Studentské volby do Sněmovny vyhráli s náskokem Piráti, kteří získali téměř 25 procent hlasů. Druhé hnutí ANO mělo 11,88 procenta hlasů, třetí TOP 09 dostalo 11,75 procenta a čtvrtá SPD 7,76 procenta. Do Sněmovny by středoškoláci poslali ještě Zelené, ODS a hnutí Sportovci. Celkem odevzdalo hlas 40 068 studentů z 281 škol po celé České republice. Studentské volby už od roku 2010 pořádá Člověk v tísni.
Kdyby v říjnových parlamentních volbách uspělo tolik žen, kolik jich kandiduje, mohly by tvořit téměř třetinu poslanců. Zastánci povinných kvót 28 procent žen na letošních kandidátních listinách ale stále považují za málo. Podle jejich odpůrců má naopak poměr poslanců a poslankyň vyplynout přirozeně. Pohled na to, zda uměle navyšovat ženské zastoupení, nebo ne, se liší i mezi samotnými političkami.
Favoritem voleb je hnutí ANO, zároveň v poslední době roste popularita Pirátů a Okamurovy SPD.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Následující řádky jsou jakýmsi pokusem o souhrnný popis situace v České republice před letošními volbami do Poslanecké sněmovny PČR.
Jméno Milana Knížáka se v rozhovorech především s výtvarnými umělci, jež bývají publikovány na tomto místě, objevuje poměrně často, ne vždy v lichotivých souvislostech.
Nedělní výsledek parlamentních voleb v Německu ukázal, že i ekonomicky nejstabilnější evropská země a lídr Evropské unie není imunní vůči novým nastupujícím formacím.
I respektované agentury svými díly z poslední doby spíš přispívají k zamžení stavu politické scény než k jejímu poznání. Zásadní totiž je, co se zkoumá.
Do sněmovních voleb zbývá méně než měsíc, předvolebních průzkumů ale vychází pomálu. Zatímco v západních zemích, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, vychází v předvolebním období nějaký průzkum prakticky každý den, české výzkumní agentury se k tomu nemají. Vydávat ho nebude STEM ani Kantar.
Jsou mladí, energičtí, politikou se nezašpinili a nepřistoupí na kompromisy. Jejich zvolením se svět změní k lepšímu. Tak zní definice nových stran, které přinášejí naději do domácností obyčejných lidí. Ti se proto zvednou, půjdou hlasovat a transfuzí nové krve oživí skomírající parlament. Nové strany oživují, případě tříští politickou scénu v celé Evropě.
„Historický propad hnutí ANO, lidé nevědí koho volit. Ze zoufalství zkoušejí Okamuru, Piráty a nejmenší strany.“ Těmito slovy by šlo interpretovat průzkum CVVM, který proběhl v první polovině září.
Tři týdny před volbami se v každé civilizované zemi sociologické agentury v těžké konkurenci předhání v průzkumech. Jsou dny, kdy se jich publikuje i několik. Tak to bylo v USA, Británii, Francii, teď naposledy v Německu.
Podle nejnovějšího předvolebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše mělo ve volbách získat téměř 31 procent hlasů. Až daleko za ním by měla zůstat ČSSD se cca 13 procenty. Měsíc před čtyřmi roky, před volbami v roce 2013, se ale právě tato společnost výrazně „sekla“. Prorokovala totiž ČSSD výsledek nad 30 procenty a suverénní vítězství. Hnutí ANO mělo skončit na třetí příčce s 14 procenty. Nakonec obě strany dělila méně než dvě procenta.
Velkým favoritem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny je podle bookmakerů stále hnutí ANO s kurzem 1,1:1 – 1:13:1. Na jeho vítězství jde také zhruba polovina sázek. Zatímco ještě koncem června sázkové kanceláře považovaly za téměř jisté překročení 27 procent (1,45:1), nyní už je podle nich tato varianta velmi nepravděpodobná (až 4,6:1). Vyplývá to z vyjádření oslovených sázkových kanceláří. Za ANO následují ČSSD (8:1 – 9:1) a KSČM (11:1 – 13:1).
Rozhodnutí TV Nova dát v předvečer voleb prostor jen šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi a volebnímu lídrovi ČSSD Lubomíru Zaorálkovi by mohlo mít soudní dohru a vést ke zrušení voleb Nejvyšším správním soudem. Je o tom přesvědčen vlivný právník Radek Pokorný, dlouholetý prezident Rady pro reklamu, který má blízko k sociální demokracii.
Hlavní sezona průzkumů veřejného mínění, signalizujících náladu ve společnosti, zpravidla přichází těsně před volbami.
Vůči něčemu, co se jmenuje ÚDHPSH, by člověk měl být ostražitý už z estetických důvodů – zní to jako z nějaké špatné satiry na byrokracii.
Nejde jen o to, že občané nemají k dispozici věrohodné průzkumy. Ani programy nemají kvalitu, aby mělo valný smysl o nich diskutovat.
Zase to vypadalo, jako že předseda lidovců Pavel Bělobrádek dělá z ničeho velké Něco, ale jeho popuzení bylo namístě.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Prezident Miloš Zeman a šéf ANO Andrej Babiš mají mnoho společných zájmů, jeden druhého potřebuje. Dřív si hlava státu musela Babiše nadbíhat, později se i pro oligarchu stal vztah s prezidentem důležitý.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
V Česku byl prý natočený „trezorový film“, zní v pobouřených ohlasech na internetu.
Před čtyřmi lety bodovali, pro letošní parlamentní volby se ale ocitli na nevolitelných příčkách. Od některých poslanců hnutí ANO se ozývají nespokojené hlasy. Nelíbí se jim, že je na stranických kandidátkách předběhli nováčci, kteří nemají žádné zkušenosti z vysoké politiky.
Dokumentární film Selský rozum o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi uvidí diváci na obrazovkách České televize až po volbách. Dokument nepřináší žádné nové pohledy, které by se na obrazovce ČT dosud neobjevily. Neexistuje tak žádný zásadní zájem, aby televize tento film odvysílala do voleb. Na středečním jednání rady ČT to řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Česká televize zřejmě neodvysílá film Selský rozum, který se zaměřuje na zemědělské hospodaření v Česku a tedy i na podnikání šéfa ANO Andreje Babiše. Současně má podle kritiků bránit jeho dalšímu šíření. ČT, hlavní koproducent dokumentárního snímku, ale nařčení odmítá a říká, že je to chyba tvůrců. Ti film dokončili s ročním zpožděním. ČT navíc uvažuje, že proti nim podnikne právní kroky.
Britská obchodní komora v ČR ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Francouzsko-českou obchodní komorou a Severskou obchodní komorou uspořádali první předvolební debatu lídrů většiny parlamentních stran. Emotivním tématem se stala otázka příchodu zahraničních pracovníků. Většina lídrů to považuje za nezbytnost, podle Zaorálka však narušují trh.
Pro politika na úrovni předsedy strany platí, že všechno, co na veřejnosti dělá, je politické – ať už se tak tváří, nebo ne, ať už chce, nebo ne.
Jak udržet demokracii a právní stát alespoň na stávající úrovni, vysvětluje v rozhovoru pro Týdeník Echo exministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.
