Argentinský prezident Javier Milei slaví první úspěchy svých ambiciózních reforem, které si za cíl kladou stabilizaci ekonomiky a vyvedení země z vleklé recese. Podle argentinské statistické agentury vzrostl hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí o 3,9 procenta oproti předchozímu období. Tento růst táhly především zemědělství a těžba, zatímco průmyslová výroba a stavebnictví naopak vykázaly pokles. Vychází to z analýz stanice CNN nebo deníku Financial Times.

Milei, který byl zvolen s cílem zkrotit hyperinflaci a transformovat hospodářství třetí největší ekonomiky Latinské Ameriky, provedl razantní škrty ve státních výdajích a omezil tisknutí peněz. Tyto kroky pomohly snížit inflaci a stabilizovat státní finance. Mezinárodní měnový fond (MMF) označil Mileiho reformy za „nad očekávání úspěšné“. Prezident si však připsal i negativní dopady: nezaměstnanost vzrostla na 7,6 procenta a míra chudoby se zvýšila na 53 procent.

„Ekonomická a sociální pohroma, kterou předpovídali, nikdy nepřišla,“ řekl Milei v rozhovoru pro Financial Times. „Mám padesátiprocentní podporu i poté, co jsem provedl největší úsporný program v naší historii. Je to zázrak, že?“

Kontroverzní reformy a pragmatické odklony

Mileiho vláda snížila veřejné výdaje ze 44 procent na 32 procent HDP a díky daňové amnestii se do finančního systému dostalo přibližně 15 miliard dolarů. Zrušení subvencí na energie a snížení důchodů či platů ve státním sektoru však vyvolalo kontroverze. Počáteční devalvace pesa a jeho následná stabilizace omezily tlak na směnný kurz, což pomohlo snížit poptávku po dolarech na černém trhu.

Přestože Milei původně slíbil dolarizaci argentinské ekonomiky a zrušení centrální banky, tyto radikální kroky zatím odložil. Rovněž zmírnil svou rétoriku vůči Číně, která je klíčovým obchodním partnerem země. Na nedávném summitu G20 dokonce obdržel od čínského prezidenta gratulaci k „odhodlání k hospodářskému oživení“.

Argentinský akciový index Merval vzrostl letos o 174 procent, což signalizuje důvěru investorů v Mileiho reformy. Životní úroveň domácností však klesá – reálné mzdy v soukromém sektoru poklesly o 11 procent, ve státním sektoru dokonce o 17,5 procent.

Shila Vilkerová z organizace Trespuntozero upozorňuje, že Mileiho snahy přinesly stabilitu, ale udržitelný růst si vyžádá překonání dalších výzev. „Zrušení přísných kapitálových a měnových regulací je klíčem k přilákání zahraničních investic a dlouhodobému zlepšení životní úrovně,“ uvedla Vilkerová.

Ekonomové zároveň varují, že Argentina má za sebou řadu stabilizačních plánů, které později selhaly. Podle JPMorgan ekonomika letos klesne o 3 procenta, ale v roce 2025 by mohla dosáhnout růstu 5,2 procenta, což by znamenalo návrat na úroveň HDP z roku 2021.

Milei tak čelí náročnému úkolu: udržet podporu obyvatelstva, dokončit strukturální reformy a zároveň zajistit, aby se stabilizace proměnila v dlouhodobý růst.