Esej Vladimira Putina O historické jednotě Rusů a Ukrajinců z loňského července je zřejmě jedním ze základních dokumentů k pochopení ruské invaze na Ukrajinu. Jde o položení ideologických základů k válce. V článku Putin (tedy pokud to opravdu psal on, a ne nějaký jeho poskok) podává svoji interpretaci ruských dějin, aby dospěl k závěru, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové vždy tvořili jeden národ.
Je jasné, že Čína se snaží stát světovým hráčem číslo jedna. Prvním krokem k tomuto bude obsazení Tchaj-wanu, de facto nezávislého státu, který však Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Zdá se nevyhnutelné, že hlavním konfliktem 21. století bude soupeření Číny a Spojených států. Jestli se bude jednat o druhou studenou válku, nebo tento střet přeroste v plnohodnotný ozbrojený konflikt, je ve hvězdách.
Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle ukrajinského ministerstva dopravy loď měla vyplout kolem 08:15 SELČ. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon. Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do Libanonu,
Zatímco jedni Ukrajinci se snaží dostat do války jako dobrovolníci, jiní dostávají povolávací rozkazy na plážích a v nočních barech. Je docela možné, že na technoparty narazíte na pracovníka vojenské správy, píše zpravodajský server Meduza. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v druhé polovině července uvedl, že v průměru denně ve válce umírá na 30 ukrajinských vojáků a 250 utrpí zranění. Přesné ztráty Ukrajina stejně jako Rusko tají.
Na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu dnes zaútočil dron, zraněno bylo pět lidí. Podle agentury AFP to oznámily ruské úřady. "Dnes ráno se nám ukrajinští nacionalisté rozhodli překazit Den námořnictva," napsal na sociální síti Telegram sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev.
Podnikatel v zemědělství a prezident Ukrajinko-české obchodní komory. V roce 2014 úspěšně prodal firmu Spojené farmy. Potom dostal nabídku na odkup malé farmy ve Lvově, tím začalo jeho podnikání na Ukrajině. Jeho firma Agromino tam teď hospodaří na ploše 42 tisíc hektarů, zaměstnává 800 lidí a ročně produkuje 200 tisíc tun pšenice, kukuřice a dalších komodit.
Ruské ozbrojené síly zničily vojenský vlak převážející elitní prapor ukrajinské brigády v Krasnoarmějsku v Doněcku. Usmrtili přitom více než 140 ukrajinských vojáků. V sobotu to oznámil zástupce ruského ministerstva obrany generálporučík Igor Konašenkov. „Vysoce přesná vzduchem odpalovaná zbraň 28. července večer přímým zásahem zničila na stanici Krasnoarmějsk v Doněcké lidové republikce vojenský vlak převážející elitní útočný prapor 1. samostatné brigády prezidenta Ukrajiny,“ řekl Konašenkov.
Jako poděkování za pomoc v době války Ukrajina udělila zvláštní práva polským občanům. Příslušný zákon dnes definitivně přijal ukrajinský parlament, oznámily tiskové agentury. Zákon předpokládá, že polští občané spolu s manželkami (či manžely) a dětmi mohou zůstat na Ukrajině až 18 měsíců. Během pobytu mají právo se nechat zaměstnat či podnikat, a to bez zvláštního pracovního povolení pro cizince. Na roveň Ukrajincům budou postaveni i při studiu, poskytování lékařské péče či sociální pomoci.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a nynější místopředseda bezpečnostní rady zveřejnil na síti Telegram dvě mapy Ukrajiny. Nejprve mapu Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích před rokem 2014 a pak tu, která bude podle něj konečným důsledkem války. Vlastní Ukrajině na mapě zbývá jen okolí Kyjeva. Velké část země je pak rozdělena mezi Polsko a Rusko, menší část prý zabere Maďarsko a Rumunsko. Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se Medvěděv už několikrát snažil šokovat svými příspěvky.
Válka na Ukrajině postoupila do další fáze. Ukrajinská armáda se chystá poprvé postavit do role „útočníka“ a pokusit se osvobodit okupovaná území. Ta však nebudou to jediné, o co bude Ukrajina bojovat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Echo24 bezpečnostní analytik Michal Smetana. Sledujeme na Ukrajině vstup do další fáze války? Tedy z „opotřebovávací“ k ukrajinské ofenzivě? "Další fází to určitě nyní nazvat můžeme, ale nedá se říct, že by se už nejednalo o opotřebovávací válku (...)."
Konec starého přátelství? Překvapivý krok udělal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který údajně odebral občanství ukrajinskému oligarchovi Ihoru Kolomojskému a dalším 10 vysoce postaveným Ukrajincům. Ztráta občanství je pro oligarchu zároveň ztrátou ochrany před americkými úřady, které ho spojují se stamilionovými podvody a „praním špinavých peněz“. Kolomojskij je spojován s vytunelováním největší ukrajinské banky Privat Bank, ze které zmizelo 5,5 miliardy dolarů.
Na Ukrajinu dál proudí západní technika a svět čeká, zda se Ukrajina poprvé zhostí role „útočníka“. Avizovaná protiofenziva má mířit na území jižní pobřeží Ukrajiny, tedy území, na kterém se už delší dobu Rusko „zakopává“ a snaží se ho řadou prostředků rusifikovat. Jde však také o jedno z ekonomicky zásadních teritorií pro budoucnost ukrajinského státu. A první informace naznačují, že už protiútok možná začíná.
Kyjev očekává, že dohoda o vývozu obilí z černomořských přístavů začne fungovat v nejbližších dnech. Podle serveru RBK Ukrajina to v pondělí řekl ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Ukrajinští představitelé doufají, že se první zásilku obilí na základě této úmluvy, která má zmírnit celosvětový nedostatek potravin, podaří vypravit tento týden z přístavu Čornomorsk. Podle Kremlu i ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nepředstavují raketové údery na přístav v Oděse překážku pro vývoz obilí.
Ukrajina by prý mohla dostat od západních spojenců dalších 25-30 kusů dělostřeleckých systémů HIMARS a MLRS. Uvedl to podle agentury Unian vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Ukrajinci už dostali 12 salvových raketometů HIMARS s dalekým dostřelem, které zůsobují Rusům svými bezchybnými zásahy daleko za frontou citelné ztráty. V minulých dnech bylo oznámeno, že dostanou další čtyři.
Ukrajinské síly se pravděpodobně připravují zahájit, anebo již v sobotu zahájily protiofenzívu v Chersonské oblasti. Ale informace z otevřených zdrojů ohledně ukrajinského postupu a tempa operace budou omezené a budou zaostávat za událostmi, uvedl americký Institut pro studium války ve své pravidelné analýze dění na bojišti. Chersonské oblasti, která na jihu Ukrajiny sousedí s Krymem, anektovaným Ruskem na jaře 2014, se ruské síly zmocnily hned na začátku invaze z 24. února.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou ve středu zveřejnila ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že ruské vojenské cíle na Ukrajině se již neomezují pouze na východ země, ale týkají nově „řady dalších území“. Rusko chce podle Lavrova dobýt Chersonskou a Záporožskou oblast a řadu dalších, které nespecifikoval. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti a kanál RT. Důvodem jsou podle ministra západní zbraně s dlouhým doletem, kterými nově disponuje ukrajinská armáda.
Nápad německého kancléře Olafa Scholze, aby se o zahraničních otázkách v EU hlasovalo kvalifikovanou většinou, je neuvěřitelné chucpe. Jak napsal kolega Kechlibar, kvalifikovaná většina by znamenala v reálu více moci pro osu Berlín–Paříž. Vzhledem k tomu, že Němci patří mezi hlavní viníky tragické zahraničněpolitické situace, kdy velká část Evropy je energeticky závislá na Rusku, je naopak záhodno je držet od rozhodování o zahraniční a bezpečnostní politice co nejdál.
Končící ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis by se mohl po odchodu z Česka přesunout do kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. S odvoláním na tři české diplomatické zdroje o tom informuje server Seznam Zprávy. Ukrajinský prezident odvolal Perebyjnise z funkce předminulý týden společně s velvyslanci z Německa, Maďarska, Norska a Indie. Rotaci ambasadorů označil za běžnou součást diplomatické praxe.
Na ukrajinských sociálních sítích se ukázala další česká zbraň, která byla dodána ukrajinské armádě. Jde o odstřelovačskou velkorážní pušku Falcon OP99.50 BMG od české zbrojovky ZVI. Video ze zřejmě cvičné střelby zveřejnil twitterový účet Ukraine Weapons Tracker. "Falcon je moderní středorážová odstřelovačská puška ráže 12,7 mm pro pozemní síly a speciální jednotky, určená zejména k bojovému ničení lehké obrněné techniky a specifických technických cílů do vzdálenosti až 1600 m.
Letadlo, které se v sobotu večer zřítilo na severu Řecka, bylo provozované ukrajinským nákladním dopravcem, uvádí agentura AP s odvoláním na řecké úřady. Na místě havárie se po dopadu letadla dlouho ozývaly exploze a spekuluje se o tom, že převáželo nebezpečný náklad. Podle řeckých médií bylo na palubě osm lidí, zda někdo z nich přežil, nebylo dnes brzy ráno jasné.
Diplomatické mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem už od května nepokračují. Ukrajinská vicepremiérka Olha teď řekla, že za jedinou cestu k ukončení války považuje „bezpodmínečné vítězství Ukrajiny“. Potvrzuje tím politiku hlavy státu Volodymyra Zelenského, který se chce znovu posadit ke stolu s Rusy, jakmile dobude Ukrajina zpět svá území. Vicepremiérka Ukrajiny Olha Stefanišinová tento týden během návštěvy Prahy naznačila, že země není ochotna přistoupit na jakákoli ruská ultimáta
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. Dnes o tom informovalo ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde.
Ukrajina podle několika neoficiálních zdrojů údajně dostala od Švédska nejmodernější samohybné houfnice Archer (Lučištník). Ty patří mezi chloubu jejich dělostřelectva. Archery umí střílet satelitně naváděné dělostřelecké granáty až na vzdálenost 60 kilometrů a spolu s americkými raketomety HIMARS teď budou zřejmě v rukou ukrajinských vojáků patřit mezi největší devizu ukrajinské jižní protiofensivy. O dodání houfnic Archer se hovořilo už delší dobu, švédské ani ukrajinské oficiální zdroje ale zatím dodávku nepotvrdily.
Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.
Dodávky zbraní a zvlášť pak těžké vojenské techniky pro Ukrajinu jako horké politické téma. O jejich plném rozsahu dosud nebyla informována nejen veřejnost, ale ani poslanci. Co všechno Česko zatím darovalo Ukrajině, ví jenom vláda. Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) vyzval šéfku resortu Janu Černochovou (ODS), aby seznam předala poslancům. Ministryně Černochová chce podle svého vyjádření pro deník Echo24 informace příslušným výborům poskytnout, jakmile ji k tomu zmocní vláda.
Členské státy NATO a Evropské unie tlačí na Ukrajinu, aby lépe sledovala zbraně, které zemi posílají pro boj s ruskou armádou. Obávají se totiž, že se zbraně dostanou zpět do Evropy, skrz pašeráky na černý trh. Na problém upozorňují tajné služby už řadu měsíců, nyní se konečně věc dostala i na jednání ministrů EU. O obavách Západu píše list Financial Times. Podle Kyjeva ale jde o výmysly ruské propagandy. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už poslaly západní země Ukrajině zbraně v hodnotě vyšší než 10 miliardn dolarů.
Ukrajinské středisko pro strategickou komunikaci zveřejnilo informaci, že ČR dodala tamní armádě jako podporu i několik bitevních vrtulníků Mi-24V/ Mi-35. České ministerstvo obrany si přitom rozsah dodávek od začátku konfliktu s odkazem na ohrožení národní bezpečnosti přísně střeží. Podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Pavla Žáčka (ODS) existuje riziko i v době míru, natož v průběhu vypjatého konfliktu.
