Zadržováním běženců v tranzitních zónách u svých hranic porušovalo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož maďarské úřady neumožnily zadržovaným lidem účinně požádat o azyl, jak stanovují unijní právní předpisy. Budapešť letos v květnu kritizované zóny zrušila poté, co unijní soud v souvisejícím verdiktu pobyt v nich označil za zadržování bez zákonného důvodu.
Na rozdíl od jiných zemí Česko stále nemá detailnější strategii k distribuci séra proti covidu-19. K dispozici je pouze obecný plán a teprve se hledá vládní zmocněnec pro očkování. Německo naopak má už postavenou mohutnou síť očkovacích center, „minutový“ plán i jízdní vakcinační řád. S očkováním plánuje začít již o Vánocích. Svou strategii představily i země jako Francie, Španělsko či Izrael, všechny plánují start očkování již v následujících týdnech. V USA a Velké Británii už vakcinace začala.
„Evropa se nevzdala, Soros prohrál.“ Nastal čas, aby ho Evropané „konečně poslali domů, do Ameriky.“ Alespoň to uvádí maďarský premiér Viktor Orbán ve své odpovědi maďarskému podnikateli Georgi Sorosovi a také ve svém dnešním projevu v parlamentu. Komentáře Viktora Orbána k výsledkům summitu EU z minulého týdne zveřejnil web maďarské vlády Abouthungary.hu. Orbán reagoval poté, co prezidenti a premiéři zemí Evropské unie prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu.
Do britských teritoriálních vod budou vypuštěny čtyři dělové čluny vyzbrojené kulomety a kanóny, pokud nebude dosaženo obchodní dohody s Evropskou unií. Jejich úkolem bude od 1. ledna chránit oblast před francouzskými rybáři. Kontroverzní rozhodnutí oznámilo v sobotu britské ministerstvo obrany.
Při kybernetickém útoku na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) se hackeři dostali k dokumentům, které souvisí s vývojem vakcíny proti covidu-19 společností Pfizer a BioNTech. Farmaceutické firmy to dnes uvedly ve společném prohlášení. EMA je podle něj ujistila, že na proces zkoumání očkovací látky pro podmínečnou registraci na trhu Evropské unie nebude mít událost vliv.
Země Visegrádu by měly být podle prezidenta Miloše Zemana jednotné při podpoře Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Zeman to řekl po dnešním jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda podle českého prezidenta řekl, že na půdě Evropské rady pod německým předsednictvím se může dospět ke kompromisu, který by uspokojil polské i maďarské zájmy.
Velká Británie a EU se dohodly na způsobu implementace dohody o brexitu, zejména na režimu na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. Británie vypustí ze zákona o vnitřním trhu ustanovení, která Brusel označil za porušení dohody o Brexitu. Dál probíhají jednání o obchodních vztazích. Informují o tom světové agentury.
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Evropská unie totiž kvůli koronavirové krizi připravila některé dodatečné zdroje. Na on-line konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Dva europoslanci maďarské vládní strany před týdnem plnili stránky evropských novin. Zatímco u Jozsefa Szájera, přistiženého na ilegální orgii s dvacítkou vesměs nahých pánů, jeho strana rychle vyvodila závěry (Szájer „dobrovolně“ odstoupil), v druhém případě má skandál politický, tedy zcela přípustný základ: Tamás Deutsch podobně jako Szájer patří k disidentské garnituře, která v březnu 1988 zakládala opoziční Svaz mladých demokratů – Fidesz.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) je tento týden v karanténě kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus. Na dnešním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie ho zastupuje česká velvyslankyně při Evropské unii Edita Hrdá. Ministr zahraničí už dříve preventivní karanténu podstoupil. Nevyhnula se ani dalším členům vlády, například ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD), v dobrovolné izolaci byl ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
Polský premiér Mateusz Morawiecki týden před očekávaným summitem prezidentů a premiérů Evropské unie potvrdil polské veto proti navrhovanému rozpočtu EU. Nelíbí se mu, že čerpání peněz z evropských fondů má být v budoucnu podmíněno „dodržováním principu právního státu“, což podle něj může být politicky zneužito. Uvedl to v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung. Ze stejného důvodu unijní rozpočet blokuje i Maďarsko.
Ve věku 94 let zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Oznámil to Elysejský palác. Úřad hlavy státu vykonával v letech 1974 až 1981. Giscard d'Estaing zemřel ve svém domě nedaleko Tours v západní Francii. V září byl převezen na jednotku intenzivní péče pařížské nemocnice poté, co si stěžoval na dýchací potíže. Znovu hospitalizován musel být v polovině listopadu v Tours
Minulý týden se Česká republika vrátila do jakéhosi stavu na půl cesty mezi plnokrevným lockdownem a starým normálem. Všeobecně se předpokládá, že někdy v první třetině nového roku se infekce koronaviru vrátí, jako účet za vánoční a silvestrovskou svobodu. A s ní že přijde třetí přiškrcování života, který obnáší všechny ty nadbytečné, škodlivé sociální kontakty. Každým lockdownem, říká se, si kupujeme čas. Myslí se tím pro zdravotnictví, ale nikde není psáno, že toho času nelze využít k načerpání zkušeností zpoza hranic. Teď je čas ptát se, kde to na podzim vzali za lepší konec.
Evropská komise totiž europoslancům představí současné závěry z auditů, které komisaři zpracovávají. Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) by bez koronaviru a zdržovací taktiky ze strany českých úřadů byly audity již hotové s konkrétními výsledky. Pokud by se potvrdil Babišův střet zájmů, tak by Český republika mohla vracet miliardy korun z evropských dotací.
Současná epidemiologická situace v České republice pomalu míří k uvolňování opatření. Rizikové skóre epidemie zůstává na hodnotách mezi 60 a 70 body ze 100, čímž ministerstvo zdravotnictví už dříve podmínilo návrh na zmírnění opatření. K tomu došlo již na začátku týdne na Slovensku, obě země ale nadále hlásí počty nakažených v řádu tisíců. Jiné sousední země buďto rozvolňování neplánují, nebo naopak šlapou na brzdu. Pro srovnání například Japonsko či Jižní Korea bijí na poplach kvůli výrazně menším číslům.
Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.
Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027. Nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu podle představ EU. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionů eur (29 bilionů korun).
Německé předsednictví Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí.
Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta.
Evropa se stala epicentrem pandemie.
Uplynulý týden měl být klíčovým momentem vyjednávání ohledně budoucí obchodní dohody mezi EU a Británií. Britský premiér Boris Johnson několikrát avizoval, že pokud 15. října nenastane v negociacích žádný významný posun, Británie je přeruší a začne se připravovat na brexit bez dohody
Podle britského premiéra Borise Johnsona je čas připravit se na to, že Británie a Evropská unie spolu nakonec neuzavřou obchodní dohodu.
Dnes, když jsme se stali epidemií koronaviru nejzasaženější zemí Evropské unie, která má jako jediná zavřené školy, to působí dost mimo čas a prostor. Právě v těchto dnech ale vláda Andreje Babiše finišuje s plánem, jak chce utratit český podíl z historicky prvních společných dluhopisů Evropské unie v celkové hodnotě 750 miliard eur (19,5 bilionu korun, částka třiapůlkrát vyšší než výkon celé české ekonomiky za rok). Na rozdělení peněz se poistoricky nejdelším summitu dohodli lídři zemí Unie 21. července. A přestože se oficiálně deklarovalo, že smyslem je pomoc zemím nejvíc zasaženým epidemií koronaviru, což byly v té době Itálie, Španělsko a Francie, peníze se dělí podle úplně jiných pravidel.
Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.
Nebude-li dohoda o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií hotová do říjnového summitu unijních lídrů, pak by se obě strany měly smířit s krachem jednání a "jít dál". Před novým blokem rozhovorů mezi vyjednávacími týmy to dnes řekne britský premiér Boris Johnson, avizovala jeho kancelář. Irský ministr zahraničí Simon Coveney zároveň varoval Londýn v souvislosti se zprávou deníku Financial Times (FT), podle níž britská vláda chystá zákon, který by zneplatnil části brexitové dohody.
Irský eurokomisař pro obchod Phil Hogan končí v Evropské komisi. Dnes večer oznámil, že předsedkyni EK Ursule von der Leyenové předal rezignaci. Odchod tohoto zkušeného politika z významného postu v unijní exekutivě souvisí s tím, že v Irsku minulý týden porušil nařízení tamních úřadů proti šíření koronaviru.
Nějaké stanovisko Rady ministrů zahraničí k Bělorusku by byl nezbytný začátek pro cokoliv. Ale chyběl. Zablokovalo ho Řecko. Je to studie nefunkčnosti a přímo nebezpečnosti evropské zahraniční politiky v současné podobě.
Žádné ceremonie. Žádné otvírání smluv o Evropské unii, které by za ostré pozornosti veřejnosti schvalovaly národní parlamenty (nebo dokonce lidé v referendech) jako v případě Maastrichtské smlouvy, z níž se zrodilo euro. Nebo Lisabonské smlouvy, která změnila styl fungování Evropské unie. Na druhém nejdelším summitu v historii se přitom koncem července odehrály ještě větší průlomy. Zrodil se společný evropský dluhopis. Vznikla přerozdělovací unie, které se bohaté země severní Evropy v čele s Německem tak dlouho bránily. Prolomilo se tabu společných evropských daní. Zároveň se zásadním stylem změnilo financování Evropské unie a změnilo se na náš účet. Poprvé v historii se mezi lety 2021 a 2027 staneme čistými plátci.
Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká, až Evropská unie přijme některé nezbytné reformy, jež například umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby "rozumněji" nakládaly se svými rozpočty. V rozhovoru v časopisu Harvard International Review to prohlásil český premiér Andrej Babiš. Kromě toho hovořil také o uprchlických kvótách, populismu a podobnosti mezi jím a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie.
