Už krátce po začátku války na Ukrajině varoval ruský prezident Vladimir Putin před tím, že dodávky zbraní ze Západu bude považovat za zapojení do konfliktu, samotné dodávky pak označil za legitimní vojenské cíle, což vyvolalo obavy z eskalace konfliktu. Jak se ale zdá, hrozby se nevyplnily.

Spojené státy, nejvýznamnější vojenský podporovatel ukrajinské armády, už poskytly Ukrajině za prvních šest měsíců války vojenskou pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů (asi 240 miliard korun). Americký prezident Joe Biden minulý týden schválil další balík o objemu 675 milionů dolarů (16,6 miliardy Kč), zahrnující mimo jiné střely pro raketomety HIMARS, houfnice ráže 105 milimetrů, dělostřeleckou munici, střely HARM, terénní vozy Humvee a protitankové systémy. Pentagon byl, pokud jde o rozsah dodávek, poměrně sdílný a konkrétní.

To ovšem neplatilo v prvních měsících války, kdy se o podobě vojenské pomoci ze strany zemí NATO informovalo jen sporadicky. Rusko totiž vyhrožovalo, že může zaútočit na vojenské konvoje přivážející zbraně ze Západu, důrazně varovalo především před poskytnutí letadel a systémů protivzdušné obrany. Některé země, jako třeba Polsko, které se stalo nejdůležitějším překladištěm zbraní a dalších prostředků pro Ukrajinu, by takový útok mohl snadno dostat do přímé konfrontace s Ruskem. To si nikdo nepřál.

I z těchto důvodů zřejmě americká administrativa odmítla na konci března plán, který počítal s přesunem polských stíhaček MiG-29 z Polska na Ukrajinu. I tento milník byl ale v poslední době prolomen, neboť svoji letku stejných letadel poskytlo ukrajinské armádě nakonec Slovensko.

„Postupem času administrativa uznala, že může Ukrajincům poskytnout větší, schopnější a těžší zbraně. Rusové na to nereagovali,“ řekl William Taylor, bývalý americký velvyslanec v Kyjevě, listu The Hill. „Rusové tak trochu blafovali a chytračili, ale nenechali se vyprovokovat. A v administrativě zpočátku panovaly obavy – do jisté míry stále panují -, ale strach z provokace Rusů opadl,“ dodal Taylor.

Podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Echa Lukáše Visingra bylo poskytnutí samohybných raketometů HIMARS Ukrajině jedním z milníků a určitým zlomem, který přišel v červnu, když byly dodávky oficiálně potvrzeny. „Rusové vyhrožovali, ale neudělali vůbec nic,“ říká.

Ukrajinci mají rozsáhlý seznam požadavků a konkrétních zbraní, které by rádi od Západu v blízké době obdrželi. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj prohlašuje, že ukrajinské vítězství nad ruskými okupanty je na těchto dodávkách silně závislé.

„Ukrajinci by do budoucna určitě chtěli letadla a myslím si, že Ukrajina s americkými F-16 stejně nakonec skončí, nakonec se tam dostanou, je pouze otázka, kdy. Pro Ukrajinu jsou to nejlepší letadla: na Západě jsou velmi rozšířená, jsou relativně lehce ovladatelná, výcvik by nebyl složitý a je to univerzální letadlo,“ myslí si Visingr.

„Další na řadě jsou výkonnější systémy protivzdušné obrany, oni mají slíbené systémy NASAMS (norský systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu), ale určitě by chtěli Patrioty (americký taktický mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu, je schopný likvidovat balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla),“ dodává.

Ve vzdálenější budoucnosti by podle jeho slov mohly Ukrajinci přijít i k americkým tankům Abrams. „Aktuálně proběhl už asi desátý pokus dodat jim Leopardy, což Němci opět odmítly. Vzhledem k tomu, kolik mají Američané ve skladech tanků Abrams, tak si myslím, že pár desítek by jich na Ukrajinu za nějakou dobu zamířit mohlo. Ukrajinci chtějí i další výkonné drony. Vznikla úvaha, že by mohly dostat drony Gray Eagle, ale to se pozastavilo, protože Američané se bály, že se ta technologie dostane do rukou Rusů, což je nežádoucí.“