Pokud by se stavba knihovny Jana Kaplického přeci jenom postavila, musela by být na Letné. Myslí si to český architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj by teoreticky k realizaci dřívějšího plánu mohlo dojít. Plán zelené chobotnice se znovu objevil na scéně poté, co kulturní výbor pražského zastupitelstva doporučil vypracovat studii proveditelnosti ke stavbě. Projekt od svého začátku rozděloval Pražany. „Architekty to rozděluje ještě víc,“ řekl pro Echo24 Zdeněk Lukeš.

Je z vašeho pohledu možné, že se v Praze začne stavět Kaplického blob?

Já si myslím, že za určitých okolností by se knihovna postavit mohla. Zdůrazňuji, že za určitých okolností. Bylo by potřeba splnit zhruba pět základních podmínek. Protože se jedná také o to, aby z toho nevznikl paskvil a památce Jana Kaplického by to udělalo ostudu. Za jednu ze základních podmínek považuji, že se bude stavět na tom místě, kde to mělo stát, nikde jinde. Protože tam to Kaplický komponoval a má to svou logiku. Za druhé by na projektu měl pracovat tým, který spolupracoval s Kaplickým. Měl by být tedy znovu sestaven. Jde také o to, aby se dodržel jeho styl. Z jiných příkladů ale víme, že se stavba dá zrealizovat i po smrti architekta. Příkladem je Právnická fakulta, která se postavila deset let po smrti Jana Kotěry, a nikoho nenapadne pochybovat o jeho autorství. Musela by také být ustanovená i odborná komise, která by hlídala, aby projekt vycházel z vysoutěženého návrhu. Musela by se také zachovat i základní funkce, tedy aby v ní byla knihovna. Sám Kaplický by s tím nesouhlasil a také by byl proti, aby to stálo na jiném místě. Je zde i otázka pozemku, jestli je k dispozici.

Ta stavba je tedy dle vás velmi komplikovaná.

Rozhodně to komplikované je a není to žádná legrace. Už když byla soutěž vypsána, tak to vzbuzovalo různé kontroverze. Určitě by příprava byla náročná. Teoreticky možné by to bylo.

Jak hodnotíte celý návrh, vám se projekt knihovny líbí?

Já především respektoval výsledek mezinárodní soutěže. To bylo jednomyslné, včetně tehdejšího pana primátora Pavla Béma. Mě spíš překvapil obrat, který poté nastal. Myslím, že to nebylo dobře, protože kvalifikovaná porota, ve které seděla i nejznámější architektka Zaha Hadid, měla kompetence k tomu, aby vybrala tento návrh a mělo se to respektovat. Co se potom dělo kolem toho, považuji za nedůstojné.

Stavba Kaplického chobotnice se řeší už 12 let. Nemyslíte si, že se jedná i o předvolební tahák, například od vdovy architekta Elišky Kaplický Fuchsové (ANO)?

Od Elišky Kaplické si to nemyslím, protože ona velmi o to stála, aby budova stála od samého počátku. Celá ta léta se o to snažila, takže si nemyslím, že z její strany by se jednalo o předvolební tahák. Ani nevím, jestli chce dělat nějakou politickou kariéru. Samozřejmě by to mohl být předvolební tahák ze strany jiných partají. Ale je to otázka, protože budova rozděluje Pražany, podobně jako dříve Tančící dům. Někomu by to mohlo pomoci, a někomu uškodit. Jsem přesvědčen, že pokud by se o tom dále mluvilo, tak budou politické strany, které se postaví za stavbu, a budou další strany proti.

Řekl jste, že budova velmi rozděluje Pražany. Proč ta stavba vzbuzuje tolik emocí?

Každá architektura, která je mimořádná a překračuje konvence či zvyky, vyvolává kontroverze. To bylo vždy. Pravdou je, že za první republiky měli architekti takové renomé, totéž platí v západní Evropě či Spojených státech, že i když se to mnohým lidem nelíbí, tak to respektují a nediskutuje se o tom. Navíc taková stavbu může přivést velký zájem o samotné město.

O tom svědčí fakt, že když se podíváte v zahraničí do knihkupectví, tak narazíte na knižní průvodce pro různá města. Praha tam na obálce měla Karlův most, Staroměstskou radnici anebo Hradčany. Teď je na řadě průvodců Tančící dům. To je neuvěřitelné. Starobylé město, jedno z nejkrásnějších měst světa, a na obálce vás nezve středověká stavba či panovník, ale upoutává vás moderní stavba. Navíc od kanadsko-amerického architekta. Každé město, i starobylé jako je Praha, si zaslouží současnou architekturu.

Je možné, že pokud by se stavba knihovny zrealizovala, tak by mohla stát na jiném místě?

Myslím si, že ne. Pokud si vzpomínám, tak Milan Knížák navrhoval, aby se stavba postavila na Pankráci místo Paláce kultury. Jan Kaplický se proti tomu ohradil a říkal, že budovu komponoval přímo do Letenských sadů mezi stromy, proto má zlatozelenou barvu a tak dále. Jakékoliv úvahy o tom, že by to stálo jinde, by byly možné, pokud by architekt žil a souhlasil s tím. Dokud architekt žil, tak s tím nesouhlasil – a to bych respektoval.

Místo je ten nejmenší problém. V této části Letenské pláně bylo možné postavit dům. Už za první republiky tam měla stát moderní galerie a také knihovna TGM. Proto se to v tehdejších plánech objevilo jako zastavitelné území.

Pražany stavba rozděluje. Jak ji ale vnímají architekti? Respektují dílo Jana Kaplického?

To rozhodně ne. Architekty to rozděluje více než Pražany. Mnozí z nich nepřijali výsledky soutěže. Tvrdili, že podle pravidel, která u nás byla běžná, by ten návrh nemohl zvítězit, protože nedodržel jednu z podmínek. Ta podmínka byla absurdní, tedy aby se nedělal sklad knih v podzemí kvůli povodním. Na Letenské pláni ale žádné povodně nikdy nebudou. Ta soutěž jela ale podle pravidel UIA, tedy Mezinárodní unie architektů. Ta připouští, že může měnit podmínky v průběhu soutěže. Podmínky UIA jsou tak volnější. Bohužel u nás se podle nich nesoutěží, to je v gesci České komory architektů. To si myslím, že byl důvod sporů. U některých architektů hrála také bohužel roli závist. Nějaké soudní spory se táhnou do dneška.