Výslovně to novinář a reportér Serhij Rudenko ve své knize Volodymyr Zelenskyj / Muž, který píše dějiny neříká, přesto jako by se neustále odhodlával přiznat čtenářům i sobě, že současná podoba války mezi Ruskem a Ukrajinou byla nevyhnutelná nikoli jen kvůli mezinárodní konstelaci (překotné stažení amerických vojsk z Afghánistánu, odchod kancléřky Merkelové z funkce atp.), nýbrž najmě proto, že podhoubím konfliktu se stalo neporozumění mezi dvěma pokoleními.
Celá série nepřímých důkazů napovídá tomu, že ukrajinská armáda už s největší pravděpodobností dostala taktické balistické střely ATACMS pro raketomety HIMARS s dosahem až 300 kilometrů. Svědčí o tom nejen nedávný výbuch na ruské letecké základně Saki na Krymu, ale i záběry z fronty a komentáře analytiků. Spojené státy dodaly vysoce mobilní americké salvové raketomety HIMARS ukrajinské armádě už před několika měsíci.
Padl další pomník sovětské armády. Nově se ho zbavili v Rize, kde byl zdemolován 80 metrů vysoký obelisk. Jeho sesuv k zemi byl doprovázen potleskem a vřískotem přihlížejících. Velikého sovětského památníku by se rádi zbavili i v ukrajinském Užhorodě, tam je ale situace komplikovanější, monument je totiž památkově chráněný. Obelisk se k zemi zřítil ve čtvrtek, několik hodin poté, co stroje začaly bourat jeho základnu.
Příští týden začíná nový školní rok a letos mají ředitelé kromě běžných provozních problémů navíc několik výrazných starostí. Jde především o ceny energií, které straší v souvislosti s blížící se zimou domácnosti a firmy, školy nejsou výjimkou. Podle odborů rozhodně není reálné, že by školy mohly větší částky ušetřit na topení. Školy by měly podle ministra školství Balaše dostat podporu od státu na úhradu energií. Peníze by měl získat jejich zřizovatel. Další věcí je nástup dětí z Ukrajiny do škol na plnohodnotný školní rok.
Ruskem dosazený šéf ukrajinského města Mychajlivka, které se nachází v okupované části Záporožské oblasti, byl zabit při výbuchu nálože pod autem. S odvoláním na představitele Ruskem podporované regionální správy o tom ve středu informovala agentura Reuters. Člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov napsal na sociální síti telegram, že starosta Mychajlivky Ivan Suško utrpěl těžké zranění poté, co pod jeho vozem vybuchla bomba. Krátce nato v nemocnici zemřel.
Ukrajina si ve středu připomíná výročí své nezávislosti, úřady ale v obavě ze zesílení ruských útoků a náletů zakázaly hromadné akce. Namísto tradiční vojenské přehlídky se v centru Kyjeva koná výstava zničené ruské vojenské techniky. Kromě Dne nezávislosti připadá na středu ještě jedno výročí – právě před půl rokem, 24. února, začala ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina invazi na Ukrajinu, která si podle odhadů vyžádala desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnala z domovů.
Po dvou měsících se v Lánech opět sešli prezident republiky Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Podle Fialy se spolu bavili především o rostoucích cenách energií, zahraniční politice, blížící se volbě prezidenta i o situaci ohledně jmenování Petra Mlejnka šéfem civilní rozvědky (ÚZSI). Ceny energií podle Fialy překračují nejhorší očekávání. „Je potřeba, abychom zajistili pro české občany a české firmy přijatelné ceny za energie,“ shodl se Fiala s prezidentem.
Ruskem anektovaný Krymský poloostrov by se měl podle mezinárodního práva vrátit Ukrajině, uvedl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podporu Ukrajině vyjádřily a návrat okupovaného Krymu v úterý podpořily i desítky dalších představitelů zemí a mezinárodních institucí na summitu Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do „posledního dne boje“, prohlásil v úterý v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko. Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a na tiskové konferenci zároveň pohrozil Moskvě „mocnou odpovědí“, pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.
Pravděpodobný kandidát na prezidenta Petr Pavel, generál ve výslužbě, zveřejnil na sociálních sítích text, ve kterém se vymezuje proti lidem, kteří kritizují jeho komunistickou minulost či jeho mlžení kolem prověrek, označuje je za urputniky. Pavel napsal, že je „úplně nesmyslné“ srovnávat to, co dělal jako voják výsadkář, s činností lidí, kteří byli agenty StB a špehovali vlastní obyvatelstvo. Podle historika Petra Blažka příspěvek obsahuje řadu manipulací a nepravdivých informací.
Ukrajinský Den nezávislosti, kterým si Ukrajinci připomínají odtržení od Sovětského svazu, k sobě v době války s Ruskem přitahuje zvláštní pozornost. Předpokládá se, že symbolického data budou chtít využít obě strany. Ve středu 24. srpna navíc uplyne přesně 6 měsíců od začátku ruské invaze. Zatímco se Ukrajinci připravují na ostřelování Kyjeva, analytici předpokládají, že i oni by mohli využít tohoto dne k útoku na některé vojenské cíle.
Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.
Evropská unie chce výrazně zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a zvažuje vytvoření výcvikového programu pro ukrajinské vojáky. Dnes to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. O plánech budou jednat ministři obrany členských zemích příští týden na neformálním zasedání v Praze, uvedla agentura AFP. Podle Borrella Ukrajina čelí plnohodnotné konvenční válce, která vyžaduje navýšení vojenské pomoci. Výcvikový program EU by se podle Borrella konal v zemích, které sousedí s Ukrajinou.
Americký prezident Joe Biden nařídil v pátek ministerstvu zahraničí, aby vyčlenilo až 775 milionů dolarů (19 miliard Kč) na další pomoc Ukrajině, která se už téměř půl roku brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to z příslušných dokumentů zveřejněných Bílým domem a americkou diplomacií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru uvedl, že velmi oceňuje další americký balík vojenské pomoci.
Ruský prezident Valadimir Putin v pátek v telefonickém rozhovoru varoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před „katastrofou,“ která hrozí v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou nyní okupují Rusové a na kterou podle Putina útočí Ukrajinci. Uvedla to agentura AFP. Putin i Macron požadují vyslání MAAE do elektrárny a budou na tom spolupracovat.
„Prapor Monako“ je ironická přezdívka pro velké množství ukrajinských milionářů a miliardářů, kteří prchli z válkou zdecimované země do prosluněného Monaka. Před válkou Ruska proti Ukrajině, která trvá již téměř půl roku, utekli mnozí ukrajinští milionáři a miliardáři na Azurové pobřeží, kde jsou ale celému světu na očích, upozornil list Ukrajinska pravda. „Obscénní množství neslušně bohatých ukrajinských uprchlíků“ ironicky překřtil na „prapor Monako“. Videoreportáž zaznamenala již statisíce zhlédnutí.
Britský konzervativní historik Robert Conquest formuloval tři zákony politiky. První zní: „Každý je konzervativní ohledně toho, čemu rozumí nejlépe.“ Druhý: „Každá organizace, která není vysloveně pravicová, se dříve nebo později stane levicovou.“ A třetí: „Nejlepším způsobem, jak vysvětlit chování jakékoli byrokratické organizace, je předpokládat, že je ovládána klikou svých nepřátel.“ Jako příklady druhého zákona výslovně uvedl anglikánskou církev a Amnesty International.
Moskva tvrdí, že získala plnou kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny. Informaci dnes přinesla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ukrajinské armády ale dnes večer uvedlo, že o Pisky se nadále tvrdě bojuje. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze obvykle bezprostředně nezávisle ověřit. Podle ukrajinského generálního štábu jsou o Pisky nadále sváděny „líté boje“. „Okupanti se pokoušejí prorazit obranu našich jednotek ve směrech na Oleksandropol,
Jako kaprál v pohádce S čerty nejsou žerty se v posledních dnech a týdnech chová ukrajinské velení. To se totiž opakovaně nehlásí k řadě podezřelých explozí a jiných „nehod na území Ruska“ i na okupovaných částech Ukrajiny. Z posledních událostí je nejvýznamnější výbuch na letišti v Saky u Novofedorivky na Krymu.
Tranzit ropy do České republiky ropovodem Družba byl v pátek ve 20:00 obnoven. ČTK to sdělila společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu, a firma Unipetrol, která ropu v ČR zpracovává. Dodávky strategické suroviny z Rusky do střední Evropy byly přerušeny od 4. srpna kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu. Ukrajina potvrdila, že peníze za tranzit obdržela. Večer tak do České republiky přes Slovensko mohla po osmi dnech znovu začít téct ropa.
Některé stožáry v Chersonské oblasti, které měly vést elektřinu z Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny na Rusy okupovaný Krym, ve čtvrtek záhadně spadly, uvádí server Nexta. Vzhledem k tomu, že Rusko záměr elektřinu na Krym vést nedávno oznámilo, se pravděpodobně nejedná o náhodu. Nikdo se ale k možnému útoku nepřihlásil. V úterý navíc došlo zřejmě k útoku na letišti Saky u Novofedorivky na Krymu. Rusko ale tvrdí, že na letišti jen vybuchlo několik kusů munice a nedošlo k vážným škodám.
Co stálo za zničením ruské letecké základny Saki na okupovaném Krymu? Ke dvěma explozím totiž došlo více než 200 kilometrů od ukrajinských pozic a Kyjev dosud nedisponoval zbraněmi, které by byly schopny zasáhnout tak účinně do týlu nepřítele. Co je tajnou zbraní Ukrajinců? Existuje několik hypotéz. V úterý došlo na ruské základně Saki poblíž Novofjodorovky současně ke dvěma explozím. A zatímco ukrajinská strana informovala hned ve středu ráno o zničení devíti ruských letadel, Kreml zprávy o škodách na letecké technice odmítá.
V současných diskusích o svobodě projevu kupodivu málokdy zaznívá, že existuje legitimní, tradiční způsob omezení svobody projevu, a to občanskoprávní žaloby. U nás typicky na ochranu osobnosti, v jiných právních systémech jiné na podobném principu. Nejde o mocenský zásah státu, ale o obranu jednotlivce, který přesvědčí soud, že je šířením nepravdivé informace osobně poškozen. Ale efekt může být tentýž – umlčení nějakého hlasu. Americký systém se od našeho liší v jednom praktickém ohledu – tamní porotní soudy jsou ochotny přiznávat jako odškodné částky, jež mohou být likvidační.
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky za přepravu ropy jižní větví ropovodu Družba. Očekává proto, že v nejbližších dnech budou dodávky ropy obnoveny. Informoval o tom mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet.
Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom v úterý agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.
Turecká společnost Baykar se chystá vystavět na Ukrajině továrnu na výrobu dronů Bayraktar, sdělil podle agentury Unian ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Turecká bezpilotní letadla se stala jedním ze symbolů války na Ukrajině a ukrajinská armáda hlásila na jaře řadu úspěchů při jejich nasazení proti ruským invazním silám. Bilaterální dohodu o vzniku závodu na výrobu bezpilotních letounů Bayraktar podle Bodnara nedávno potvrdila ukrajinská vláda.
Při sobotním ostřelování Záporožské jaderné elektrárny byl zraněn jeden ukrajinský pracovník. V neděli o tom informovala ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom. Podle deníku Ukrajinska pravda se to stalo při ostřelování města Enerhodar, na jehož okraji se největší jaderná elektrárna v Evropě nachází.
Česká armáda se má již záhy začlenit do seznamu provozovatelů německých tanků Leopard 2, zatímco Polsko v červenci získalo první americké obrněnce Abrams a uzavřelo velkou smlouvu o nákupu a výrobě jihokorejských tanků. Poněkud paradoxně ovšem vůbec není jasno v tom, jaká budoucnost čeká tankové jednotky západoevropských mocností, protože válka na Ukrajině by mohla vést k naprostému přehodnocení jejich plánů.
Šéfka ukrajinské pobočky Amnesty International (AI) po kritice, kterou organizace schytala za tvrzení, že ukrajinská armáda ohrožuje civilisty, opustila svou funkci. Oksana Pokalčuková svůj odchod oznámila na facebooku. Tisková zpráva se nesetkala s pochopením Ukrajiny, veřejnosti ani vedení organizace. Podle odborníků na válečnou strategii je ukrajinská obrana měst naopak velmi úspěšná a nepřítele přivádí až na hranici sil.
Esej Vladimira Putina O historické jednotě Rusů a Ukrajinců z loňského července je zřejmě jedním ze základních dokumentů k pochopení ruské invaze na Ukrajinu. Jde o položení ideologických základů k válce. V článku Putin (tedy pokud to opravdu psal on, a ne nějaký jeho poskok) podává svoji interpretaci ruských dějin, aby dospěl k závěru, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové vždy tvořili jeden národ.
