Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil dodávku prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa. Poděkoval za ní na twitteru, uvedla agentura DPA. Ukrajinští představitelé vyzvali západní státy k dalším dodávkám protivzdušných systémů po pondělní a úterní vlně raketových útoků ruské armády na ukrajinská města.
Rusko v úterý opakovaně zaútočilo na Ladyžynskou tepelnou elektrárnu v ukrajinské Vinnycké oblasti, a to v okamžiku, kdy na místě po předchozím náletu dvojice dronů pracovali záchranáři. Nový útok si vyžádal šest zraněných, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké elektrárenské společnosti. Zařízení elektrárny je poškozeno, nálety si ale nevyžádaly oběti na životech. „Jakmile to dovolí situace, pracovníci elektrárny začnou s opravami,“ přislíbila společnost.
Bělorusko nadále poskytuje svůj vzdušný prostor a síť letišť k ruským náletům na Ukrajinu, ale dosud chybějí známky toho, že by se na území severního souseda připravovala pozemní útočná uskupení, uvedl ukrajinský generální štáb. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přes pondělní bojechtivá prohlášení brzy do války nevstoupí, protože armáda na to není připravena, píše i opoziční běloruský list Naša Niva s odvoláním na nejmenované důstojníky.
Nejméně 19 mrtvých a 105 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý ráno se opět staly terčem nových ruských útoků Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl se stala Dněpropetrovská oblast. V Záporoží ruské rakety zabily jednoho člověka, píše agentura Ukrinform s odvoláním na oblastní správu.
Masivní pondělní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku „generál Armagedon“, píše list The Guardian.
Po útoku na most přes Kerčskou úžinu a následné ukrajinské reakci je jasná jedna věc. Ukrajinci mají plán, jak válku ukončit, Rusové nikoli. Poškození mostu je významné hlavně ve dvou rovinách. První je symbolická. Most byl před válkou jediným přímým spojením okupovaného Krymu s pevninským Ruskem. Představoval nedělitelnost této násilím vynucené unie. Koneckonců ho v roce 2018 otvíral sám Putin. Zadruhé akce má jasný vojenský cíl. Jde o hlavní zásobovací trasu pro ruská vojska na jihu Ukrajiny. Konec přepravy přes most by znamenal jejich částečné odříznutí.
Jako o nejrozsáhlejším úderu od prvních dní války se hovoří o pondělních raketových útocích, které Rusko podniklo po celé šířce ukrajinského území, od Lvova po Slavjansk. Podle ukrajinského velení vypálilo na Kyjev a další velká ukrajinská města 83 střel, 43 z nich měla zničit protivzdušná obrana.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zařadila na seznam hledaných osob místopředsedu bezpečnostní rady a ruského expremiéra a exprezidenta Dmitrije Medveděva. Informovala o tom web BFM.ru s odvoláním na agenturu TASS a ukrajinské ministerstvo vnitra.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody. Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly demonstrace.
Za mimořádnou příležitost k obnovení míru v Evropě pokládá čtvrteční první schůzku Evropského politického společenství (EPC) v Praze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident země, která od února čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska, to řekl ve videovystoupení, kterým oslovil čtyři desítky státníků shromážděných na Pražském hradě. Rusko, které pozvánku do Prahy nedostalo, podle Zelenského svými hodnotami do Evropy nepatří.
V Americe se ujal výraz „current thing“ – současná věc – pro téma, k němuž najednou všichni musí zaujmout stanovisko a žít jím, přesněji řečeno budit dojem, že jím žijí, aniž by toho o něm moc věděli. Tak dlouho (nebo spíš krátce), dokud tato současná věc není nahrazena novou současnou věcí a influenceři si nedají do své twitterové biografie nějaký nový symbol. Pak bude stará current thing okamžitě zapomenuta, nanejvýš bude jen příležitostně živořit.
Rusko přistupuje s obrovským respektem ke všemu ukrajinskému, včetně kultury a jazyka, uvedl ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS. Šéf Kremlu podepsal zákony o ruské anexi čtyř ukrajinských regionů. Kyjev a Západ tuto anexi neuznávají, podobně jako dříve ruskou anexi Krymu z jara 2014. Ukrajina 224. dnem pokračuje v odporu proti ruské invazi, která si vyžádala tisíce obětí a vyhnala miliony lidí z domovů, a postupně osvobozuje okupovaná území.
Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Už v pátek ukrajinský prezident sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Zelenskyj to řekl krátce poté, co Putin v pátek oznámil připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Rusku a podepsal s jejich proruskými vůdci příslušné smlouvy.
Horní komora ruského parlamentu jednomyslně schválila připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. V pondělí smlouvy o připojení Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti podpořila také Státní duma, dolní parlamentní komora. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Později TASS informoval, že horní komora parlamentu rovněž jednomyslně schválila příslušné zákony o začlenění těchto regionů.
Víkendová bitva o východoukrajinské město Lyman skončila tak těžkou porážkou Rusů, že je obtížné ji pojmenovat jiným slovem než „katastrofa“. V dnešní éře smartphonů a kamer si nemusíme následky představovat. Záplava videí z bojiště dorazila na sociální sítě a každý, kdo má na to žaludek, se může seznámit s tím, jak vypadá dnešní průmyslově vedená válka a co dělá s lidskými těly zachycenými v malströmu vybuchujícího železa a pršícího ohně.
Politická skupina Zelení/Evropská svobodná aliance, která funguje v Evropském parlamentu, vydala sérii malovaných plakátů, které vyzývají například k ochraně ekosystému a investic do obnovitelných zdrojů energií.
Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ praví se v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
Německo, Dánsko a Norsko koupí pro Ukrajinu 16 slovenských houfnic Zuzana 2. Uvedené tři země za ně zaplatí 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy Kč), uvedlo podle agentury Reuters německé ministerstvo obrany. Dodávky těchto samohybných děl mají začít v příštím roce. Slovenské ministerstvo obrany zakázku v prohlášení potvrdilo, podle něj příslušnou dohodu v této záležitosti v neděli slovenský ministr obrany Jaroslav Naď podepsal v Kodani se svým dánským kolegou Mortenem Bodskovem. Ukrajina se už dříve dohodla se Slovenskem, že od něj koupí osm zmíněných houfnic.
Západ ještě nepochopil, co ruská anexe ukrajinských území vlastně znamená. Jakmile území získáte, nebude to možné změnit. Ani Vladimirem Putinem, ani jeho nástupci, dalších 30 nebo 40 let, říká v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera ruský oligarcha Andrej Melničenko, na kterého jsou uvaleny sankce a který nyní žije v Dubaji. Podle něj Putin nemá vůbec vše pod kontrolou a to může způsobit katastrofu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. „Ukrajina oficiálně žádá o členství v NATO,“ informuje deník The Kyiv Independent. Ukrajina je podle Zelenského de facto součástí aliance NATO. „Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO děláme zásadní krok,“ prohlásil Zelenskyj.
Nejméně 23 lidí zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží.
Plukovník US Army ve výslužbě Andrew Bacevich je dnes ředitelem Quincyho Institutu, jednoho z mála v řadě amerických think-tanků věnujících se zahraniční a bezpečnostní politice, který je kritický k zahraničněpolitickému intervencionismu. Náš rozhovor se točí kolem výročí 11. září a jeho dědictví, jak se útok na newyorská Dvojčata otiskl do zahraniční politiky a psychiky Spojených států a do jaké míry neokonzervativci, respektive jestřábové dnes určují politiku Washingtonu vůči Rusku a Ukrajině.
Rusko válku na Ukrajině prohrává. Protiofenzivou u Charkova započala její nová fáze. Ukrajinci převzali inciativu, osvobodili území o velikosti Walesu a tváří se, že jim to nestačí. Nejrůznější experti a bývalí velitelé začali předpovídat ukrajinské vítězství. Například americký generál ve výslužbě David Petraeus, bývalý velitel v Afghánistánu a exředitel CIA, prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje. Podobně mluví další americký generál Ben Hodges a jiní.
Významné úniky plynu z plynovodu Nord Stream 1 mohl způsobit cílený útok. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Podle jeho bezpečnostních zdrojů se nemohlo jednat o náhodný incident. K úniku plynu došlo i v nezprovozněném plynovodu Nord Stream 2. Švédská námořní správa vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách.
Ukrajinci zabili plukovníka Borise Totikova, velitele raketových vojsk a dělostřelectva ruské 35. kombinované armády. O jeho pohřbu podle agentury Unian informoval ruský server Ryazan News. Pohřeb se konal v Rjazani v neděli 25. září. Zničení velitelství této armády je nyní dáváno do souvislosti s nedávnou porážkou ruských vojsk z okolí Izjumu a urychleným stažením jejích zbytků.
Rusko vyhlásilo poprvé od konce druhé světové války mobilizaci. Na okupovaných územích Ukrajiny zároveň vyhlásilo referenda a na základě jejich výsledků se je chystá prohlásit za ruská území. Logika je zřejmá. Postup Ukrajinců do těchto oblastí bude chtít Moskva vydávat za útok na Rusko. Co Putinova mobilizace znamená pro Evropu? Jak může ovlivnit další vývoj války na Ukrajině a poměry v Rusku?
Ukrajinské síly podnikají v Doněcké oblasti na východě země útoky na město Lyman, které Rusko ovládlo v květnu. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky. Stejné informace kolem poledne uvedl i americký Institut pro studium války (ISW). Podle ruských kanálů na sociálních sítích obklíčili v obci Drobyševe celý ruský prapor. Pokud by obec dostali pod kontrolu, znamenalo by to zároveň obklíčení města Lyman.
OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní. Rusko se podle Lipavského snaží "rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu".
