Pokud se zeptáte (kvalitních) současných architektů, na základě čeho navrhují své budovy, nejčastěji uslyšíte slovo kontext – kontext ve smyslu prostředí, pro které je projekt určen. Oceňovaná současná architektura totiž už rezignovala na dogmatické vyznávání stylů a jimi předepsané tvary. Jak ale přistoupit k návrhu, když smysluplný kontext chybí?

Tento problém řešil architekt Jiří Weinzettl při návrhu rodinného domu do nové zástavby dvouapůltisícové obce Litvínovice u Českých Budějovic. Lokalita pozemku totiž vykazuje všechny charakteristiky tzv. sídelní kaše, kolonie rodinných domků nalepených na okraj obce, ve které všechny domy vypadají stejně a přitom jinak. Nezáleží na tom, ve které části republiky se sídelní kaše (jinak také satelitní městečko nebo suburbie) nachází, uniformita je zkrátka jejich hlavní charakteristikou.

Chápat prostor  jinak

Architekt a spoluzakladatel architektonické kanceláře Ateliér 111 architekti Jiří Weinzettl je přitom ve svých projektech zvyklý vycházet z okolního prostředí, na které se snaží navazovat, a dotvářet tak širší celek. Poctivá analýza lokality zamýšlené stavby je totiž nezbytnou součástí každého dobrého projektu. Prostředí satelitu toho ale moc nenabízí. Celý tým Ateliéru 111 architekti proto dlouho hledal optimální odpověď na tyto podmínky.

Po několika pracovních variantách rodinného domu přišel Jiří Weinzettl s návrhem, který reaguje jak na specifický tvar a orientaci pozemku, tak i na obecné problémy sídelní kaše. Dům musel zároveň vycházet z místních regulativů, které všem stavbám nařizují sedlovou střechu a také omezenou výšku.

Zadaná rohová parcela leží ve svažitém terénu s orientací k jihu. Architekt Weinzettl se rozhodl dům umístit do horního rohu, čímž uvolnil maximální plochu pro zahradu. Praxe v podobných lokalitách přitom bývá přesně opačná; domy pak stojí uprostřed parcel. Dnešní legislativa předpisuje minimální odstupovou vzdálenost objektu dva metry od hranice pozemku. Vznikají tak úzké pruhy zeleně mezi oplocením a domem, pro které se ale těžko hledá využití. Návrh Jiřího Weinzettla jde proto jiným směrem – architekt okolo domu nevztyčil plot, ale místo toho rozšířil veřejný prostor chodníku až k samotným stěnám stavby.

Lidé se běžně k podobnému kroku neuchylují kvůli tomu, že přijdou o jasně ohraničený kus soukromého pozemku. Majitel domu ale Weinzettlovy důvody ihned pochopil: o prostor nepřijde, nabízí mu pouze jiné možnosti k užívání. Na rozšířeném chodníku může rychle zaparkovat, aniž musí otvírat bránu nebo zajíždět do garáže, v létě si zde mohou hrát děti anebo mohou majitelé posedět se sousedy na lavičce. V omezených podmínkách tak jednoduše vzniká veřejný prostor, který nemusí sloužit jen k přesunu z bodu A do bodu B. Weinzettl tím zároveň reaguje na naprostou absenci veřejného prostoru v satelitech. V tomto ohledu jde proto o příjemnou změnu přemýšlení o využívání prostoru. Za zmínku stojí také jeden detail – dlažbu chodníku kolem domu tvoří staré poctivé žulové kostky. Jejich přínos pro atmosféru prostoru pochopíte v okamžiku, kdy se rozhlédnete po okolí domu a narazíte na změť popraskaného asfaltu, zámkové dlažby, vyšlapaných zbytkových trávníků a neudržovaných záhonů.

Odpověď

Architekt Weinzettl navíc roh domu vymodeloval do krásného oblouku, v jehož vnitřní části vzniklo otevřené atrium napojené na ložnici a pracovnu. Z nich se přes velkou společnou šatnu dostanete do dvou dětských pokojů s výhledem do zahrady. Hlavní obytnou část domu tvoří otevřený prostor kuchyně, jídelny a obývacího pokoje, který odděluje pouze vložená stěna nábytku. Výška stropu zde přesahuje čtyři metry a prostor prosklenou stěnou přímo navazuje na velkou lodžii a zahradu.

Domu si na první pohled všimnete díky netradičně zaoblenému rohu, jinak se ale na sebe na rozdíl od mnoha okolních staveb nesnaží poutat pozornost. Fasáda se světlou omítkou postrádá jakýkoli detail, chybí zvýrazněný sokl, střešní přesah nebo nápadné rámy oken. I to byl ale záměr architekta – odpovědět střízlivostí na všudypřítomnou přesycenost.

Matěj Beránek (šéfredaktor on-line magazínu o architektuře EARCH.cz)
Foto: BoysPlayNice