PLÍSNĚ A BAKTERIE

SZÚ doporučuje 21 stupňů. Nízká teplota nahrává vzniku plísní a množení bakterií

PLÍSNĚ A BAKTERIE
SZÚ doporučuje 21 stupňů. Nízká teplota nahrává vzniku plísní a množení bakterií

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nízká teplota v místnostech a zanedbání větrání nahrává podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vzniku plísní a množení nebezpečných bakterií. Riziková může být kvůli bakterii legionelle i nedostatečně teplá voda, uvedl na webu SZÚ vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík. V domácnostech tvoří náklady na vytápění významnou část nákladů na energie, lidé se proto kvůli růstu cen právě na nich snaží šetřit.

Odborníci proto doporučují teploty kolem 21 stupňů, větrat krátce a intenzivně a teplotu v bojleru nesnižovat pod 45 stupňů Celsia.

„Při významném snížení teploty vzduchu v místnosti může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Plísně přitom nemusí být jen dobře viditelné na stěnách, ale i skryté uvnitř souvrství stěn,“ vysvětlil Kotlík. „Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 až 55 procent a teplota vzduchu kolem 20 až 22 stupňů Celsia,“ doplnil.

Pravidelné větrání, které ale bude jen krátké, je podstatné i proto, aby nedocházelo ke koncentraci různých škodlivin ve vzduchu. Indikátorem nedostatečného větrání je oxid uhličitý, který lidé vydechují. Například ve školách pak vede ke sníženému soustředění žáků.

„Vnímáme, že ochota větrat klesá ruku v ruce s poklesem teploty v místnosti,“ uvedla odborná pracovnice Národní referenční laboratoře pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí Lenka Prokšová Zuská.

„Častá výměna vzduchu je důležitou pomůckou při snaze omezit koncentraci virů šířících se kapénkami, což se týká samozřejmě i chřipky a covid-19,“ dodala ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Ve školách odborníci doporučují vzhledem k nízkému energetickému výdeji dětí a mladistvých během vyučování udržovat teplotu nad 20 stupňů Celsia. „V mateřských školách a jeslích je také dobře myslet na to, že se děti pohybují při aktivitách u země, kde bývá chladněji,“ dodala Zuská.

Běžně se podle odborníků SZÚ teploty v bytech nebo na pracovištích pohybují kolem 25 stupňů Celsia, což považují za zbytečně vysoké. Vhodné je podle nich snížení na zhruba 21 stupňů.

Odborníci dále varují před snížením teploty vody v bojlerech či výměníkových stanicích obytných domů. Při teplotě pod 45 stupňů Celsia roste riziko množení bakterie legionella, které může způsobovat vážné zdravotní potíže. Teplota v těchto zásobnících by se měla pohybovat kolem 50 až 60 stupňů Celsia s možností přihřátí nad 70 stupňů, kdy bakterie legionelly hynou. Důležitá je i čistota a teplota v potrubí.

„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím, nebo k selhání ledvin,“ popsala zástupkyně vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

 

18. listopadu 2022