Izraelská armáda v noci na dnešek zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy, na město Gaza vypálila přes sto raket, informuje o tom agentura AP. Podle ní jsou údery silnější než o den dříve, kdy přitom v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 42 Palestinců. Také hnutí Hamás pokračovalo v noci s ostřelováním izraelského území. Agentury AP a Reuters s odvoláním na zdroje z místa informují o silném ostřelování města Gazy.
Poslední velkou zprávou z událostí v Gaze a Izraeli je informace, že izraelské letectvo srovnalo se zemí budovu, kde sídlily místní pobočky světových médií, hlavně televize Al-Džazíra a americké tiskové agentury Associated Press (AP). Izraelci tvrdí, že v budově kromě novinářů byly také kanceláře teroristického hnutí Hamás, které v Gaze vládne a momentálně střílí stovky raket denně na izraelské civilisty.
Izraelsko-palestinský konflikt je stále více vyhrocený a nese sebou civilní oběti na obou stranách. Teprve pětiměsíční chlapec z uprchlického tábora v Pásmu Gazy přišel během čtvrtečního útoku o matku a čtyři sourozence. Sám utrpěl těžká poranění. Snímky malého Omara obletěly sociální sítě. Izraelské síly zaútočily během druhého dne muslimského svátku Eidu na konci ramadánu. „Moje sestřenice byla na návštěvě u svého bratra. Žila nedaleko.
Soudní vystěhování několika nájem neplatících Palestinců z izraelské půdy, ale také protichůdné zájmy palestinských politických stran. Současné napětí mezi Tel Avivem a Pásmem Gazy, mezi nimž létají rakety, je chyceno ve směsi složitých konfliktů a souhry náhod. Rozplést se je snaží některá místní média. O situaci v Izraeli psal i redaktor Týdeníku Echo Ondřej Šmigol ve svém komentáři.
Informace o izraelské pozemní invazi do Pásma Gazy, která se ve skutečnosti vůbec neuskutečnila, byly vypuštěny záměrně. Izraelská armáda chtěla nejasným prohlášením pouze zmást Palestince a šlo o součást vojenské strategie. Místo invaze nakonec přišlo masivní bombardování, jehož cílem byl systém tunelů využívaný teroristy z hnutí Hamás, kteří se zde ukryli před avizovanou pozemní invazí. O tom, že šlo o záměrnou blamáž, informoval třeba list The Times of Israel.
Izrael ve čtvrtek podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco Hamás dál pokračuje v raketové palbě na izraelské území. Výzvy k ukončení nejintenzivnější palby za poslední roky mezitím přibývají z celého světa. V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP.
V noci na dnešek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).
V Izraeli a Pásmu Gazy se zhoršují nepokoje. Ve městě Lod vyhlásil Izrael výjimečný stav kvůli ostrým střetům mezi židovským a muslimským obyvatelstvem, které vyústily ve vypálení tří synagog, několika obchodů a aut a vážným zraněním nejméně dvanácti osob. „Ztratili jsme nad městem a ulicemi kontrolu,“ prohlásil starosta města Yair Revivo. Pokračují zároveň raketové útoky mezi oběma stranami. Informace přinesl izraelský deník The Jerusalem Post.
Je znát, že v Izraeli pandemie koronaviru již skončila. Život se tam vrátil do normálních kolejí, což však znamená i pouliční boje mezi Palestinci a izraelskou policií, rakety přilétající z Pásma Gazy a na oplátku Gazu bombardující izraelské letectvo. Poslední vlnu nepokojů již odsoudili obvyklí podezřelí.
Čína se posledních šest let připravovala na třetí světovou válku, která by podle závěrů tamních vědců byla vedená prostřednictvím biologických a genetických zbraní. Mezi ně mohly patřit koronaviry typu SARS, mezi které patří i virus SARS-CoV-2, původce současné globální pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z čínského dokumentu z roku 2015, který se prý dostal do rukou amerických vyšetřovatelů, píší australská média.
Britský premiér Boris Johnson nařídil vyslat k ostrovu Jersey v Lamanšském průlivu dvojici vojenských hlídkových plavidel kvůli sporu o práva francouzských rybářů lovit v britských vodách. Londýn zapojil své námořnictvo po varování rozvědky, že se desítky francouzských rybářů se svými čluny chystají zablokovat přístav St Helier, napsal list The Times. Francie ve středu ostrovu Jersey pohrozila odříznutím od elektřiny, pokud se spor o rybolovná práva nevyřeší.
„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v noci zadrželi pět lidí, které podezírají z teroristických činů kvůli zapojení do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. Nikdo zatím nebyl obviněn. Na webu o tom informoval státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství Praze. Zadržené české občany kriminalisté podle několika zpravodajských serverů podezírají, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů, nebo takové cesty chystali či organizovali.
V době vyhrocených sporů s Ukrajinou uskutečnilo ruské letectvo a námořnictvo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před "nepřátelským útokem". Rusko kvůli manévrům uzavřelo rozsáhlý námořní i vzdušný prostor v blízkosti poloostrova Krym. Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a povstalci se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků.
Afghánistán si vysloužil pověst „pohřebiště impérií“. Může za to katastrofa britské armády, která byla v roce 1842 téměř naprosto vyhlazena při snaze stáhnout se zpět do Indie. Ze 16 tisíc lidí se podařilo vrátit jedinému Britovi a pár indickým vojákům. O téměř 150 let později podobný osud potkal Sovětský svaz, který nedokázal zpacifikovat Afghánce a po více než devíti letech války raději Afghánistán vyklidil. Zpackaná válka je považována za jednu z příčin rozpadu SSSR.
Trvalo to něco málo přes měsíc, než se nový americký prezident Joe Biden rozhodl bombardovat jinou zemi. Ve čtvrtek americké letectvo zacílilo na pozice proíránských milic v Sýrii. Zaleží, komu věříte, ale při útoku zemřel jeden člověk (tvrzení milicionářů) až 22 lidí (podle syrských exilových organizací). Podle Američanů šlo o odvetu za raketový útok na americké jednotky v Iráku, při kterém zemřel jeden člověk.
Čína v pátek přijala zákon, který výslovně opravňuje její pobřežní stráž střílet na cizí plavidla a demolovat stavby postavené ve sporné oblasti vod, které si Čína nárokuje. Riskuje tak podněcování napětí se sousedními státy. Informoval o tom hongkongský deník South China Morning Post.
Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že hovořila s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleyem o tom, jak odcházejícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi v posledních dnech jeho mandátu zabránit v tom, aby nařídil vojenské kroky či jaderný útok. Pelosiová, která Trumpa označila za nepříčetného a nebezpečného, to podle agentury AP uvedla v pátečním vyjádření zaslaném svým kolegům z Kongresu.
Izraelský protiraketový systém Iron Dome poprvé sestřelil raketu s plochou dráhou letu nebo například dron. Po úspěšném protiraketovém cvičení, které označil za „bezprecedentní“, to v uplynulém týdnu oznámil izraelský ministr obrany Benny Gantz. Během cvičení také poprvé všechny tři systémy izraelské protiraketové obrany úspěšně spolupracovaly a byly schopny zasahovat společně v reálném čase. Cvičení bylo také signálem Íránu, že Izrael nadále posiluje svou obranu a je schopen se potencionálně bránit i jeho útokům, píše například The Jerusalem Post.
První sériově vyráběná ruská stíhačka páté generace Su-57, která má v kódu NATO označení Felon (Zločinec), s funkčním motorem první generace bude dodána ministerstvu obrany do konce tohoto roku, řekl podle agentury TASS ředitel státní korporace Rostech Sergej Čemezov.
Jaderné zbraně schoval Peking do 5000 kilometrů tunelů. Čína se podle bývalého vysoce postaveného důstojníka čínské armády posledních dvacet let soustředila na to, aby v případě napadení mohla odpovědět vlastním jaderným útokem. Pro případ nejhoršího scénáře vybudovala rozsáhlý systém podzemních tunelů a rozmístila jaderné hlavice tak, aby je ochránila před zničením nepřátelským útokem.
Snaha o přístup k jižním mořím a kontrola nejdůležitějších obchodních cest byla vždy jedním ze základních pilířů ruské zahraniční strategie, která se ale začala částečně naplňovat až v moderní době. Teprve až nyní od dob Sovětského svazu zvýšila Moskva svou schopnost dislokovat námořnictvo v dalších oblastech světa. To potvrzuje i zpráva agentury TASS z tohoto týdne. Podle ní ruský premiér Michail Mišustin schválil návrh dohody o zřízení námořní základny v Súdánu, který následně předloží prezidentovi Vladimiru Putinovi.
V první části Salonu Týdeníku Echo o Bílé hoře (viz č. 44/2020) jsme mluvili o tom, co rozhodlo o porážce vzbouřených českých stavů. Došli jsme k tomu, že stavovskému vojsku chyběla motivace, morálka a možná i náboženský zápal, to naopak nepostrádala druhá strana. Každá taková historická událost, která skončí vítězstvím jednoho a porážkou druhého, vyvolá důmyslné úvahy, co by se stalo, kdyby to bylo naopak. V případě Bílé hory, od níž 8. listopadu uplyne rovných 400 let, je to obzvlášť lákavé – i když také zavádějící.
Před sto lety, v roce 1920, to bylo snadné. Češi se právě zbavili „třísetleté poroby“, jak se tehdy všeobecně psalo a možná i věřilo. A „pohroma bělohorská“ se zdála pro převládající (nikoli celou!) část společnosti jasným milníkem, kterým ta „poroba“ začínala a která je vznikem republiky konečně překonána. Jenže dějiny šly dál a máme za sebou dalších sto let, které měly být bez té poroby, jenže se ukázalo, že to není tak snadné, neboť po habsburském útlaku přišly ještě horší poroby, takže se zdálo, že ta rakouská byla docela snesitelná.
Jaká válka v dějinách byla nejhorší? Pokud počítáme celkový počet obětí, tak nepochybně druhá světová válka. Kdybychom ale chtěli použít metriku podílu zabitého tehdejšího světového obyvatelstva, tak jedním z čelných kandidátů budou mongolské výboje.
Zdravotní stav Miloše Zemana svádí některé jeho odpůrce k obavě, že by se prezidentské volby mohly konat dřív, než si myslíme, a je zaskočit nepřipravené. I proto od podzimu ve veřejném prostoru náhle skokově přibylo armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. Kromě toho, že do roku 2015 velel české armádě, posléze řídil i vojenský výbor NATO - a podle dostupných informací ho spojenci mají rádi.
O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:
Nedávno byla zveřejněna padesátistránková zpráva Army War College s názvem „Význam klimatické změny pro americkou armádu“. V současné době o klimatu slýcháme hodně protichůdných zpráv, takže nebude na škodu připomenout některé závěry této studie. Můžeme přitom vycházet z toho, že každá armáda potřebuje peníze, takže se snaží na rizika spíš upozorňovat, tedy volit spíš horší scénáře, ale nemůže to zase – zejména v americkém klimaskeptickém prostředí – přehnat.
V ten samý den, kdy celý svět řešil vystoupení Grety Thunbergové v OSN, vystoupil na téže půdě i jiný řečník. Jeho proslov ale na rozdíl od Gretina získal velmi malou pozornost – turecký prezident Erdoğan v New Yorku představil svůj plán na zábor severní Sýrie. „Chceme vytvořit bezpečnou zónu 30 x 480 km v Sýrii a přesunout sem až dva miliony syrských uprchlíků. A to s podporou mezinárodního společenství.“ O dva týdny později najednou vyhlásil americký prezident Trump, že se USA stahují ze Sýrie a opouštějí svoje spojence – Kurdy. Pár hodin poté do Sýrie vpadla turecká armáda se svými syrskými žoldáky a začala obsazovat území Kurdů. Obrovská vojenská operace nazvaná Pramen míru začala 9. října. Když začali umírat civilisté, rozhodly jsme se odjet a přinést očité svědectví přímo z místa.
Ruské jaderné ponorce Rjazaň se minulý týden při cvičení nepodařilo odpálit jednu ze dvou mezikontinentálních balistických raket R-29R. Napsal to v pondělí deník Vedomosti. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS posléze neodpálení rakety potvrdilo, nicméně odmítlo, že šlo o mimořádnou událost.
