Podle odhadů analytiků dosáhl byznys klinik nabízejících možnost nechat si odnosit dítě cizí ženou celosvětově v roce 2022 14 miliard dolarů. A do roku 2032 by mohl přesáhnout 125 miliard dolarů. Analytici předpokládají této části medicínských služeb strmý růst v souvislosti s narůstajícími problémy párů, především na Západě, počít děti, nebo v některých případech se i "neobtěžovat" těhotenstvím. Například v Británii, kolébce umělého oplodnění, v poslední dekádě stoupl počet takto narozených dětí desetinásobně. Zatímco v bohatých zemích zájem roste, v některých státech, kam v minulosti bezdětné páry jezdili, vlády možnosti pořídit si dítě u cizí ženy přísně omezily nebo zakázaly. Vatikán dokonce nedávno tento způsob početí označil za amorální obchod s lidmi.

Náhradní mateřství, tedy situace, kdy náhradní matka odnosí dítě páru, kterému následně připadnou rodičovská práva. Se stává tématem v řadě zemí. V České republice se rozhodli zákonodárci situaci řešit v minulých letech poté, co česká police odhalila síť ukrajinských žen, které v Česku za úplatu nabízeli možnost odnosit dítě. Právě kvůli chybějící legislativě policie případ odložila.

Právě Ukrajina byla donedávna jednou z cílových destinací bezdětných párů z celého světa. Před invazí Ruska do země podle různých odhadů ročně provedlo dva až tři tisíce surogátních mateřství za úplatu. Jedním z důvodů bylo legální zakotvení celé procedury, kdy pro náhradní matky existuje minimum překážek. Jedním z mála zákonných podmínek je, že náhradní matka musí sama být matkou alespoň jednoho dítěte. Co je ze světového pohledu ojedinělé, je zákonná možnost mít v rodném listě rovnou bez nutnosti schválení soudem náhradní rodiče.

K boomu náhradního mateřství Ukrajině pomohly zákazy z roku 2015, kdy surogátní mateřství zakázala Indie a Thajsko, kvůli masové medicínské turistice. Také cena komerčního náhradního mateřství se pohybuje v oblasti 25 000 až 50 000 dolarů, což je násobně méně, než je cena např. v USA. V době koronaviru však největší klinika specializující se na náhradní mateřství způsobila skandál, když zveřejnila video téměř 50 novorozeňat, které čekaly, až si je vyzvedne pár který si objednal, ale kvůli koronavirové pandemii nemohl Ukrajinu navštívit. Záběry obletěly svět a prezidentský komisař pro práva dětí Mykola Kuleba to označil za obchod s dětmi. Začaly se tak ozývat hlasy vyzývající k zákazu či regulaci. Zatím je však komerční surogátní mateřství na Ukrajině nadále legální, i když válečná situace zahraničním zájemcům celý proces komplikuje.

Právě k přísné regulaci došli politici v Indii. A to poté, co byla země od roku 2002, jedna z prvních, která náhradní mateřství legislativně ošetřila. To vedlo k boomu a rozvoji až 3 000 klinik, které nabízely tuto službu i cizincům V roce 2015 však v reakci na nátlak veřejnosti Indie surogátní mateřství zcela zakázala. Od roku 2021 pak může o náhradní mateřství požádat pouze heterosexuální pár s indickým občanstvím.

V současnosti je náhradní mateřství legální například v Mexiku, které hlásí až 30 % nárůst žádostí po vypuknutí války na Ukrajině, v Íránu, Rusku či v některých státech USA. V Mexiku se komerční ceny surogátního mateřství pohybují kolem 50 až 70 000 dolary. Zdaleka nejvíce, avšak s odpovídající péčí si žadatelé zaplatí v některých státech USA, kde se ceny mohou vyšplhat až ke 120 000 dolarů.

Naopak Evropa k surogátnímu mateřství začíná mít čím dál tím tvrdší postoj. V březnu vydal Vatikán dokument Dignitas infinita, ve kterém je výčet činů, které vážně porušují lidskou důstojnost. Surogátní mateřství, dokument, který schválil papež František označuje za obchod s lidmi. K podobnému závěru v minulých dnech došel i Evropský parlament, který v prvním čtení schválil úpravu směrnice o obchodování s lidmi, tak že zakazuje nucené náhradní mateřství.