Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Informovala o tom v úterý agentura AP. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.

„Naším cílem je učinit život ruských okupantů nesnesitelným a využít všech prostředků k překažení jejich plánů,“ řekl Andrij, dvaatřicetiletý koordinátor partyzánského hnutí v Chersonské oblasti. Andrij je členem odbojové skupiny zvané Žovta strička (Žlutá stužka), s AP hovořil pod podmínkou, že ho agentura nebude citovat pod celým jménem, aby ho nevypátrali Rusové. Hnutí svůj název odvozuje od jedné ze dvou národních barev Ukrajiny a jeho členové používají takto barevné stužky k označení potenciálních cílů partyzánů.

Bomby se v poslední době podle AP objevily v blízkosti administrativních budov, u domů úředníků nebo na cestách, kudy jezdí do práce. Například výbušnina umístěná na stromě před časem explodovala, když kolem projíždělo vozidlo se šéfem chersonské vězeňské správy Jevhenem Sobolevem, útok přežil. O víkendu naopak zahynul na následky postřelení zástupce vedoucího místní správy v Nové Kachovce.

Místní geriloví bojovníci se opakovaně pokusili zabít také šéfa Moskvou dosazené oblastní administrativy Volodymyra (rusky Vladimira) Salda, poznamenala agentura. Jeho asistent byl zastřelen ve svém vozidle a dalšího úředníka Dmytra (Dmitrije) Savlučenka zabila bomba nastražená v autě.

Ukazujeme, kam mají pálit HIMARS

Útoky podle Salda přiměly Moskvu vyslat do Chersonu protipartyzánské jednotky. „Každý den speciální jednotky z Ruska odhalí dvě nebo tři skrýše se zbraněmi určenými pro teroristické aktivity,“ tvrdil Saldo na sociální síti. „Zabavení zbraní pomáhá snižovat hrozbu sabotáží,“ dodal.

„Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě mocnější,“ tvrdí dále Andrij a dodává: „Za ruskými liniemi jsme neviditelní a v tom je naše síla.“

Ukrajinské jednotky nedávno použily americký systém HIMARS a zasáhly strategický most na řece Dněpr v Chersonu, čímž přerušily hlavní zásobovací spojení Rusů. Město, které ruské invazní síly obsadily na počátku války, podle AP zaplavily letáky odboje, které hrozí činitelům dosazeným Ruskem. Těsně před ukrajinským útokem na most se objevily letáky s textem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

Zároveň s tím, jak ukrajinské ozbrojené síly zesilují útoky v regionu a získávají zpět některá místa západně od Dněpru, se zvyšuje i aktivita partyzánů, píše AP. Ti se podle ní koordinují s ukrajinskými jednotkami pro zvláštní operace, které jim pomáhají vypracovávat strategie a taktiku. Vybírají cíle a vytvořily i webovou stránku s tipy, jak organizovat odpor, chystat útoky ze zálohy a unikat zatčení. V okupovaných regionech vznikla síť úkrytů zbraní a tajných skrýší, píše agentura.

Na počátku okupace tisíce Ukrajinců proti Rusům pokojně protestovaly. Invazní jednotky je však rychle rozehnaly, pozatýkaly aktivisty, čímž odpor zradikalizovaly. Například svatební fotograf a nyní aktivista Oleksandr Charčikov ze Skadovsku uvádí, že ho po zátahu ruských sil zatkli, bili a mučili. „Represe se stupňují. Vytvářejí pro Ukrajince nesnesitelné podmínky, čímž činí přežití pod ruskou okupací čím dál těžší,“ popsal jednačtyřicetiletý muž, jemuž se podařilo z okupace po 155 dnech uprchnout.

Podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova, jenž také strávil čas v ruském zajetí, okupační síly zadržely kolem 500 ukrajinských aktivistů, mnoho z nich mučily. Někteří po svém zatčení na několik měsíců zmizeli.

V ukrajinském odboji jsou důchodci i učitelé

V květnu a červnu partyzáni vyhodili do povětří dva železniční mosty v Melitopolu a vykolejili dva ruské vojenské vlaky, uvedl Fedorov. „Hnutí odporu sleduje tři cíle – zničit ruské zbraně a možnosti jejich zásobování, zdiskreditovat a zastrašit okupanty a kolaboranty a informovat ukrajinské speciální složky o pozicích nepřítele,“ dodal.

Rusko reagovalo posílením hlídek a pravidelnými kontrolami Ukrajinců podezřelých z napojení na partyzány. Při raziích kontrolují telefony a zatýkají lidi s ukrajinskými symboly nebo fotografiemi příbuzných ve vojenských uniformách, popisuje AP. „Pokud najdou jakékoliv ukrajinské symboly nebo napojení na ukrajinskou armádu, umístí všechny členy rodiny do filtračního tábora,“ tvrdí Fedorov, který zároveň ujišťuje, že místní odpor překazí referendum o připojení k Rusku. Partyzáni už podle AP přivázali na budovy, kde se má hlasovat, žluté stužky, čímž varovali obyvatele, že by se během hlasování mohli stát terčem bombových útoků.

Odpor sahá od radikálních aktivistů až po učitele či důchodce, kteří v parcích zpívají ukrajinské písně a tajně nosí žluté a modré stužky, píše agentura. V jednom z nedávných gest odporu v Mariupolu se na ulici vedle divadla zničeného ruskými bombami postavil mladý muž zahalený do ukrajinské vlajky. Fotografie se rozšířila v ukrajinských médiích a odvahu muže ocenil prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu.

Ačkoliv v převážně ruskojazyčném průmyslovém Donbasu panují silné promoskevské nálady, partyzánské hnutí se podle AP objevilo i tam. Minulý měsíc utrpělo zranění šest ruských vojáků poté, co jejich vozidlo odpálila gerila v Severodoněcku krátce po jeho ruském obsazení, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Partyzáni se také zaměřili na železnice, čímž narušili dodávky ruské munice a dalších zásob.

Podle pozorovatelů se partyzánské hnutí v jednotlivých regionech liší a v zájmu obou stran je zveličovat jeho rozsah. „Rusové to dělají, aby ospravedlnili své represe na okupovaných územích, zatímco Ukrajinci se snaží demoralizovat ruské síly a velebit svá vítězství,“ míní Vadym Karasev z kyjevského Ústavu globálních studií.