Weinviertel, historické území severovýchodního Rakouska při hranicích s jižní Moravou, patří mezi vyhlášené vinařské regiony. Místní zvlněná krajina je poseta rozlehlými vinohrady, mezi kterými se schovávají drobné obce s tradiční zástavbou a pitoreskními sklepními uličkami. Region spadající pod spolkovou zemi Dolní Rakousy sází v první řadě na enoturistiku a místní vinařství i díky tomu prosperují také v posledních letech – koneckonců se tady vyrobí třetina všech rakouských vín. To láká vinaře, aby v této oblasti severně od Vídně investovali do rozvoje svého podnikání.

To je ono

Jedním z nich je Clemens Strobl, který se posledních pár let kromě výroby vína věnoval budování nového sídla svého rodinného podniku. Ke spolupráci na tomto náročném projektu oslovil architekty z vídeňského studia s příhodným názvem Destilat, kteří mu pomohli již s výběrem vhodné nemovitosti. Když přišli na rozlehlý pozemek ve středověké trhové obci Kirchberg am Wagram, ihned věděli, že našli přesně to, co hledali. V této usedlosti z počátku osmnáctého století se vyrábělo víno pro nedaleký zámek. Zahrnovala přitom několik starých objektů, které nezbavil jejich půvabu ani pokročilejší stupeň degradace.

Úkolem architektů byla celková rekonstrukce hned čtyř staveb – u každé z nich se vydali trochu jinou cestou, přesto si areál drží jistou kompaktnost, kde tradice ožívají díky novodobým podnětům, které však zůstávají lehce upozaděné, aby nestrhávaly pozornost návštěvníků. „Tak málo designu, jak to jen půjde.“ Tak totiž znělo důležité zadání investora. Autoři návrhu se proto zaměřili na zachování autentického výrazu jednotlivých staveb, které ožily také díky úctyhodné práci zkušených řemeslníků nejrůznějšího zaměření. „Zachovali jsme nebo nechali vyrobit mnoho historických detailů, například křížové klenby, které se zřítily. Zachránili jsme také stará kamna, obnovili věžní hodiny a nechali repasovat původní kastlová okna osazená novými izolačními skly,“ vyjmenovává Henning Weimer, spoluzakladatel studia Destilat.

Nejpietnějšího zacházení se dočkal původní obytný dům. Navzdory velmi špatnému stavu bylo rozhodnuto maximálně respektovat jeho původní podobu, přestože se některé jeho části doslova drolily pod prsty. Až překvapivě empatická obnova potkala také veškeré části interiérů včetně nádherných historických parket nebo výmalby podle tradičních postupů. Pokud bylo zapotřebí vložit něco nového, dbali architekti na to, aby nedošlo k narušení celkového dojmu. Akustické panely v jednací síni tak kupříkladu pokryly tuny ručně zpracované štukové omítky.

Prostor pro nové

Naproti domu sloužícímu k bydlení majitele spatříme podlouhlou hmotu viditelně rozdělenou do dvou částí. Zatímco část bývalé hospodářské stavby sloužící nově ke skladování vína bylo možné zachovat v takřka původním stavu, druhou polovinu už musela nahradit novostavba. Ta však svými rozměry a tvarem nápadně navazuje na své starší dvojče, se kterým je spojena proskleným krčkem. Zatímco zvenčí působí nový objekt z betonu velmi pokorně, uvnitř vás nenechá na pochybách, že jde o sebevědomou soudobou architekturu s výrazně minimalistickou estetikou. Celý prostor je pojat v tónech výhradně šedé barvy za využití různých materiálů v jejich surové podobě, ať už jde o pohledový beton, smrkový nábytek, nebo ocelové konstrukce. „Paleta barev a tlumené tóny vytvářejí až klášterní atmosféru, kde se vše soustřeďuje na víno samé a jeho výrobu,“ nechala se slyšet porota prestižního ocenění magazínu Dezeen, která realizaci udělila titul pro nejlepší pracovní prostředí.

A protože se projekt soustředil vedle vybraných staveb i na revitalizaci celého areálu, dočkal se pěkných úprav také veřejný prostor včetně zahrad. Ve zcela moderním duchu architekti vypracovali návrh malého objektu lázní s vnitřním i venkovním bazénem, které na pozemku historicky také existovaly. To vše dělá z nového vinařství Clemense Strodla výjimečné místo, jehož návštěva při cestě za rakouskými víny jistě potěší.