Snaha o přístup k jižním mořím a kontrola nejdůležitějších obchodních cest byla vždy jedním ze základních pilířů ruské zahraniční strategie, která se ale začala částečně naplňovat až v moderní době. Teprve až nyní od dob Sovětského svazu zvýšila Moskva svou schopnost dislokovat námořnictvo v dalších oblastech světa. To potvrzuje i zpráva agentury TASS z tohoto týdne. Podle ní ruský premiér Michail Mišustin schválil návrh dohody o zřízení námořní základny v Súdánu, který následně předloží prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Návrh dohody, který zveřejnil legislativní server Mišustinovy vlády, uvádí, že výstavba základny bude mít formálně vlastnosti logistického a údržbového střediska pro lodě. Z povahy dokumentu je však jasné, že jde o základnu vojenského námořnictva. Nedávno zřízená základna ruského námořnictva v Tartúsu na syrském pobřeží Středozemního moře byla také původně zřizována jako logistické centrum.

Jak poznamenává italský analytický server Insider Over nejnovější ruský krok ukazuje, že strategie Vladimíra Putina v Sýrii má daleko širší rozměr. Po kontrole východního Středomoří tak nyní vykrystalizovaly ruské záměry také v Rudém moři, bráně do Středomoří, ale i v opačném směru k Indickému oceánu a Perskému zálivu.

Návrh dohody mezi Ruskem a Súdánem o námořním logistickém centru byl předložen ruským ministerstvem obrany, schválen ministerstvem zahraničí a dalšímu ruskými orgány a předběžně odsouhlasen súdánskou stranou. Jak uvádí návrh dohody, logistické zařízení ruského námořnictva v Súdánu „splňuje cíle udržení míru a stability v regionu, je defenzivní a není namířeno proti jiným zemím“.

Námořní logistickou základnu lze využít k provádění oprav a doplňování zásob a k odpočinku členů posádek ruských námořních lodí. Návrh dohody stanoví, že na námořní logistické základně mohou zůstat maximálně čtyři válečné lodě, včetně „námořních lodí s jaderným pohonem za podmínky dodržování jaderných a environmentálních bezpečnostních norem“.

Vznik ruské námořní základny v Rudém moři stojí na rusko-súdánské smlouvě o vojenské spolupráci na období sedmi let, která vstoupila v platnost v roce 2019.