Devadesát procent plynu už dnes do Evropy proudí z jiných zdrojů než z Ruska. Faktické odstřižení od ruských dodávek strategické suroviny po invazi na Ukrajinu přišlo dřív, než čekali i velcí optimisté. Kolem evropského pobřeží rostou terminály na zkapalněný plyn (LNG) a krouží tolik plných tankerů, že nemají kde kotvit. Zásobníky plynu jsou plné.
Ceny ropy zahájily obchodování růstem až o více než dva dolary, po odpolední statistice ze Spojených států však obrátily směr a klesají. Nejnovější údaje vyvolaly obavy, že centrální banka USA (Fed) může pokračovat v agresivním uvolňování měnové politiky. Cena severomořské ropy Brent kolem 18:40 SEČ vykazovala pokles o 1,9 procenta zhruba na 83,96 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 2,1 procenta a obchodovala se za 78,33 USD za barel.
Ruské jednotky v noci na pondělí podnikly raketový útok na energetická zařízení ukrajinského města Záporoží a ostřelovaly také Kryvyj Rih. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání server BBC News. "Okupanti tentokrát svými střelami zasáhli průmyslovou a energetickou infrastrukturu města," uvedl tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev. Úplné informace o škodách a obětech se podle něj upřesňují.
Spolková vláda se chystá k bezprecedentní akci. Chce obecně zakázat dodavatelům elektřiny a plynu, aby v roce 2023 zdražovali německým domácnostem ceny za energie. Píše o tom sobotní vydání německého deníku Bild, který má návrh nového vládního zákona k dispozici. Dodavatelé elektřiny a plynu plánují na přelom roku masivní zdražování, mnohé německé domácnosti už byly, podobně jako v České republice, ze strany dodavatelů informovány.
Na internetu se objevila petice vyzývající k odstřižení budov ruské ambasády v Praze od energií. Spolek Dárek pro Putina, který organizuje finanční pomoc ukrajinské armádě, tím tak reagoval na masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury ruskými raketami. Petici ocenil i ukrajinský ministr obrany Oleg Reznikov. Ruský prezident Vladimír Putin v pátek uvedl, že ruské raketové útoky jsou vynucené a reagují na ukrajinské provokace.
Francouzská vláda vydala pokyny, jak bude postupovat v případě hrozících blackoutů. Energetická situace ve Francii je napjatá a vláda se obává, že v případě tuhé zimy může docházet ke krátkým lokálním výpadkům. Nově publikovanými informacemi chce vláda uklidnit veřejnost. Informuje například francouzský The Local. Francouzská vláda publikovanými opatřením reaguje na hrozící nedostatek elektřiny.
Oslněni skutečností, že máme naplněno 99 procent objemu zásobníků plynu na českém území (údaje ze závěru relativně teplé části roku, kdy teplota nepadá pod nulu), možná tolik nevnímáme pesimističtější zprávy ze světa. Japonské ministerstvo obchodu si dalo vypracovat studii o světových obchodech se zkapalněným plynem LNG. Závěrem studie, kterou minulý týden zachytila agentura Bloomberg, je, že dlouhodobé kontrakty na LNG nabíhající před rokem 2026, už nepůjde uzavřít. Jsou vyprodané. Země jako Českou republiku, jejíž firmy, natož stát žádnými dlouhodobými kontrakty na jakýkoli plyn nedisponují a jimž zemní plyn z Ruska z politických důvodů přestává proudit, tato situace odsuzuje žít pod diktátem spotových trhů.
Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta. Uvedl to na energetické konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně. Birol také pochválil Norsko za to, že zvýšilo vývoz plynu do Evropy, když to kontinent nejvíce potřeboval a zmizely ruské dodávky.
Takřka celou Ukrajinou se v úterý po poledni místního času rozezněly sirény varující před vzdušnými útoky. O něco později úřady vzdušný poplach ve většině regionů odvolaly. Nebezpečí ovšem představuje i samotná elektrická síť, dochází v ní k přepětí a kolabuje, což je patrné přímo na ulicích. Zatím nejsou hlášeny nové ruské vzdušné údery. Ukrajinští činitelé před tím varovali, že Rusko chystá novou vlnu raketových útoků především proti energetické infrastruktuře země.
Státní půjčka pro tři největší tuzemské energetiky byla horkým tématem letních měsíců. Kvůli extrémním výkyvům na energetickém trhu a vysokým cenám elektřiny o ně polostátní ČEZ, skupina EPH Daniela Křetínského a společnost Sev.en Energy Pavla Tykače žádaly, aby mohly skládat požadované burzovní záruky, tzv. margin calls. Možnost čerpat od státu částku přesahující tři miliardy eur nakonec získal jen ČEZ.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, podepsal prezident Miloš Zeman v pondělí. O jeho podpisu informoval Hrad.
Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst.
Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad.
Evropská komise (EK) v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.
Už i posledním domácnostem a firmám, kterým skončila fixace cen nebo ji vůbec neměly, přicházejí zálohy na elektřinu a plyn na příští rok. Jsou několikanásobně vyšší než dosud. Projevuje se v nich strop, který vláda Petra Fialy schválila pro celý příští rok. Ten dosahuje 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty u elektřiny a 120 eur u plynu. Stalo se to, co se dalo čekat, energetici využívají vládní strop na maximum. A přestože tvrdili, že elektřinu prodávají na roky dopředu, teď najednou do účtů propisují aktuální vysoké ceny.
Návrat některých francouzských odstavených jaderných reaktorů se odkládá. Francouzská energetická společnost EDF zhoršila výhled kapacit výroby na zimní měsíce, podle provozovatele rozvodné sítě Réseau de Transport d‘Électricité (RTE) tak hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny. To může mít v současné krizové situaci potenciálně dopad i na další země v Evropě, v horším případě totiž budou výpadek suplovat zahraniční plynové elektrárny, které tak mohou znovu táhnout cenu plynu vzhůru.
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.
To, co bylo ještě před pár týdny považováno za neprosaditelné, nemožné, nerealistické, se brzy stane skutečností. Ministr průmyslu Jozef Síkela poprvé připustil, že strop na elektřinu by mohl platit i pro velké firmy. V pátek to ohlásil ve sněmovně. Zatím neřekl, jak vysoko strop bude. Vzhledem k tomu, že pro domácnosti, malé firmy a veřejné instituce platí od ledna strop 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, bylo by v našich podmínkách těžko vysvětlitelné a obhajitelné, kdyby byl strop pro velké podniky níž.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců.
Nízká teplota v místnostech a zanedbání větrání nahrává podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vzniku plísní a množení nebezpečných bakterií. Riziková může být kvůli bakterii legionelle i nedostatečně teplá voda, uvedl na webu SZÚ vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík. V domácnostech tvoří náklady na vytápění významnou část nákladů na energie, lidé se proto kvůli růstu cen právě na nich snaží šetřit.
Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí oznámení od dodavatelů energií s informacemi o změnách ceníků. Jak se očekávalo, kdo ještě netěží z nízkých zafixovaných cen z minulých let, přečetl si, že za samotnou silovou elektřinu, tedy bez dalších poplatků, bude platit klidně až třikrát víc. Velcí dodavatelé totiž do nových cen museli promítnout to, za kolik nakupovali pro zákazníky energie na další rok.
Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.
Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to v pondělí uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.
Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn. Nezmínil, o které státy jde.
Pokud nastane mimořádná tržní situace a vláda stanoví maximální ceny elektřiny i plynu, nemohly by se budovy odpojovat od centrálního zásobování teplem bez souhlasu svého dodavatele. Nesměly by přecházet na vlastní zdroje tepla, například na teplo z domovní kotelny nebo z tepelného čerpadla. Ve Sněmovně tento návrh předložil jihočeský poslanec ODS Václav Král v novele energetického zákona, která má za cíl především usnadnit výstavbu menších fotovoltaických zdrojů energie. Svůj návrh vložil do sněmovního systému.
V posledních letech veřejné mínění mění a lidé klimatickou krizi vnímají. Šetrností se v domácnosti dá ušetřit a zároveň chránit životní prostředí. Elektroauta ale působí jako vytloukání klínu klínem, říká v rozhovoru pro Echo24 odbornice na ekonomii a politiku spojenou se životním prostředím Eliška Vejchodská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vláda by podle ní měla lidem jasně říci, kolik ušetří jakým opatřením.
