Kdyby v říjnových parlamentních volbách uspělo tolik žen, kolik jich kandiduje, mohly by tvořit téměř třetinu poslanců. Zastánci povinných kvót 28 procent žen na letošních kandidátních listinách ale stále považují za málo. Podle jejich odpůrců má naopak poměr poslanců a poslankyň vyplynout přirozeně. Pohled na to, zda uměle navyšovat ženské zastoupení, nebo ne, se liší i mezi samotnými političkami.

Za dehonestující považuje ženské kvóty poslankyně Markéta Adamová Pekarová (TOP 09). „Dávám přednost tomu, jaké jsou názory, hodnoty a principy kandidátů, a ne tomu, jestli je to muž, nebo žena. Kdybychom chtěli jít do ad absurdum, mohli bychom za chvíli mít kvóty na mladé a starší, na různé národnostní menšiny a na další ukazatele. Ty, myslím, bychom nebyli schopni naplnit tak, aby to poměrné zastoupení odpovídalo tomu, jaké je rozloženi ve společnosti,“ uvedla pro Echo24 Adamová Pekarová.

Nyní je mezi poslanci pětina žen, po sněmovních volbách se toto číslo může zvýšit. Parlamentním stranám a těm s volebním ziskem nad jedno procento vévodí v počtu nominovaných žen ČSSD (44,6 procent) a Zelení (40,2 procent). Obě strany mají na zastoupení žen kvóty. Oproti tomu třetí nejženštější kandidátku nabídly bez povinných kvót Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura a KSČM (oba 28,6 procent žen). Nejméně žen se o post poslankyně hlásí za Svobodné (15 procent) a za TOP 09 (19,5 procent). Čísla pochází z analýzy občanského sdružení Fórum 50 %.

I 28 procent žen mezi kandidáty je málo podle náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD). „Já bych si představovala minimálně 40procentní zastoupení. My máme na 40 procent kvóty, myslím si, že by měly být všude bez ohledu na stranu,“ řekla Arnoštová. Navýšit takto ženskou účast na kandidátkách je ale neužitečné dle poslankyně za ODS Miroslavy Němcové, jež je členkou dolní komory od roku 1998. „Je jich tam tolik, kolik jich tam chce být. Kvóty zásadně odmítám. Po devatenácti letech v takzvané vysoké politice si myslím, že to žádný užitečný nástroj není,“ uvedla pro Echo24.

Nejvíc žen do pátého místa na kandidátkách mají Zelení (40 procent) a komunisté (32,9 procent). ČSSD, která 40procentní kvóty na zastoupení žen zavedla před třemi roky, do pátého místa umístila 25,7 procent žen. A do desátého 33 procent. Umístění žen by se dalo upravit stejně jako jejich počet, myslí si to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Jsem zastánkyní kvót takového typu, v nichž je řečeno, že v každé po sobě jdoucí trojici musí být alespoň jedna osoba opačného pohlaví,“ uvedla pro Echo24 Marksová. Ta je dlouhodobě pro ženské kvóty. „Na základě svých dlouholetých zkušeností se nebojím, že by se do parlamentu takhle dostaly neschopné ženy na úkor schopných mužů,“ dodala.

Podle Němcové se daleko více žen účastní komunální politiky, kvůli níž nemusí opouštět rodné město. „Když jde žena do parlamentní politiky, stává se víkendovou manželkou a matkou. Přes týden je z valné části roku mimo domov, pokud není z Prahy a blízkého okolí. Nechci nikoho odrazovat od politiky, ale myslím, že tohle je hlavní důvod, proč si to ženy složitě rozmýšlejí,“ uvedla Němcová.

Na seznamu všech stran a hnutí, které letos usilují o poslanecké mandáty a kterých je 31, vede v ženském zastoupení Cesta odpovědné společnosti (62,5 procent).