Tag: ekonomika

Články k tagu

Von der Leyenová chce jednotný trh pro firmy. Jednodušší podnikání, nebo ještě utaženější unie?

Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ambiciózní plán vytvoření jednotného právního rámce pro inovativní firmy v Evropské unii, tzv. „28. režim“. Návrh si klade za cíl umožnit společnostem využívat plného potenciálu jednotného trhu EU bez omezení způsobených rozdílnými národními legislativami členských států. Podle kritiků ale sedmadvacítku přibližuje k jednotné „fiskální unii“.

Trumpova politika může ovlivnit české výrobce, Pavel vidí příležitost

Návrat republikána Donalda Trumpa do Bílého domu vnímá český prezident Petr Pavel hlavně jako příležitost, čeká na jeho další kroky vůči Evropské unii i Ukrajině. Avizovaná razantní obchodní politika může mít podle odborníků dopady i na mnohá odvětví české ekonomiky. Čeká se hlavně na podobu ohlášených dovozních cel. Víceméně očekávané bylo Trumpovo rozhodnutí, že USA odejdou ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a odstoupí od pařížské klimatické dohody.

Pravda, která irituje

Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.

Snížení daní z příjmu a zvýšení DPH, progrese či sektorová daň. Strany už plánují změny v eráru

Jednotlivé strany a hnutí se shodují, že v příštím volebním období bude nutné opět výrazně měnit daňový systém. TOP 09 například mluví o snižování přímých daní a zvýšení DPH, spotřebních či majetkových daní. Hnutí ANO a SPD avizují zvýšení efektivity výběru daní a jejich snižování, ODS se obává „tlaku levice“.

Migranti v číslech. Studie ukázala, z kterých zemí je přijímat a kdo jen zatěžuje rozpočet

Nedávná nizozemská studie, kterou zveřejnil německý Institut pro ekonomiku práce (IZA), přinesla detailní analýzu ekonomického přínosu migrantů z různých zemí. Studie, kterou vedli ekonomové Jan van de Beek, Joop Hartog, Gerrit Kreffer a Hans Roodenburg, odhalila výrazné rozdíly v dopadu na veřejné finance v závislosti na původu migrantů a důvodech jejich příchodu. Píše server Daily Mail.

Nic lepšího nemáme?

Po svátečních projevech státníků přišla smršť odsuzování toho, že má někdo potřebu současnou vládu a politické dění u nás kritizovat. Protože si má prý vzpomenout, co tam bylo předchozích osm let. Ano, s tím asi nikdo nepolemizuje. Ale my máme hodnotit a kriticky se dívat na to, co se děje teď. Co bylo slibováno a co nenastalo. Tvrdit, že popisování reality se nehodí, protože v tuhle chvíli tu „nic lepšího nemáme“, je trochu málo. A je to docela zoufalé.

Hrubý cynismus pánů z ODS. Opozice ztrhala schodek rozpočtu, skepse je i u ekonomů

„Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce je cynismus nejhrubšího zrna,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová po bilanční konferenci premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Ti výsledek naopak považují za úspěch. Podle ekonomů je sice snižování deficitu pozitivní, ale varují, že bez mimořádných výdajů na povodně by se plánovaný schodek nepodařilo dodržet. Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii.

„V Německu bude hůř.“ Exministr z vlády Merkelové prorokuje úpadek životní úrovně

Bývalý německý ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU) přinesl pochmurnou prognózu pro budoucí generace, píše německý deník Bild. Podle dlouholetého ministra z vlád tehdejší kancléřky Angely Merkelové se musí i jeho vnoučata připravit na to, že nezažijí takový životní standard, jaký si užívají Němci dnes. Lidé se podle něj musí obětovat, aby se úroveň alespoň udržela, řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Rok 2025: volby na periferii Evropy

Všechno podstatné se letos v Česku odehraje mezi lednem a únorem. Tehdy do americké prezidentské funkce nastoupí Donald Trump a měsíc nato proběhnou parlamentní volby v Německu. Z řady důvodů nepůjde o běžnou výměnu v Bílém domě nebo v berlínském kancléřství. Tentokrát se budou přepisovat dlouholetá pravidla hry a nahrazovat neochvějné pilíře dosavadní politiky – od mezinárodního obchodu přes válku na Ukrajině až po uskutečňování zelených utopií. České elity tyhle výsledky více či méně aktivně přijmou. Takový je úděl být periferií Evropy.

Domácí úkoly pro tuto i příští vládu na modernizaci ekonomiky: školství, soudy či daňové zákony

Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil o ve svém vánočním projevu o tom, co všechno jeho vláda udělala pro modernizaci tuzemské ekonomiky. Zmínil především rozvoj dopravní infrastruktury či energetiky a chytré ekonomiky. Oslovení ekonomové nicméně zdůrazňují, že Česku k opravdu moderní ekonomice zbývá cela řada kroků, jako je modernizace školství, soudnictví či přehledná daňová legislativa.

Německo nás potáhne dolů i příští rok. Proč ekonomika neporoste tak, jak sliboval Zbyněk Stanjura

Česká ekonomika téměř jistě příští rok neporoste o 2,7 procenta HDP, jak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítal ve svém návrhu státního rozpočtu. Následně ministerstvo průmyslu předpovídalo růst 2,5 procenta. Česká národní banka předpokládá 2,4 procenta. Minulý rok ekonomika klesla o 0,4 procenta, letos konečně rostla, ale jen kolem jednoho procenta. Proto ekonomové většinově pro příští rok odhadují růst mezi 1,5 a dvěma procenty.

Ztracené tři roky s Petrem Fialou

Škoda nevyužitého potenciálu nevrátit se ještě k vánočnímu projevu premiéra Petra Fialy. Sázka na lacinou kartu Antibabiš (protože nic jiného už asi Fialova vláda nabídnout nedokáže) pokračuje. Občané byli varováni před „prodavači strachu“. A bylo jim řečeno, že vláda dělá vše pro to, aby Česko bylo ještě úspěšnější zemí. Žádný další plán už zřejmě není. Fiala asi ví, že politicky to půjde přežít dost těžko a že jedinou možností je vyvolat v lidech takový strach z Babiše, že to současné koalici zase hodí. Víme přeci, že potřebuje, aby mu voliči dali další čtyřletý mandát – a on jim pak zařídí platy jako v Německu.

Horší konec roku, příští ale potěší. Ceny nafty a benzinu sestoupí pod hranici 35 korun

Ceny pohonných hmot v České republice v posledním týdnu roku 2024 zaznamenaly drobné zvýšení. Podle údajů společnosti CCS vzrostla průměrná cena benzínu o jeden haléř na 35,69 Kč za litr, zatímco nafta zdražila o sedm haléřů na 34,88 Kč za litr. Analytici však předpokládají, že rok 2025 přinese trendové zlevňování paliv, a to i přes aktuální výkyvy způsobené zejména oslabením koruny. Drobné zdražení pohonných hmot je podle ekonomů očekávané.

Fiala v projevu velebil růst reálných mezd. Vládní vliv byl spíš negativní, namítají ekonomové

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vánočním projevu zopakoval kroky své vlády, které považuje za úspěch směrem k nastartování tuzemské ekonomiky. Zdůraznil především důchodovou reformu a překonání inflace, ale také růst reálných mezd či kroky k modernizaci ekonomiky. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že Česko má ještě velký kus práce před sebou s celou řadou hrozeb, kterým musí čelit. Shodli se na například na potřebě zlepšovat školství.

Slovensko čeká daňové zemětřesení: zvyšuje stávající odvody a zavádí nové

Slovensko čekají v příštím roce největší změny v daňovém systému od jeho velké reformy z roku 2003. Konsolidační balíček slovenské vlády, který zejména zvyšuje stávající daně a zavádí nové, bude spolu s vývojem na trhu práce přispívat k inflačním tlakům, napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Původně očekávaná pětiprocentní inflace v roce 2025 na Slovensku by nakonec mohla být nižší, a to kvůli pokračování plošných státních kompenzací hlavně cen zemního plynu pro domácnosti.

Rusko je opět největší dovozce ropy a zemního plynu do Česka

Rusko se letos vrátilo na pozici největšího dovozce ropy a zemního plynu do Česka. ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun, za více než kterékoli jiná země, včetně loni vedoucího Norska. Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun.

Argentinský zázrak. Radikální reformy libertariána Mileiho táhnou zemi z recese

Argentinský prezident Javier Milei slaví první úspěchy svých ambiciózních reforem, které si za cíl kladou stabilizaci ekonomiky a vyvedení země z vleklé recese. Podle argentinské statistické agentury vzrostl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí o 3,9 procenta oproti předchozímu období. Tento růst táhly především zemědělství a těžba, zatímco průmyslová výroba a stavebnictví naopak vykázaly pokles. Vychází to z analýz stanice CNN nebo deníku Financial Times.

„Všichni víme, že to jsou nepravdivé údaje.“ Ekonom Marek, či exministr Kalousek kritizují podpis rozpočtu

Rozpočet na příští rok, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, se dočkal kritiky především z řad ekonomů a opozice. Ekonom a poradce prezidenta David Marek kritizoval nevyjasněné příjmy například z prodeje emisních povolenek. Ekonom Lukáš Kovanda pak uvedl, že Pavel dal přednost politickým ohledům před ekonomickými.

Německo ve stavu jako za Velké hospodářské krize? Naděje na oživení ekonomiky a průmyslu nejsou

Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny, chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa.

Fico vyděsil investory, Slovensku se náhle zhoršil rating. Riziko stoupá i u Francie

Agentura Moody’s zhoršila v jeden den nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. U obou zemí je primárním důvodem vysoký deficit veřejných financí a vnitropolitická situace. Tlak na nového francouzského premiéra, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení financí, stoupá.

Fiala slíbil německé mzdy. Vyřešit to mají odboráří

Premiér Petr Fiala (ODS) před nedávnem překvapil ekonomy výrokem, že potřebuje další volební období, aby Češi dosáhli na úroveň německých mezd. Výrok obratem zpochybnila řada ekonomů. Z Úřadu vlády však přišel další recept: dotlačit k německým mzdám mají soukromý sektor odbory. V dopise, který si začali přeposílat na sociálních sítích členové odborů, to uvedl premiérův hlavní poradce Jakub Kajzler.

Analytici se zmýlili, Německo má problém. Jeho průmyslová výroba v říjnu nečekaně klesla o procento

Průmyslová výroba v Německu v říjnu ve srovnání s předchozím měsícem klesla o jedno procento po propadu o dvě procenta v září. Analytici naopak čekali růst výroby. Za poklesem je hlavně produkce energií, nižší byla také výroba v automobilovém průmyslu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.

Jednou zelené, pořád zelené

„Za pár roků je Německo v pr...“ A dále: „Jejich vláda nemá šajn. Nejvyšší čas pro nové volby,“ poznamenal ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary. Ty se po rozpadu vlády budou konat v únoru. O’Leary reagoval na zvyšování poplatků za kontrolu na letišti (od časů korony stoupl v Německu o 118 procent) a hlavně na leteckou daň.

Stárnout ve staré zemi

V Česku se rodí málo dětí a lepší to hned tak nebude. Takovou perspektivu vykresluje rozsáhlý sociologický průzkum, který vznikl na Masarykově univerzitě. Vyplývá z něj, že klesá počet lidí, kteří plánují mít v nejbližších letech dítě (často z ekonomických důvodů), zároveň roste skupina těch, kdo děti nechtějí mít vůbec. Klesající počet nově narozených dětí je v poslední době často diskutované téma, v – řekněme – alternativních kruzích je momentálně populární teorie, podle níž je za oním poklesem očkování proti covidu.

Ubývá mladých lidí, kteří plánují mít děti. Může za to ekonomická nejistota

Podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Pokles je nejvýraznější u lidí v horší ekonomické situaci. Vyplývá to z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Na výzkum upozornil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

Fiala už nemluví o německých platech, zvyšovat ale chce. Dobře couváte, hodnotí Schillerová

Premiér Petr Fiala (ODS) ustupuje od svého tvrzení, že budou Češi mít mzdy jako v Německu, nicméně nadále hovoří o tom, že chce zvyšování podporovat například uvolněním podnikatelského prostředí či zvýšením poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Opozice obratem „ocenila“, že Fiala ustupuje od podle ekonomů nerealistického slibu německých platů.

Pohled do našich tváří

O letošních Dušičkách jsem se na Olšanských hřbitovech, kam chodím pravidelně na procházku, nějak bedlivěji díval do tváří spoluobčanů, kteří tam přicházeli na návštěvu k hrobům svých předků a blízkých. Vypadali dost neradostně, často šlo o lidi starší, ba už i hrobu blízké. Stáří je strastné, řekl před dávnými lety Buddha. Přimělo mě to pozorněji se dívat do obličejů také u lidí všech věkových kategorií na tramvajových zastávkách hlavního města. Pravda, ani tam není průřez všemi vrstvami populace úplně rovnoměrný, ale je přece jenom mnohem širší.