu do Osvětimi, její pětatřicetiletý muslimský soused ubodal a zapálil. Knollová několikrát hlásila na policii, že jí vyhrožoval zapálením bytu, ale nedostalo se jí pomoci. Nemusel v tom být zlý úmysl ani lajdáctví. Francouzská policie nestačí řešit všechno, co má. Na podzim 2016 policisté protestovali proti útokům a proti přetěžování v práci. Činnosti francouzských odborů se pravičák může vysmívat, ale skutečnost, že v zemi byl dva roky výjimečný stav, který se časem překlopil v „protiteroristický zákon“, a že tak banální záležitost jako oslava Velikonoc znamená mobilizaci 41 tisíc policistů a 29 tisíc četníků v okolí náboženských míst, je nezpochybnitelná. Na strážce zákona to klade nároky, jimž v současném počtu nejsou schopni dostát. Antisemitské útoky se navíc šíří jako mor a stále častěji zabíjejí. Za dvanáct let stály život minimálně jedenáct francouzských Židů.

Krutá smrt židovského mladíka Ilana Halimiho byla v roce 2006 po mnoha letech prvním případem antisemitismu, který vyústil ve vraždu. Chlapec byl po třech týdnech od svého zmizení nalezen v agonii na jednom pařížském předměstí s popáleninami a dalšími stopami mučení na 80 procentech těla. Zemřel při převozu do nemocnice. Vrazi si říkali Gang barbarů, v jejich čele stáli Youssouf Fofana a Samir Aït Abdelmalek. Před vraždou se pokusili o únos dalších čtyř Židů, protože se domnívali, že židovské rodiny budou mít peníze na výkupné. Halimiho smrt Francouzi otřásla, v Paříži se konaly desetitisícové demonstrace proti antisemitismu a rasismu – bez přívlastků.

V roce 2012 třiadvacetiletý rodák z Toulouse Mohammed Merah v židovské škole Ozar Hatorah zastřelil rabína Jonathana Sandlera a jeho dva syny, šestiletého Aryeha a tříletého Gabriela, kteří čekali na minibus do školky. Osmiletou dceru ředitele školy Miriam Monsonegovou zahnal Merah do kouta, přiložil jí pistoli ke spánku a prostřelil hlavu. Ještě před dopadením pachatele na stránkách britského deníku Guardian obvinil kmenový autor Fiachra Gibbons z útoku pravicové extremisty a francouzskou vládu, která naskakuje na jejich rétoriku. Svým „nadřazeným chováním“ vůči jiným kulturám prý podnítili vraždění v židovské škole.

O tři roky později šel do pařížského košer obchodu pomstít Islámský stát dvaatřicetiletý Amedy Coulibaly. Byl zneškodněn policií, před smrtí ale ještě hovořil s francouzskou televizní stanicí BFM TV. Redaktor mu položil otázku, zda si tento obchod vybral z nějakého zvláštního důvodu. Coulibaly na to odpověděl: „Ano. Kvůli Židům. Je to za všechen útlak, zejména vůči Islámskému státu, ale i na všech místech. Je to kvůli všem místům, kde jsou pod útlakem muslimové. Patří tam i Palestina.“ V obchodě zavraždil Yohana Cohena, Yoava Hattaba, Phillipa Barhama a Francoise-Michela Saada.

Minulý rok byla vyhozena z okna svého bytu pařížská lékařka a ortodoxní židovka Sarah Halimiová. Sedmadvacetiletý pachatel Kobili Traoré přitom křičel „Alláh je veliký“. Francouzské úřady přesto dlouho otálely s označením antisemitského motivu, po čemž už několik měsíců volala francouzská židovská komunita. Šéf Národního úřadu pro ochranu před antisemitismem Sammy Ghozlan obvinil média a úřady, že tuto informaci zamlčují kvůli probíhající kampani prezidentských voleb, v nichž by potvrzení protižidovského charakteru činu mohlo nahrát Marine Le Penové.

Teroristé, kteří vyvraždili redakci Charlie Hebdo, dokonce projevili jisté gentlemanství. Nechali odejít všechny ženy s výjimkou jediné – židovské novinářky Elsy Cayatové.

Islámský antisemitismus už nelze dál přehlížet, rétorika mainstreamu se ale mění pomalu. Za příčinu je stále označována nenávist bez přívlastku; jenže ona přívlastek má, je islamistická, stejně jako holocaust spáchali nacisté, ne nějací bezejmenní nenávistníci. Realističtější komentátoři připouštějí alespoň spojitost s palestinsko-izraelským konfliktem. Jenže mezi pachateli nebyl jediný Palestinec; převládali muslimové z Afriky, kteří uznávali jen jednu kolektivní identitu – tu islámskou.