Rusové v sobotu brzy ráno provedli masivní útok na ukrajinská energetická zařízení v pěti regionech. Uvedla to agentura Unian. Rusové dnes v noci také zřejmě poprvé od začátku války vypálili střelu na samý západ Ukrajiny, na město Mukačevo v Zakarpatsku. V prvním měsících války byla na Zakarpatsku poškozena střelou jen klíčová železniční trať z Mukačeva přes Karpaty do vnitrozemí.
Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo. Za pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících Němci zavedli přirážku, která zkapalněný zemní plyn ještě zdražuje. Přirážka se má ještě zvýšit, což už Česko společně se Slováky, Rakušany a Maďary odmítlo akceptovat, a tlak na Evropskou komisi, aby zasáhla, se vystupňoval. Nyní Německo téměř přes noc oznámilo, že poplatek zruší úplně. Ale až od příštího roku.
Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.
Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
Ukrajina pomocí útoků dronů vyřadila v prvních třech měsících roku z provozu asi 14 % ruských kapacit na rafinaci ropy. To by i důvod, proč Rusko na půl roku zakázalo vývoz rafinovaných ropných produktů. Píše to agentura Bloomberg s odvoláním na zpravodajskou službu Pantagonu Defense Intelligence Agency a upozorňují na to v sobotu ukrajinská media. Podle analýz způsobilo do poloviny března omezení výroby ropných produktů v Rusku zvýšení cen pohonných hmot o 20–30 %.
Jednou z velkých opomenutých zpráv minulých dní je povolení ke stavbě pátého reaktoru v Dukovanech. Notifikaci po několikaletém jednání s českou stranou vydala Evropská komise. Fialova vláda je ráda, naopak skeptici z tiskové zprávy vyčetli, že Komise schválila pro provoz Dukovan úplné jiné podmínky, než jaké v žádosti o notifikaci navrhovala Praha. S Dukovany, těmi původními, svázal svou kariéru energetik Jaromír Novák. Co si o notifikaci pro Dukovany 5 myslí on?
Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.
Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou.
Ukrajinské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Andrej Klyčkov. Útok bezpilotních letounů z Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi, na energetické zařízení dnes oznámil i šéf nedaleké Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Kyjev jejich prohlášení nekomentoval.
Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.
Ztráta v hospodaření podniku NET4GAS, který loni koupil stát, byla podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely ( za STAN) očekávaná. Hlavním důvodem bylo nedodržení smluvních závazků ze strany ruského Gazpromu. Nákup společnosti je dlouhodobá investice motivovaná očekávaným opětovným nárůstem objemu přepravy plynu přes Českou republiku, napsal dnes Síkela na síti X. Reagoval tím na kritiku stínového premiéra hnutí ANO a bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka.
Češi opět patřili mezi premianty jedné nelichotivé evropské statistiky. Přestože je Česko vývozcem elektřiny, české domácnosti platily za elektřinu skoro nejvíce v Evropě. Statistika Eurostatu porovnávala ceny elektřiny z druhého pololetí roku 2023 s druhým pololetím roku 2022. V tomto porovnání se Češi Češi během roku připlatili o 83 % více (nárůst na 31,51 eur za kilowatthodinu), hůře už na tom v tomto pohledu byli pouze Nizozemci s 86 % nárůstem cen elektřiny (nárůst na 25,15 eur za kilowatthodinu).
Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, včetně české energetické firmy ČEZ a podniku Západoslovenská energetika (ZSE). Informovala o tom v pátek agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou česká společnost vůči Gazpromu loni zahájila kvůli neplnění dodávek.
Německé ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu se rozhodlo pokračovat v odklonu od jaderné energie navzdory doporučením jeho vlastních expertů. Co k tomu resort vedený čelním představitelem německých Zelených Robertem Habeckem vedlo, není zcela jasné. Stejně tak není zřejmé, zda sám ministr o dokumentech navrhujících odložit plánované odstávky jaderných elektráren vůbec věděl. V pátek bude Habeck celou kauzu vysvětlovat před německým parlamentem.
Energetická společnost E.ON sníží své ceny energií. Od tohoto týdne podnik zlevnila pro nové klienty fixované tarify elektřiny a plynu, od května plošně zlevní i plyn asi 150 000 zákazníkům se smlouvou bez závazku. Ceny klesnou o stovky korun za megawatthodinu (MWh), informovala společnost E.ON. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
Ruský producent ropy Bašněfť nasadil protidronové sítě na ochranu klíčových zařízení ve svých rafinériích. Chce se tak chránit před potenciálním ukrajinským útokem, uvedla to hlava autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, kde společnost sídlí. Ukrajina od začátku roku zesílila své útoky na ropné rafinerie v Rusku, které je druhým největším světovým vývozce ropy. Kyjev se tak snaží snížit energetické příjmy Moskvy a její financování války, píše agentura Reuters.
Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.
Výživná debata ve sněmovně o migračním paktu měla ve čtvrtek jednu drobnou vadu. Odehrála se s křížkem po funuse, neboť finální podoba byla v Evropském parlamentu schválena už před týdnem. Před tím hlasováním v europarlamentu předsednictvo ODS, jež ovládá premiér Petr Fiala, respektive jeho pravá ruka, ministr financí Zbyněk Stanjura, zaklekávalo na své europoslance, jen aby v Bruselu nehlasovali proti. Nasnadě je domněnka, že v tomto případě se norma neposuzovala podle obsahu, nýbrž podle momentálních potřeb.
První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.
Evropská unie pokročila ve svých plánech na udržitelnou výstavbu, které ale kritici označují za extrémní. Rada EU v minulých dnech shodla na takzvaných „zelených budovách“, tedy směrnici o energetické náročnosti ve stavebnictví. Ta požaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly dokonce úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace.
Češi se kvůli cenám s vervou pustili do výměn dodavatelů energií, místo ušetření na ně však může čekat pokuta v desítkách tisíc korun. A to v některých případech i přes to, že na to dodavatelé nemají právo, varoval Energetický regulační úřad v tiskové zprávě. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv.
Při ruských útocích v posledních dvou týdnech bylo poškozeno nebo zničeno pět z šesti elektráren největší ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK. Opravy mohou trvat až 18 měsíců. Uvedl to podle agentury Reuters v ukrajinské státní televizi šéf firmy DTEK Dmytro Sacharuk.
Stanovujeme politické cíle, ale nedbáme na jejich realizovatelnost a celkový kontext. To platí i o snaze dekarbonizovat energetiku v EU. Z čeho budeme v budoucnu elektřinu vyrábět, s čím je nutné počítat u plánování nových jaderných bloků či jak se bude vyvíjet naše spotřeba, o tom mluví ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Expanzi jaderné energetiky, expanzi tzv. obnovitelných zdrojů OZE – nebo třeba plynových elektráren? Anebo, když to uchopíme z opačného konce, co nejvyšší zisk a každoroční vysoké odvody do státního rozpočtu? To jsou otázky pro bývalého generálního ředitele ČEZ, posléze vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a celoživotního energetika Jaroslava Míla.
Vláda Petra Fialy (ODS) řeší, jak financovat extrémně drahé projekty v době stamiliardových schodků rozpočtu. Sáhnout by si mohla například na prostředky, které si lidé spoří na důchod. V současné době probíhá debata o tom, jaké zákony by se kvůli tomu měly změnit. Jednou z oblastí, na kterou by se tyto prostředky mohly využít, je financování výstavby jaderných bloků, na které bude potřeba jeden, respektive téměř dva biliony korun. Tuto možnost podporuje i opoziční hnutí ANO.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's v úterý zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti české energetické společnosti ČEZ ze stabilního na negativní. Samotné hodnocení ponechala beze změny na stupni Baa1. Zhoršení výhledu nicméně naznačuje, že v budoucnosti by Moody's mohla ratingovou známku firmy ČEZ zhoršit.
