Bytový komplex v Kodani

Dostupné nadstandardní bydlení

Bytový komplex v Kodani
Dostupné nadstandardní bydlení

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pokud u nás přijde řeč na prefabrikaci ve spojitosti s cenově dostupným bydlením, asociace většiny lidí jsou jasné. Paneláky. Co když se ale k tématu přistoupí trochu jinak?

Prvotřídní ukázku můžeme najít například v Kodani, kde světoznámé architektonické studio BIG minulý rok dokončilo bytový dům pro obyvatele z nižších příjmových skupin. Studio vedené jednou z největších hvězd světové architektury, Dánem Bjarkem Ingelsem, oslovila roku 2013 dánská nezisková organizace Lejerbo, věnující se cenově dostupnému bydlení. Ve svém oboru je přitom Lejerbo opravdu aktivní, v Dánsku pronajímá okolo 38 000 levných bytů.

Projekt Dortheavej byl realizován v severozápadní části Kodaně. - Foto: Rasmus Hjortshøj

Pro výstavbu projektu s názvem Dortheavej byla vybrána parcela v severozápadní části města, kde se nachází mnoho drobných průmyslových objektů z 30. až 50. let minulého století. Její okolí pak tvoří většinou pěti- až šestipodlažní bytové domy, řešené v otevřených i uzavřených blocích. Tři strany zadaného podlouhlého pozemku již uzavíraly stávající budovy a vzhledem k podmínce zachování volné zelené plochy v jeho středu se tak jasně nabízelo navrhnout úzký objekt, který dotvoří blokovou zástavbu.

Snížit cenu

Skutečný oříšek ale představovalo řešení samotné stavby, která bude schopna nabídnout požadované sociální bydlení. Jak přiznává sám Bjarke Ingels, cenově dostupné bydlení představuje pro architekty velkou výzvu vzhledem k výrazným rozpočtovým omezením. Studio BIG se tak rozhodlo využít konstrukci založenou na prefabrikovaných modulech, které dokážou výrazně snížit cenu výstavby a tím i celého projektu. Jde o jednoduché pravoúhlé buňky s jednotnými rozměry, ze kterých architekti chytře poskládali celý dům.

Vzali přitom v úvahu orientaci pozemku ke světovým stranám, okolní prostředí a kromě budoucích nájemníků se architekti soustředili také na ostatní obyvatele a kolemjdoucí. Půdorys domu proto nekopíruje rovnou hranu pozemku, ale ve svém středu ustupuje směrem do vnitrobloku, čímž vytváří jakousi vlnu. Tím se do všech bytů dostává víc slunečního světla a navíc před budovou vzniká veřejný plácek se stromy, vhodný pro parkování jízdních kol (těch už v Kodani jezdí více než aut). V tomto místě také procházejí přízemím budovy tři velké otvory, vzniklé vynecháním konstrukčních modulů, které nejen obyvatelům domu umožňují projít skrz blok, a zkrátit si tak cestu anebo se zdržet v parku nádvoří. Studio BIG mluví o „porézní stěně“.

Zvýšit kvalitu

Zatímco severní fasádu domu tvoří plochá stěna, jižní průčelí směrem do ulice poskytuje každému bytu soukromou lodžii. Vznikl tak pravidelný rastr šachovnice, který zdůrazňuje dřevěný obklad jednotlivých buněk. Architekti navíc prefabrikované jednotky poskládali takovým způsobem, aby každý druhý modul získal metr výšky v interiéru navíc. Strop místností kuchyní s jídelnou proto dosahuje nadstandardní úrovně tří a půl metru. Ve spojení s prosklenými stěnami od podlahy ke stropu vznikají opravdu velkorysé prostory,
které u projektů nabízejících bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel nejsou vůbec běžné.

Architekti zvolili pro zařízení budovy běžné levné materiály. V interiérech proto najdeme stěny z odhaleného pohledového betonu, fasády pak pokrývají dlouhé dřevěné latě. V celém domě vzniklo 66 bytů o velikosti od 60 do 115 čtverečních metrů.

Podobně mimořádné projekty nemusejí vznikat pouze v Kodani, kde se dlouhodobě daří realizovat novátorské projekty s primární snahou o zvýšení kvality života, za což také dánská metropole každoročně sklízí nejrůznější ocenění. Jak nám ukazuje projekt Dortheavej, rozhodující roli sehrává vůle stavět domy s primárním důrazem na kvalitu. Cena ani účel projektu pak nejsou rozhodující.


 

Matěj Beránek

22. března 2019