Věž bývalé vodárny v pražské ulici Na Výšinách z roku 1888 se dočkala kompletní rekonstrukce podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Ve své původní podobě se do dnešních dnů dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. Technické objekty, včetně strojovny parního stroje, byly odstraněny a v padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. Areál sloužil jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i nadále. Rekonstrukce vodárenské věže začala v listopadu roku 2016. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak ji vytvořil čas,“ říká Petr Hájek.

V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém byla původně umístěna hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude brzy osazen periskop. „Původně byla vodárenská věž jedinou místní dominantou s výhledem na panoráma města. V čase však byly okolní pozemky zastavovány a věž postupně pohled na město ztratila, oslepla. Periskop by jí měl ,zrak‘ vrátit,“ vysvětluje Petr Hájek. Pro jeho umístění byl využit komín parního stroje pro čerpání vody. Kuriózní je dochovaný průstřel trámové konstrukce, pocházející pravděpodobně z let druhé světové války.

V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Na knihovnu navazuje čítárna s čajovnou. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. Každá má své sociální zázemí s kuchyňkou. Uspořádání a rozmístění nábytku má připomenout skutečnost, že v těchto prostorech byly byty „prvního a druhého strojníka“.

V hale hlavního schodiště je instalováno Foucaultovo kyvadlo, prokazující otáčení Země kolem své osy, známé z pařížského Panthéonu. Tam byl také tento pozoruhodný experiment roku 1850 poprvé proveden. Během prvních tří týdnů měsíce června bude možné věž navštívit. Od září se do věže vrátí děti.