OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní. Rusko se podle Lipavského snaží "rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu".
Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. Ruská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil, je podle českého prezidenta Miloše Zemana zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Na twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman dříve vystupoval vůči Rusku a Putinovi vstřícně, po únorové invazi svůj přístup zásadně změnil.
Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Za Ukrajinu se postavily také USA, OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.
Spojené státy americké vyvíjejí akční plán pro případ ruského útoku jadernými zbraněmi. Řekla to americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková v rozhovoru pro server Evropeyska Pravda. "Pracujeme na tom v USA a řešíme společně společně s našimi partnery, jak budeme reagovat, pokud Rusko podnikne kroky, které by byly naprosto neakceptovatelné," uvedla zkušená diplomatka a bývalá velvyslankyně USA na Slovensku. "A prezident se v tomto ohledu vyjádřil velmi jasně," dodává Brinková.
Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.
Ruská popová hvězda Alla Pugačova žádá ruské ministerstvo spravedlnosti, aby ji zapsalo na seznam „zahraničních agentů“. Chce tím podpořit svého manžela Maxima Galkina, který na tomto seznamu po kritice války a režimu prezidenta Vladimira Putina skončil. Informuje o tom ruské nezávislé médium Mediazona nebo státní agentura TASS.
Česká republika patří od začátku války mezi nejvýraznější vojenské podporovatele Ukrajiny. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) před několika dny řekla, že Česko darovalo na Ukrajinu zbraně a vojenský materiál v hodnotě 4 miliard korun. Z hlediska skutečného celkového vývozu jde ale jen o zlomek. Za dalších minimálně 47 miliard korun si ukrajinská armáda podle neoficiálních informací ministerstva obrany objednala zbraně a techniku u českých zbrojařů.
Spolková vláda po dlouhé době schválila prodej 18 samohybných houfnic RCH-155 Ukrajině. Kyjev o ně požádal před dvěma měsíci. Informuje o tom německý list Welt am Sonntag. Kontrakt na dodávku kolových houfnic od zbrojovky Krauss-Maffei Wegmann má hodnotu 216 milionů eur. Zbraně budou na Ukrajinu ale dodány nejdříve za 30 měsíců.
Jeden můj kolega vyjádřil nedávno přesvědčení, že současná ukrajinská válka povede ke konci naší civilizace. Rusko podle něj raději použije zbraně hromadného ničení, než aby prohrálo a vzdalo se možnosti kontrolovat nárazníkové pásmo kolem sebe. Zdá se, že je o tom přesvědčen celkem pevně a nechce se se mnou o průběhu války ani bavit. Jiný můj kolega, bloger, to vidí jinak: takové závěry jsou „děláním účtu bez hostinského“. Nevíme, co se stane, jak bude vypadat zima, kdo bude sedět v Kremlu a jaké budou jeho cíle.
Ve velmi militaristickém – a skvělém – filmu Patton říká v jedné skvostné chvíli asi největší génius moderního válečnictví, onen generál Patton, že už se nemůže dočkat té chvíle, kdy Frickové strčí hlavu do svěráku, který pro ně nachystal. A až tu hlavu tam strčí, on tím svěrákem zakroutí a pak bude s rozkoší poslouchat, jak jim praskají lebeční kosti. Válka je sadistická věc a vítězí v ní sadisti, kteří jsou chytřejší a mají silnější nervy a představivost. Válka ve východní Evropě mezi bratry Slovany je zajisté sadistická, ale jen jeden v ní je sadista inteligentní a důvtipný.
Už krátce po začátku války na Ukrajině varoval ruský prezident Vladimir Putin před tím, že dodávky zbraní ze Západu bude považovat za zapojení do konfliktu, samotné dodávky pak označil za legitimní vojenské cíle, což vyvolalo obavy z eskalace konfliktu. Jak se ale zdá, hrozby se nevyplnily. Spojené státy, nejvýznamnější vojenský podporovatel ukrajinské armády, už poskytly Ukrajině za prvních šest měsíců války vojenskou pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů (asi 240 miliard korun).
Západní partneři mají politickou dohodu o tom, že Ukrajině poskytnou 300 miliard dolarů (zhruba 7,3 bilionu Kč) z ruských zlatých a devizových rezerv, uvedl to ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Zábranou je podle něj pouze to, že se musí vytvořit vhodný právní mechanismus, který by takovou transakci umožňoval. Informuje o tom agentura Unian. "Jedinou otázkou je poskytnutí nástroje, který to umožní udělat," uvedl Maliuska.
Ukrajinská armáda už se připravuje na zimní válku proti Rusku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov požádal NATO před několika týdny o zimní výbavu pro 200 tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajinské velení s brzkým koncem konfliktu nepočítá. Pomoc s dodáním zimních uniforem, bot a stanů již potvrdily Spojené státy, Kanada, Dánsko a také alianční nováčci Finsko a Švédsko.
Ukrajinští vojáci při osvobozování města Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě země podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv údajně zajali ruského generála, velitele jednoho ze čtyř uskupení ruských vojsk na Ukrajině. Pokud se tyto zprávy potvrdí, byl by to "největší úlovek" od dob druhé světové války, tvrdí ukrajinští komentátoři.
Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. V pátek to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Výpadky proudu a nedostatečné personální zajištění v elektrárně podle něj „podstatně zvýšily nebezpečí jaderné havárie“.
Dohoda o obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů se neplní tak, jak bylo ujednáno, a její prodloužení bude záviset na jejím dalším provádění, uvedl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Dohoda uzavřená na konci července mezi Moskvou a Kyjevem za zprostředkování OSN a Turecka umožnila obnovit export milionů tun zemědělských produktů z ukrajinských černomořských přístavů, zablokovaných kvůli válce s Ruskem.
Ukrajinští vojáci vstoupili do východukrajinského města Balaklija, které od počátku března okupovala ruská vojska. Nad radnicí opět vlaje ukrajinská vlajka, prohlásil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské vojáky vítali podle amatérských nahrávek i obyvatelé dalších obcí, odkud Ozbrojené síly Ukrajiny vytlačily okupanty. „Vše je na svém místě. Vlajka Ukrajiny vlaje ve svobodném ukrajinském městě pod svobodným ukrajinským nebem! Děkuji! Jsem hrdý! Držte se! Do vítězství! Sláva Ukrajině!“ napsal Zelenskyj.
Ukrajinská armáda podle amerického Institutu pro studium války (ISW) prokazatelně pokračuje v jižní protiofenzívě. Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevňují své pozice v Doněcké oblasti. Více podrobností o ukrajinské protiofenzívě ale není k dipozici. Podle analytika Lukáše Visingra by Ukrajinci mohli uštědřit ruské armádě porážku v Chersonské oblasti ještě před příchodem zimy.
Ceny ropy výrazně klesají a dostaly se na nejnižší úroveň od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mohou za to obavy o další vývoj poptávky kvůli nepříznivým údajům z čínského obchodu a hrozbě hospodářské recese. Kolem 18:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,5 procenta na 88,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a obchodovala se za 82,61 dolaru za barel.
Použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska nelze ignorovat, píší dnes v článku pro agenturu Ukrinform velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj a první místopředseda bezpečnostního a branného výboru ukrajinského parlamentu generál Mychajlo Zabrodskyj. Nelze podle nich vyloučit přímé zapojení světových mocností do konfliktu na Ukrajině s možností třetí světové války.
Ukrajinská armáda se přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely. Ostřelování Krymského poloostrova je podle zprávy příkladem přístupu ukrajinských ozbrojených sil, které se snaží přesunout boje i na Ruskem okupovaná území.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kvalita života lidí v Evropě a socioekonomická stabilita Evropy jsou vrženy do „sankční pece“ kvůli udržení zájmů americké diktatury ve světových záležitostech. Šéf Kremlu to prohlásil ve středu na zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura TASS. Na jednání ekonomického fóra dále prohlásil, že vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014.
Na východě Ukrajiny byla zadržena 31letá žena viněná z toho, že ruské vojenské zpravodajské službě vyzrazovala polohu vojenské jednotky svého manžela a vojenských objektů. Informovala o tom v pátek ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU).
Lidé by neměli očekávat rychlá vítězství Ukrajiny proti ruským vojákům během protiofenzivy, protože Kyjev nechce obětovat příliš mnoho svých vojáků. Upozornil na to ve středu poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč.
Minulý týden uběhlo šest měsíců od ruské invaze na Ukrajinu. Po počáteční fázi, kdy se Ukrajincům podařilo odrazit útok na Kyjev, se hlavní boje přesunuly na východ země. Každý den odtamtud proudí protichůdné zprávy a laik nemá šanci se v situaci vyznat. Kdo vítězí? Kdy konflikt skončí? Jak jsou na tom obě armády? Jedním z těch, kdo situaci pozorně sledují, je bývalý velitel Armády Spojených států v Evropě generálporučík ve výslužbě Ben Hodges.
Ukrajinská armáda začala s dlouho plánovanou jižní protiofenzívou. Aktivně se na ni připravovala několik posledních týdnů, kdy ukrajinské dělostřelectvo opakovaně zasahovalo strategické cíle, jako jsou mosty, ruské sklady zbraní a pohonných hmot. Podle analytika Lukáše Visingra nejspíš Ukrajinci stanovili termín útoku cíleně na konec srpna. Na začátek září totiž ruská armáda naplánovala velké vojenské manévry na východě.
Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. "Ukrajinské ozbrojené síly zahájily na mnoha směrech ofenzivu na jihu Ukrajiny," citoval deník Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské armády Nataliji Humenjukovou.
Kazachstán pozastavil na rok veškerý vývoz zbraní, uvedla v sobotu tamní vláda. V ruském tisku se objevily spekulace, podle nichž Kazachstán vyvážel zbraně a munici na Ukrajinu před jordánského prostředníka na popud Velké Británie. Odklon Kazachstánu od Ruska je evidentní už několik měsíců. Bývalá sovětská republika – která má s Kyjevem také aktivní hospodářské vztahy – se vyhýbá tomu, aby se postavila na kteroukoli stranu ukrajinské krize, a zároveň vyzývá k nalezení mírového řešení, píše server Euractiv.
Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila dnes odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity a proud jde do ukrajinské energetické sítě. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.
Výslovně to novinář a reportér Serhij Rudenko ve své knize Volodymyr Zelenskyj / Muž, který píše dějiny neříká, přesto jako by se neustále odhodlával přiznat čtenářům i sobě, že současná podoba války mezi Ruskem a Ukrajinou byla nevyhnutelná nikoli jen kvůli mezinárodní konstelaci (překotné stažení amerických vojsk z Afghánistánu, odchod kancléřky Merkelové z funkce atp.), nýbrž najmě proto, že podhoubím konfliktu se stalo neporozumění mezi dvěma pokoleními.
