V neděli 25. dubna zemřel Ivan M. Havel, mladší bratr Václava Havla, člověk, který si navzdory silné bratrské konkurenci našel své místo ve světě i v životě. Slovníkové heslo vypočítává, že byl kybernetik, matematik, filozof, autor první české soustavné knihy o automatických počítačích, šéfredaktor časopisu Vesmír, zakladatel Centra pro teoretická studia, badatel a zkoumatel, esejista a taky trochu básník. Hlavně, jak se jeho přátelé shodují, nezapomenutelný člověk.
Americká vesmírná agentura NASA potvrdila, že se jí v pondělí na povrchu Marsu podařilo krátce vzletět a následně přistát s malou výzkumnou helikoptérou Ingenuity. Jde o historicky první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. V plánu je nyní ještě několik dalších, náročnějších, testů. Malá výzkumná helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazil na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci,
Jedním ze způsobů, kterými nemoc covid-19 zabíjí pacienty, je plicní embolie, náhlé ucpání plicní tepny (plicnice) krevní sraženinou. Za normálních okolností o existenci nějaké plicnice ani nevíme, proudění krve mezi plícemi a srdcem probíhá zcela hladce. Ale když se v ní vyskytne blokáda, jde doslova o minuty a pro některé pacienty už je pozdě.
Věci, které se ještě před pár měsíci zdály nepředstavitelnými, se v současné době stávají realitou. Když byly schváleny první vakcíny proti čínskému koronaviru, zněla zmínka o covidovém pasu (tedy dokladu, který by otevíral těm, kdo se nechali naočkovat, volnou cestu k normálnímu životu, zatímco ostatní, kdo se očkovat z nějakého důvodu nechtějí, by ji měli omezenou) jako science fiction.
V lednu oznámila velká americká společnost Intel, že během několika týdnů změní šéfa. A tak se i stalo. Stávající ředitel Bob Swan odešel a jeho místo zaujal v polovině února Pat Gelsinger, inženýr, který se dříve staral o technologickou stránku podnikání firmy. Mezi počítačovými nadšenci vzbudila tato zpráva rozrušení, jaké obvykle nastává jen při uvedení nových produktů na trh. Znamenalo to totiž ze strany Intelu přiznání, že ztratil konkurenceschopnost ve vybičovaném souboji posledních zbylých špičkových výrobců čipů na planetě a že se s tím pokusí něco dělat.
Na podzim 2020 opět vypukly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu, jenže tentokrát šlo o zcela jiný druh konfliktu. Místo pohraničních přestřelek se rozhořela regulérní válka s rozsáhlým nasazením těžkých zbraní včetně balistických raket, ačkoli největší pozornost se věnovala bezpilotním letadlům. Ázerbájdžánské drony způsobily arménské straně velké ztráty a četná vyjádření jim přisuzují rozhodující podíl na výsledku války.
Knihtisk. Rotačka. Rozhlas. Televize. Každý z těchto vynálezů přinesl razantní změnu socioekonomických pravidel na globální šachovnici. S každou technologickou novinkou a jejím komunikačním kanálem se musela nejen média, ale také politická scéna i běžní lidé přizpůsobit transformovanému společenskému řádu. Pak přišly počítače, poté internet. A rozkopaly všem hračky.
Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.
V době, kdy budoucí prezident Masaryk chodil do školy, měla většina jeho vrstevníků zkušenosti s prací na poli. Zhruba polovina z nich mohla očekávat, že v zemědělství zůstanou po celý život. Byla to těžká dřina, robota. Jak v českých městech rostl výrobní sektor, hodně vesničanů utíkalo z nejisté existence zemědělce do pracovního poměru. Dokonce i tvrdá práce v ostravském uhelném průmyslu byla pro tehdejší mladé lidi přitažlivější než otročení na poli. Také proto, že výdělky v továrně byly vyšší a jistější. Nerozhodovalo o nich náladové počasí nebo škůdci.
Chcete někoho zabít? Raději nechte mobil doma. Tedy pokud nemáte v úmyslu sprovodit ze světa někoho ze svých blízkých. V tom případě raději odvezte svůj mobil naopak co nejdál. To je aspoň ponaučení z amerických dokumentárních seriálů o opravdovém zločinu. Ve velkém procentu případů totiž policie přijde na pachatele tak, že porovná alibi podezřelých s polohou jejich mobilu v době vraždy. Většinou se ukáže, že někdo lže a byl v době zločinu na místě činu. To sice samo o sobě není dostatečný důkaz, ale zkušený vyšetřovatel již většinou dokáže z pachatele vymáčknout přiznání.
Mnozí majitelé elektrokol se nespokojí s maximální rychlostí pro asistované šlapání 25 kilometrů za hodinu nastavenou výrobci a úpravou řídicí jednotky si ji nechávají zvýšit až na dvojnásobek. S takto upravenými e-koly, která výrazně zvyšují riziko nehody, ovšem lidé nesmí jezdit po silnicích ani cyklostezkách. Upozornil na to specialista na cyklistický trh a soudní znalec v oboru jízdních kol Petr Kohoutek ze společnosti Euro Bike.
Konec hollywoodského trháku Rychle a zběsile 7. Jedna ze dvou hlavních postav, Brian O’Conner, se rozhodla, že už má dost dobrodružného života a usadí se se svou rodinou. Brian proto ve sporťáku dohoní svého nejlepšího kamaráda a druhého hlavního představitele Dominica Toretta, který se potichu vypařil z poslední sešlosti všech hrdinů, neboť nezvládá emoce. Brian zastaví vedle Dominica na křižovatce a křikne na něj: „Myslel sis, že odjedeš, aniž by ses rozloučil?“
Hlasové asistentky, které jsou ženského pohlaví, ať už jde o Siri od Applu nebo Alexu společnosti Amazon, napomáhají v šíření nebezpečných genderových stereotypů. Vyplývá to ze studie agentury OSN pro vzdělávání UNESCO, podle níž ženská jména a způsob, jakým jsou hlasové asistentky naprogramovány, navozují dojem, že ženy vyhoví jakémukoliv příkazu a nevadí jim všemožné sexuální narážky.
Lidský mozek je nedokonalý a umělá inteligence (AI), která se od něj učí, nemůže být lepší než člověk sám, řekla v pondělí na konferenci Singular University v Praze zakladatelka vědeckého vyhledávače využívajícího umělou inteligenci Iris.ai Anita Schjøll Bredeová. Nástroj, který se svým týmem vytvořila, dokáže pomáhat vědcům vyhledávat relevantní texty, aniž musí znát správná klíčová slova.
Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.
Německé automobilky chtějí vytvořit rozsáhlou alianci a společně vyvíjet systémy autonomního řízení vozů. Informoval o tom list Manager Magazin. Rozhovory spolu vedou mimo jiné firmy Volkswagen, BMW a Daimler, které přizvaly i dodavatele součástek Bosch a Continental. Duší celého podniku jsou podle webu měsíčníku šéf Volkswagenu Herbert Diess spolu s členem představenstva BMW Klausem Fröhlichem. Rozhodnutí o případném vzniku aliance by mělo padnout do března.
Zpráva o tom, že čínský vědec vytvořil pomocí technologie CRISPR dvě embrya odolná vůči viru HIV, vzbudila velké etické rozhořčení. Je to opravdu namístě? Za prvé si musíme uvědomit, že v tomto případě nešlo o hraní si na pánaboha, ale o děti otce, který je sám HIV pozitivní. Můžeme samozřejmě prohlásit, že tím, že se někdo nakazil, ztratil navěky právo se rozmnožovat a má pouze hezky sloužit jako odstrašující případ pro ostatní.
Švýcarská strojírenská společnost ABB plánuje postavit v Číně továrnu, ve které budou roboti vyrábět roboty. Investice do továrny v Šanghaji má činit 150 milionů USD (3,4 miliardy Kč), informovala společnost. Čína je největším trhem průmyslových robotů. Továrna by měla zahájit výrobu do konce roku 2020. Bude vyrábět roboty pro Čínu, ale i pro vývoz do dalších asijských zemí. Čína je pro ABB druhým největším trhem po USA.
Čína vyvíjí novou technologii založenou na laseru, s níž mají její satelity odhalit ponorky až v hloubce 500 metrů pod mořskou hladinou. Na Projektu Guanlan má pracovat přes 20 univerzit a výzkumných institutů po celé zemi. Doposud americké satelity dosáhly do hloubky maximálně 200 metrů pod hladinou, píše server Business Insider. Práce na projektu odstartovaly během května v laboratořích v subprovinčním městě Čching-tao. Do vývoje se ale zapojilo více než 20 institucí po celé Číně. Jádrem technologie má být speciální laser, jehož paprsky se dostanou do mnohem větší hloubky než třeba sluneční světlo.
Německá vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin, která poprvé vzlétla před 90 lety 18. září 1928, se do historie zapsala jako nejúspěšnější vzducholoď všech dob. Během devíti let hladkého provozu uskutečnila 590 letů, nalétala přes půldruhého milionu kilometrů a přepravila 34 tisíc cestujících a 78 tun pošty. S výzkumnou expedicí prozkoumala ruské polární končiny a v roce 1929 jako první vzducholoď obletěla zeměkouli (za 21 dní).
Americký soud vydal v úterý dočasný zákaz veřejné distribuce souborů pro výrobu zbraní pomocí 3D tisku. Podle soudce, který vyhověl požadavku osmi amerických států, může jejich volná dostupnost ohrozit bezpečí Američanů. Skupina demokratických generálních prokurátorů z osmi amerických států se na soud v Seattlu obrátila se žalobou poté, co federální vláda na základě mimosoudní dohody po několikaletém sporu povolila internetové šíření elektronických dat, s jejichž pomocí si lidé mohou vyrobit plastovou poloautomatickou pušku na 3D tiskárně.
Nápad na uspořádání tohoto Salonu Týdeníku Echo vznikl, když celou sobotu a neděli zněly pražskými ulicemi třaskavé, bublavé, prdavé a jiné zvuky motocyklů. To se do našeho hlavního města sjeli muži a ženy na motocyklech Harley-Davidson, aby zde provedli svůj pravidelný sabat k oslavě 115 let značky, letos největší mimo území Spojených států. Přijeli motorkáři ze 77 zemí světa a jejich jízda městem pak přitáhla další desetitisíce pozorovatelů.
Kuriózní situace kolem nového typu ponorky, který se Španělsko snaží vyvinout pro své námořnictvo, má poněkud komicky působící pokračování. Ponorka, která se nejprve nemohla sama vynořit, se po opravách nevejde do doku. O situaci informoval s odkazem na španělská média server BBC. Počátek problémů s vývojem nového typu S-80, na němž pracuje státní podnik Navantia, začal už v roce 2013.
Uměla inteligence vyřeší firmám až polovinu komunikace se zákazníky. Téměř 60 procent podniků již má takzvané virtuální asistenty, kteří na dálku například vyřídí pracovní hovory či naplánují schůzky podle předem určených požadavků. Vyplývá to ze studie MIT Technology Review, které se zúčastnilo 550 manažerů z 30 zemí.
Příslušníci Švýcarské gardy, vatikánské armády, do budoucna vymění přilby z ocelového plechu za umělohmotné, vytvořené na 3D-tiskárně z odolného materiálu. Vyráběny jsou podle tradičního raně barokního modelu z 16. století, informovala rakouská katolická agentura Kathpress.
Toho, že se postoj veřejnosti k velkým, slavným a „cool“ technologickým firmám a jejich vlastníkům v poslední době radikálně proměňuje, si nelze nevšimnout, stejně tak jako nelze nevidět, že zákonodárci mnoha jurisdikcí se rozhodli pokusit se vyhovět tomu, co cítí jako přání voličů.
Letecká společnost Travel Service začala na pokyn evropských úřadů prověřovat motory některých svých boeingů. ČTK to řekla mluvčí firmy Vladimíra Dufková. Travel Service má 33 letadel Boeing 737 se stejným typem motorů jako stroj aerolinek Southwest Airlines, který musel minulý týden kvůli poškození motoru nouzově přistát ve Filadelfii a zahynula při tom jedna pasažérka. České aerolinie takové letouny neprovozují.
Systém automatického tísňového volání eCall začal fungovat v ostrém provozu. Automobilky mají povinnost instalovat palubní jednotky systému do všech nových modelových řad osobních aut a nákladních vozidel do 3,5 tuny homologovaných pro evropský trh. Vyplývá to z informací ministerstva dopravy.
Společnost Virgin Hyperloop One, za kterou stojí britský miliardář Richard Branson, chce v Indii vybudovat superrychlý dopravní systém. Ten by cestu mezi městem Púna a chystaným letištěm v Bombaji zkrátil na 25 minut, čímž by cestující ušetřili asi tři hodiny času. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Rusové pokračují ve vývoji speciálního robota FEDOR. Počítají s ním pro práci na jedné z vesmírných lodí. Mezitím internetem kolují videa, jak FEDOR umí střílet ze zbraně, sám řídit auto, posilovat a cvičit. Do vesmíru by mohl vzlétnout v roce 2021.
