Tag: architektura

Články k tagu

Jako Sauronova věž v Mordoru. V dánském zapadákově postaví nejvyšší mrakodrap západní Evropy

V malém městečku v zemědělské oblasti Jutsko v Dánsku vyroste 320metrový mrakodrap. Postavit si ho tam nechá jako své ústředí módní gigant Bestseller. Budova navržená světoznámým studiem Dorte Mandrup bude nejen nejvyšší budovou v Dánsku, ale i v celé Západní Evropě. O více než deset metrů překoná i budovu Shard v Londýně. „Bude to budova, která Brande zviditelní na mapě,“ uvedl vedoucí projektu Anders Krogh Vogdrup poté, co místní zastupitelé projekt minulý měsíc schválili.

FOTOGALERIE: Mnohaletá ostuda Prahy. Vedení města slibuje nádraží Vyšehrad konečně opravit

Budova nádraží Vyšehrad je v natolik desolátním stavu, že působí jako trn v oku centra metropole. Zatím poslední pokus na rekonstrukci unikátní budovy na Albertově se uskutečnil v roce 1990, nedbalý přístup však vedl ještě ke zhoršení stavu. Přestože je budova od roku 2001 kulturní památkou, před očima Pražanů nadále chátrá. „Je to mnohaletá ostuda Prahy,“ říká architekt Petr Kučera. Nové vedení města se pokusí objekt zrekonstruovat. V budoucnu by mohl sloužit jako kulturní centrum.

Nejvyšší pocta

Když mu bylo čtrnáct let, atomové bomby zasáhly Hirošimu a Nagasaki. Jeho rodné město Óita, vzdálené pár set kilometrů od nich, během druhé světové války lehlo popelem. Nezbylo nic – jen ruiny a nesmazatelné vzpomínky na děsivé zážitky.

Střízlivost místo okázalosti

Pokud se zeptáte (kvalitních) současných architektů, na základě čeho navrhují své budovy, nejčastěji uslyšíte slovo kontext – kontext ve smyslu prostředí, pro které je projekt určen. Oceňovaná současná architektura totiž už rezignovala na dogmatické vyznávání stylů a jimi předepsané tvary. Jak ale přistoupit k návrhu, když smysluplný kontext chybí?

Extravagantní dům se sochami Davida Černého. Vyroste u barokní Invalidovny, jíž zčásti zastíní

V pražském Karlíně vznikne kousek od historické barokní Invalidovny moderní budova Nová Invalidovna. Budou v ní byty, podzemní parkování, restaurace a obchody. Budovu budou navíc podpírat sochy výtvarníka Davida Černého. Stavět se začne příští rok na jaře. Objekt nabídne byty, podzemní parkování a vnitroblok v přízemí se službami, s fitness centrem, kavárnami či drogerií.

Vystačit si se skromností

Přestože Češi patří k největším ateistům v Evropě, mají k božím mukám a kaplím roztroušeným prakticky všude po české krajině silný vztah. Od revoluce proto u nás došlo kromě nespočtu rekonstrukcí také k výstavbě několika výjimečných kaplí od výborných architektů. Příkladem může být malá soukromá kaple u Sedlčan, kterou minulý rok v září vysvětil osobně kardinál Dominik Duka.

Transgas byl symbol zápaďáctví, pak socialismu. Vždy budil vášně, říká architekt

Budova Transgasu již od svého vzniku vzbuzovala emoce a rozdělovala společnost. Někteří normalizační politici budovu považovali za symbol ošklivé zápaďácké architektury či jako memento uvolněných 60. let. Po revoluci se zase Transgas pro mnohé stal symbolem komunistické architektury. V rozhovoru pro Echo24 to řekl architekt Petr Kučera. Diskutovaná budova půjde brzy k zemi, majitel již začal s přípravnými pracemi pro demolici budovy. Nové pražské vedení se snažilo ještě na poslední chvíli budovu koupí zachránit. Nabídku města však majitel, společnost HB Reavis, odmítl.

Rekonstruovat železniční most na Výtoni, nebo postavit nový? Určitě by měl být tříkolejný

Vedení Prahy přestavilo společně se SŽDC a IPR chystanou budoucnost železničního mostu na Výtoni, ten by měl být tříkolejný. Švýcarský profesor Eugen Brühwiler v příštích měsících posoudí, zda je možné stávající most zachránit, nebo zda se bude muset postavit nový. V případě nového mostu však IPR slibuje zachovat přibližnou podobu současného, ale převést ji do soudobého architektonického jazyka. Praha bohužel nepočítá s využitím historického nádraží Vyšehrad. Slibuje však, že by rekonstrukce neměla znamenat dopravní kolaps.

Babišovy Letňany jsou zastydlá hrůza

Architekt Miroslav Šik, syn autora komunistické ekonomické reformy Oty Šika, učil třicet let ve švýcarském Curychu na ETH, jedné z nejlepších škol architektury. Věnoval se architektuře bydlení. V rozhovoru popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit. Vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii.

Bydlet hezky česky

Architektura i kultura bydlení jsou věcí vkusu a ten může být různý, hlavně je osobní. Kvalitní estetické bydlení je něco navíc, přichází až po uspokojení základní potřeby místa, kde je elektřina, voda a teplo. Máme ale příklady z minulosti, kdy i sociální a levné bydlení sneslo estetická kritéria. Dnes se těmto komplexům obdivujeme. Od začátku dvacátého století vznikaly soubory bydlení pro dělníky a zaměstnance, které nesplňovaly jen užitná kritéria, byly i funkční, hezké.

Praha budoucnosti. Pojedou Pražané přímo na letiště? Výstava ukazuje možné proměny města

Praha plánuje v příštích letech desítky projektů, které mají podobu hlavního města či jeho částí zásadním způsobem proměnit. Dlouholeté debaty se vedou například o nutnosti zlepšení dopravní obslužnosti – výstavbě železnice či metra na ruzyňské letiště nebo plánované výstavbě linky metra D. Jednou z priorit jsou dlouhodobě pražské mosty, jejichž stav je v moha případech kritický. Téměř 80 staveb či plánovaných rekonstrukcí je nyní k vidění v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Policie chce ve Zbraslavi stavět areál za miliardy. Lidé podepisují petici

Ministerstvo vnitra připravuje dostavbu stávajícího areálu policie v pražské Zbraslavi za miliardy korun. Stavební komise městské části Praha-Zbraslav ale podle Deníku kritizuje velikost budov a občané podepisují petici proti stavbě. Podle vyjádření policejního prezidia na webu policie je projekt v souladu s územním plánem a všemi předpisy. Stavět se má začít začne příští rok.

Palác nad řekou. Nový most přes Vltavu může být galerií pro Slovanskou epopej

Neúspěšný kandidát na primátora Petr Stuchlík (za ANO) nebyl jediný, kdo přišel s návrhem víceúčelového mostu. Nápad výstavby unikátního mostu Pons Pragensis z Holešovic do Karlína představuje soukromá iniciativa, za kterou hovoří Leona Němečková. Několikapatrová budova by kromě cyklostezek a parkovacích míst měla nabízet prostory pro umístění Slovanské epopeje. Podobně jako Petr Stuchlík argumentují iniciátoři výhodným modelem financování mostu. Návrh se může přihlásit do soutěže, dodává město.

Od Plečnika k Pleskotovi

Sto let republiky v designu a architektuře.  Josip Plečnik: úpravy Pražského hradu, 1921–1934 Roku 1920 byl slovinský architekt vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Až do roku 1934 pak spolu se svým žákem Ottou Rothmayerem intenzivně pracoval na úpravách Pražského hradu. Na raných Plečnikových pracích je zřetelný vliv vídeňské Wagnerovy školy. Secesní tvarosloví však brzy opustil a začal využívat jednoduché monumentalizující výrazové prostředky ovlivněné antikou a ranou italskou renesancí.

Stuchlík vytahuje další předvolební trik: zlatý koncertní sál

Lídr kandidátky hnutí ANO Petr Stuchlík se po vizualizaci obytného mostu snaží zaujmout Pražany novým projektem. Jako svůj druhý architektonický návrh představil nový koncertní sál. Kromě toho by v nové budově měla být i galerie, hudební knihovna a také střední umělecká škola. Stuchlíkova hala nejvíce připomíná Guggenheimovo muzeum v Bilbau. Sám však přiznává, že se inspiroval pouze zlatavou barvou slavného muzea. Nový koncertní sál požaduje i koalice TOP 09 a STAN, která chce ihned po volbách zadat mezinárodní architektonické soutěže na novou halu.

Zlatá mušle palermská

Goethe napsal: „Itálie bez Sicílie vůbec nevyvolává v duši tu pravou představu. Teprve zde je klíč ke všemu.“ Goethe připlul do Palerma lodí z Neapole během své „italské cesty“. Zůstal na Sicílii něco přes měsíc, vybral si k tomu rozumně duben, takže se mohl rozplývat nad zelení polí a vlahostí luk. Měl v tom roce 1787, kdy mu bylo třicet sedm a cítil, že se životem musí něco udělat, ještě celý rok prožít v Itálii, přičemž ten měsíc na Sicílii považoval za obzvlášť důležitý. Itálie by zůstala nepochopená, kdyby nepoznal Sicílii, kde je vše italské intenzivnější, sytější a lahodnější. A na konci července ještě rozpálenější, vyprahlejší, rozžhavenější.

Radnice kritizují metropolitní plán. „Je to mrtvé miminko“, tvrdí Humplík

Metropolitní plán narazil o Pražanů na velký odpor. Z jednotlivých městských částí přišly stovky připomínek, které se vyjadřují k návrhu nového územního plánu. Radnice uvádějí, že největšími problémy jsou nejasné terminologie či podoby výškové regulace. „Z metropolitního plánu jsem rozpačitý, myslím si, že takto důležitému dokumentu by měla být věnována mnohem větší pozornost a péče ze strany magistrátu, nemělo by k němu být přistupováno pouze tak, že si nějaký politik „odškrtne“ splněný úkol a předloží ke schválení polotovar,“ řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

Praha by měla být ráda, že tu JCDecaux funguje, říká architekt pražského mobiliáře

Navrhoval interiér kavárny Slávie, s největší společností na venkovní reklamu JCDecaux, která v Praze provozuje většinu přístřešků pro MHD, vtiskl podobu části mobiliáře, již v metropoli JCD provozuje. Málokdo ovlivnil tvář pražských ulic poslední doby víc než architekt Jiří Špaček. Postaral o design známých reklamních sloupů, prodejních kiosků v centru hlavního města nebo pouličních hodin. Pražský magistrát však chce s JCDecaux rozvázat spolupráci.

8smička

Na stém kilometru mezi Prahou a Brnem se v tichosti zrodila zázračná instituce. V Humpolci, v samém srdci Vysočiny, se bývalá továrna na sukno proměnila v zónu pro současné umění nazvanou 8smička. Architekt Luděk Rýzner vytvořil galerijní prostory odpovídající nejmodernějším nárokům, které nepostrádají velmi sofistikované ani hravé detaily.

Showroom U1

Původem brněnská firma na výrobu nábytku, dodávky interiérů a svítidel U1 se před časem rozhodla expandovat do Prahy. Potřebovala proto nepřehlédnutelný showroom. Volba padla na smíchovskou administrativní budovu, jež vznikla podle projektu ateliéru Qarta Architektura.

Eiffelovku obklopí sklěněný neprůstřelný plot. Vyjde téměř na miliardu

V Paříži už zase rostou barikády. Symbol francouzské metropole, Eiffelovu věž, bude obklopovat nové, neprůstřelné ohrazení. Nahradí tak dosavadní kovový plot, který ikonickou stavbu obklopoval od června roku 2016. Město plot instaluje kvůli obavám z případných teroristických útoků. Projekt bude stát 35 milionů eur (asi 900 milionů Kč) a podle BBC má být hotov v polovině července.

Blob na Letné? Pražany rozděluje, architekty ještě víc, říká historik Lukeš

Pokud by se stavba knihovny Jana Kaplického přeci jenom postavila, musela by být na Letné. Myslí si to český architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj by teoreticky k realizaci dřívějšího plánu mohlo dojít. Plán zelené chobotnice se znovu objevil na scéně poté, co kulturní výbor pražského zastupitelstva doporučil vypracovat studii proveditelnosti ke stavbě.

Letenská vodárna

Věž bývalé vodárny v pražské ulici Na Výšinách z roku 1888 se dočkala kompletní rekonstrukce podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Ve své původní podobě se do dnešních dnů dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná.

Mlynica

V širším centru Bratislavy, v lokalitě stojící až donedávna zcela mimo zájem developerů, se podařilo zrealizovat ukázkovou konverzi chátrající industriální budovy. Objekt Mlynica byl jako součást areálu Ľahkých stavebných hmôt postaven v 60. letech minulého století. Až do roku 1992 se v něm vyráběly tvárnice, desky a panely z pórobetonu.

I ty jsi chtěl bourat Libeňský most?

Události na pražské radnici mají dobrou šanci na vysoké umístění v historii komunálních karambolů. ANO a sociální demokraté se rozhodli vyloučit z pražské koalice uskupení tří malých stran, které tvoří s lidovci a Zelenými ještě Starostové a nezávislí (STAN). Chtěli k tomu využít pravicové opozičníky z ODS a TOP 09, dokonce dostali příslib pomoci, ovšem nakonec nedokázali manévr uskutečnit.