Nedostupné bydlení

Jak na nedostupné bydlení v Praze? Mladí architekti navrhnou nájemní bydlení

Nedostupné bydlení
Jak na nedostupné bydlení v Praze? Mladí architekti navrhnou nájemní bydlení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nedostupnost bydlení v Praze a šílené ceny bytů se promítly do tématu architektonické soutěže Young Architect Awards (YAA). Její účastníci se letos zaměří na návrh řešení nájemního bydlení. To je alternativou vlastního. V západní Evropě je nájem běžnější než v Česku, u nás ho využívá asi pětina lidí.

Účastníci architektonické přehlídky YAA se letos zaměří na návrh řešení nájemního bydlení. Své práce mohou do 28. června 2019 přihlašovat studenti i začínající architekti do 33 let. Stejně jako loni pokračuje spolupráce s pražským Institutem plánování a rozvoje.

Soutěžící si mohou pro svůj návrh nájemního bydlení vybrat lokalitu dle vlastního uvážení, navrhovat výstavbu ale také lze v doporučených lokalitách v Praze, Brně a Ostravě. Jednou z doporučených lokalit je Libeň-Hájek. Nová zástavba pro bydlení by zde měla vymezit veřejný prostor ulice Pivovarnické a Na Hájku, kde jsou nyní garáže a neudržovaná zeleň.

K vyhlášení výsledků soutěže, která se koná v rámci mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, dojde 10. září 2019 v prostoru CAMP v Praze. Stejně jako loni bude akce propojena s vyhlášením výsledků cen Architekt roku a Architekt obci

Zůstane vlastní bydlení v Praze nedostupné?

Zahájení soutěže YAA provázela diskuze na téma nájemního bydlení. Z té vyplynulo, že nájemní bydlení je reálnou variantou k vlastnímu bydlení. Nájemní domy by se měly řešit komplexně, přizpůsobit se často se měnícím obyvatelům. Musí proto být nerozbitné, nízkoenergetické, lehce udržovatelné, obsahovat širší nabídku společných prostorů a služeb a byty by měly být spíše menší.

Podle ředitele Sekce detailu města IPR Jaromíra Haince se zvyšují požadavky na kvalitu bydlení. Zatímco v roce 1991 stačilo jednomu obyvateli k bydlení v průměru 16,1 m2, nyní je to už více než 31,6 m2, upozornil Hainc. Situace v Praze se zhoršuje mimo jiné také kvůli každoročnímu vysokému přírůstku obyvatel, vzniká tím deficit v řádech tisíců bytů ročně.

„Jsem přesvědčen, že není možné jen kopírovat zahraniční vzory, ale je nutné přizpůsobit je našim potřebám. Zadání soutěže YAA pro nás přinese impulsy k debatě, kterou vedeme na IPR i s vedením města,“ řekl Jaromír Hainc.

,

11. března 2019