Rakouské odbory vida kvůli sporu o platy chystají na pondělí celodenní stávku na železnicích. Dotknout by se měla všech spojů, včetně těch s Českem. Jak na svém webu upozornily České dráhy, mohou se omezení v dálkové dopravě projevit už dnes a také v úterý. Na území ČR mezinárodní vlaky pojedou podle Českých drah bez omezení.
Rakouská vláda prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem nejméně do 12. prosince. S Maďarskem a Slovinskem zůstanou v platnosti přinejmenším do poloviny května. Agentuře APA to sdělil ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je opatření nutné pro boj proti převaděčům. Rakouské ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí zmínilo, že kontroly na hranicích se Slovenskem prodloužilo kvůli zvýšené migraci také Česko.
Bílé stany, které rakouské úřady zřizují na jihu a západě země, aby v nich ubytovávaly migranty a žadatele o azyl, vzbuzují podle agentury AFP kritiku a obavy. Ve srovnání s loňským rokem do země letos již nyní přišel dvojnásobek žadatelů o azyl. Podle úřadů stany představují jen dočasné řešení, což však odmítají někteří obyvatelé a část představitelů samospráv. Na jihu a západu Rakouska, kde nejčastěji migranti a možní žadatelé o azyl překračují hranici, úřady zřídily na 35 stanů.
Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Asi jen člověk, který se zajímá o surrealismus, zná jméno Wolfgang Paalen, ale zato ho pak chová ve zvláštní úctě. Byl to jeden z těch podivných géniů, kteří jako by spadli na svět z kosmu, odkud si přinesli tajuplné schopnosti a vědomosti. Paalen byl zázračné dítě, výzkumník v mnoha oborech, poutník světovými mytologiemi, znalec nejrůznějších oborů, včetně astrofyziky a kvantové mechaniky, zastánce univerzálního vědomí a propojení lidského ducha s kosmickým.
Rakousko od čtvrtka zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom dnes mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na krok České republiky, která v pondělí ohlásila dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci. Kontroly, které zavádí Rakousko, mají rovněž platit od půlnoci ze středy na čtvrtek, tedy od stejného okamžiku jako na hranicích mezi Českem a Slovenskem.
Mezi země, které zastropovaly ceny energií, se přidalo i Rakousko. Země omezí ceny až na 80 % loňské průměrné spotřeby v rámci opatření, jehož cílem je zkrotit rostoucí náklady na energie. Dohodu na opatřeních se podařilo uzavřít v neděli, kdy se ministerstvo financí vedené lidovci uzavřelo dohodu s ministerstvem pro ochranu, které vedou Zelení. Informuje o tom agentura Bloomberg. Tento krok přinese roční úspory pro každou domácnost v průměrné výši 500 eur (v pondělním kurzu asi 12 297 Kč).
Rakouská vláda ve středu schválí takzvanou cenovou brzdu pro elektřinu. V neděli to potvrdili kancléř Karl Nehammer a ministryně pro ochranu klimatu Leonora Gewesslerová. Poslední detaily jsou otevřené, ale rozhodnutí už nic nebrání, uvedli vládní představitelé, informoval deník Kurier. Podle informací, které má Kurier k dispozici, o víkendu dohodnutá cenová brzda pro elektřinu vychází z modelu, který v červenci představil šéf Rakouské federace odborových svazů (ÖGB) Wolfgang Katzian.
Rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří. Pro zastropování cen energií na evropské úrovni se v pátek vyslovil český premiér Petr Fiala. Česká republika, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, urychleně svolává radu ministrů, na níž chce diskutovat o možných mimořádných energetických opatřeních.
Vrtulník rakouské záchranné služby ve čtvrtek převezl do bezpečí pětici mladých Čechů, kteří nebyli schopni překonat strmé místo při sestupu z horské chaty. Informovala o tom rakouská policie. Pět českých přátel ve věku 17 až 20 let vyjelo v úterý lanovkou na vrchol Feuerkogel v hornorakouském pohoří Höllengebirge, odkud pak došli na několik kilometrů vzdálenou chatu Riederhütte. Ve čtvrtek ráno měli v úmyslu sestoupit zpět do údolí cestou Grosser Totengraben.
V Rakousku přišel každý pátý o kamaráda nebo kamarádku kvůli rozdílnému názoru na protikoronavirová opatření nebo očkování proti covidu-19. Vyplývá to z průzkumu provedeného institutem Integral, napsala rakouská APA. Většina dotázaných, 63 procent, v průzkumu uvedla, že během pandemie, kdy platila různá opatření omezující sociální kontakty, postrádala přátele. Více než třetina dotázaných přiznala, že se jim po kamarádech stýskalo natolik, že opatření porušovala.
Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl dnes ve Vídni rakouský kancléř Karl Nehammer po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na kancléře se před dnešní Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá předsedu maďarské vlády, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o "nesmíšené maďarské rase". Orbán je kromě toho znám svým odmítavým postojem k protiruským sankcím přijímaným Západem.
Weinviertel, historické území severovýchodního Rakouska při hranicích s jižní Moravou, patří mezi vyhlášené vinařské regiony. Místní zvlněná krajina je poseta rozlehlými vinohrady, mezi kterými se schovávají drobné obce s tradiční zástavbou a pitoreskními sklepními uličkami. Region spadající pod spolkovou zemi Dolní Rakousy sází v první řadě na enoturistiku a místní vinařství i díky tomu prosperují také v posledních letech – koneckonců se tady vyrobí třetina všech rakouských vín.
Rakouský lidovecký kancléř Karl Nehammer nahlíží na situaci Evropy dost černě. Pokud se podle něj nepodaří evropským lídrům potlačit růst cen a inflaci, záchrana už bude jen v alkoholu a psychofarmakách. Nehammer to řekl o víkendu na stranické konferenci ve svém projevu. I když svůj výrok komentoval tak, že to byla nadsázka, vzbudil nevole mezi čím dál tím více ekonomickými problémy sužovanou veřejností i politickou opozicí.
Karin Kneisslová, bývalá ministryně zahraničí ve vládě kancléře Sebastiana Kurze, opustila Rakousko kvůli výhružkám smrtí, kterých se jí údajně dostávalo. Kneisslová má nevyjasněné vazby na kauzu masivního úniku státních tajemství do Ruska. Tato ministryně je známá vřelým vztahem k Rusku a na svůj svatební den v roce 2018 dokonce tančila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který byl na obřadu hostem.
Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi.
Rakousko, které platí eurem, má tu smůlu, že proti inflaci tam může zasahovat jen vláda. Nemá vlastní centrální banku, jež může zdražování velmi rychle přibrzdit zvýšením úrokových sazeb či posílením měny. V den, kdy začali poslanci projednávat vládní návrh na pět tisíc korun na dítě do každé rodiny s příjmem do milionu korun hrubého ročně, se v sousedním Rakousku rozjíždí zcela jiný kalibr nových sociálních dávek. To tu ještě nebylo.
Rakouská vláda v úterý představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč). Nezaměstnaní a důchodci s nízkou penzí navíc obdrží dalších 300 eur. Rodiny získají rovněž jednorázový příspěvek 130 eur na dítě, součástí opatření je také dřívější zvýšení přídavků na děti.
Méně nápaditým čtenářům knihy Pavly Horákové Srdce Evropy, třeba mně, může chvíli trvat, než jim dojde, že ta divná oranžová věc na obálce je smažený řízek. Tedy měl by to být asi vídeňský řízek, který by se ovšem v takové podobě před začátkem konzumace správně vyskytovat neměl, neboť jeho normativní forma je tzv. sloní ucho, tedy „koláč“ překrývající plochu talíře: brambor, respektive bramborový salát, se podává zvlášť.
Bylo to na začátku devadesátých let, vše se nadějně otevíralo, do konečně svobodné země proudily nové podněty a myšlenky, dychtivost poznat „zakázané ovoce“ byla veliká. Na Pražském hradě se konaly výstavy aktuálního světového umění, znalci, snobové i prostě ti, kteří to mají rádi, mohli konečně vidět na vlastní oči díla velkých jmen, o kterých dosud jen něco četli nebo zaslechli.
Ukrajině bychom neměli povolit plné členství v Evropské unii. Řekl to v sobotu rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg na Evropském mediálním summitu. Podle něj existují jiné cesty, jak Ukrajině pomoci včetně poskytnutí určité formy ochrany, nicméně členství ani kandidátský status mezi ně nepatří. Jako důvody Schallenberg poukázal na státy, které se o přistoupení snaží delší dobu a také na státy západního Balkánu, které v současné době vstupují do rozhovorů o přistoupení.
Když nám naše národní instituce nenabízejí zajímavý program, nezbývá než vycestovat tam, kde je úroveň a nabídka výstav stále lákavá. Nyní je blízko českých hranic hned několik důvodů, proč vyrazit třeba na vlak a spojit výpravu za uměním s výletem. Aktuálně se nabízí vycestovat za Edvardem Munchem do Vídně (do 19. 6. v Albertině), tamtéž za Davidem Hockneym (do 19. 6. v KunstForu Wien), Paul Gauguin na vás čeká v berlínské Alte Nationalgalerie (do 10. 6.) a Edward Hopper v Drážďanech (do 31. 7. ve Zwingeru).
Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že z dnešního rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá optimistický dojem. Při briefingu po schůzce rovněž mimo jiné zdůraznil, že Putina je nutné neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny. Hned po skončení setkání s šéfem Kremlu podle rakouské tiskové agentury APA Nehammer označil toto jednání za "velmi přímé, otevřené a tvrdé".
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí odcestuje do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, oznámil mluvčí rakouské vlády. Plánovaná schůzka je prvním moskevským setkáním mezi lídrem z Evropské unie a Putinem od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, píše agentura AFP. Nehammer podle mluvčího před cestou informoval špičky EU i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž v sobotu jednal v Kyjevě. Rakousko je jednou z mála zení EU, která není členem NATO.
V Německu postupně do 20. března skončí všechna zásadní karanténní opatření proti nemoci covid-19, oznámil to kancléř Olaf Scholz po dohodě s premiéry německých spolkových zemí. V platnosti ale prozatím zůstanou povinné roušky ve veřejných vnitřních prostorách. Od 5. března zruší také Rakousko prakticky veškerá proticovidová opatření. Při vstupu do země bude potřeba doklad o očkování nebo prodělání nemoci či negativní test na koronavirus.
V Rakousku v sobotu přestala platit další omezení přijatá v boji s šířením viru SARS-CoV-2. Při vstupu do obchodů, které prodávají jiné než nezbytné zboží, se už lidé nebudou muset prokazovat, že jsou očkovaní proti covidu-19 nebo že toto onemocnění v nedávné době prodělali. Stačit bude respirátor třídy FFP2. Potvrzení o očkování nebo prodělání covidu-19 museli lidé v Rakousku až do soboty předkládat při vstupu do obchodů – s výjimkou těch se základními potřebami – do muzeí, galerií a knihoven.
Rakouští vládní poradci pro pandemii v sobotu doporučili, aby stát ke covidu-19 od podzimu přistupoval stejným způsobem jako k běžné chřipce. Stát se tak bude moci mimo jiné za předpokladu, že koronavirus nezmutuje a bude nadále převládat současná vysoce nakažlivá, ale pro zdraví člověka méně nebezpečná varianta omikron. Informovala o tom dnes agentura APA. Doporučení odborníků přichází ve stejný den, kdy v Rakousku začalo platit povinné očkování proti covidu-19.
Následující text vyšel nejprve na slovenském serveru Denníkstandard.sk. Mezitím se udála jedna změna: zřejmě i pod tíhou neustávajících protestů v různých rakouských městech kancléř Karl Nehammer oznámil, že ukončí lockdown pro neočkované. Argumentoval tím, že nebezpečí zhroucení zdravotního systému i přes vysoké číslo pozitivních případů pominulo. Takže neočkovaní mohou chodit do práce, pro základní potraviny, do kostela a na procházku. Jinak nic.
Rakousko příští pondělí ukončí plošnou uzávěru pro lidi neočkované proti covidu-19. Oznámili to dnes podle agentury APA kancléř Karl Nehammer a ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein. Experti z krizové koordinační skupiny (Gecko) už podle nich opatření nepovažují za smysluplné. Devítimilionové Rakousko přitom zaznamenalo poprvé více než 30 000 nově nakažených za 24 hodin. Oficiálně jich úřady hlásí 34.011. Podle Nehammera jsou nynější počty nakažených v souladu s předpovídanými čísly.
Nejvyšší velitel německého loďstva, viceadmirál Kay-Achim Schönbach, byl v neděli nucen rezignovat poté, co vešel ve známost videozáznam jeho vystoupení na pátečním semináři v Indii. Viceadmirál tam, řečeno výrazem jednoho komentátora, který ocení lyžaři, „vyjel off-piste“. Zjevně si neuvědomil, že diskuse bude na YouTube, a uvolněně pohovořil o strategických problémech.
