Němci se pohádali s Řeky ohledně tureckého průzkumu ve Středomoří. Napětí v oblasti nepolevuje
Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie.
Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie.
Čím byla karanténa tvrdší, tím méně se nakupovalo, více šetřilo a víc poškozovala ekonomika. To je případ nás, Polska, Německa, Švédska.
V půli srpna přijíždí do Evropy americký ministr zahraniční Mark Pompeo. Navštíví Česko, Polsko, Slovinsko a Rakousko. Podle informací Lidových novin ze svěřenského fondu Andreje Babiše se Pompeo sejde právě s ním. Schůzka se měla uskutečnit už v květnu, kdy byla do Prahy původně naplánována velká mezinárodní konference o bezpečnosti nových mobilních sítí páté generace 5G.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Istanbulská úmluva, plným názvem Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je horký brambor. Jak rychle vláda v pátek zařadila její ratifikaci na program svého jednání, tak rychle ji z něj pondělí odstranila. Proč právě toto a teď, není jasné, ale obecně to jasné je. Z Istanbulské úmluvy se stal politický test.
Automobilový průmysl má po koronavirové krizi vážné problémy a potřebujeme ho řešit. Těmito slovy oznamoval předseda vlády Andrej Babiš směr financí, kam bude stát směřovat pomoc z fondu obnovy Evropské unie. Překvapil tím odborníky z řad ekonomů, kteří se podivují nad tím, že by další peníze měly téct do odvětví, které je pro český průmysl dominantní a v krizi nás tahá dolů. Mnohem raději by peníze viděli v digitalizaci či nových odvětvích, u kterých budeme mít výhodu před ostatními státy.
Předseda vlády Andrej Babiš na vyjednáváních selhal, když nesplnil dva hlavní úkoly. Tak znějí hlasy kritiků, podle kterých měl Babiš na summitu Evropské unie vyjednat jiný klíč k přerozdělování peněz místo výše nezaměstnanosti. Premiér ale ani nevyjednal podporu pro jádro jako čistý zdroj, na kterém záleží financování budoucí dostavby jaderných elektráren. V konečném důsledku premiér schválil hlavně nové zdanění, závazky na následující tři desítky let a nakročení k větší provázanosti států EU. Babiš naopak míní, že se jedná o úspěch, protože Česko získá na dotacích přes 230 miliard korun.
Politici se začali přít o výsledcích jednoho z nejdůležitějších summitů posledních let, který evropským státům přináší z fondu obnovy ekonomiky stovky miliard eur, ale na druhou stranu i společné dluhy. Podle vyjádření některých politiků si výsledky pochvalují, ostře proti se například staví europoslanec za ODS Jan Zahradil, který označil výrok poslance a prvního místopředsedy STAN Jana Farského za svazácká. Europoslanec ODS Alexandr Vondra pak označuje výsledek pro Českou republiku jako nevýhodný a premiér Andrej Babiš podle něj jako vyjednavač selhal.
Lídři Evropské unie se v Bruselu čtyři dlouhé dny a noci pokoušeli dohodnout o největším průlomu v evropské integraci od zavedení eura. Délka, náročnost, tvrdost a nervozita jednání odpovídala podstatě. Nejednalo se o nic menšího než o společné dluhy, kdy za ně svorně a nedílně ručí všechny země Evropské unie.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu.
Místo dospělé diskuse v celém reportování o summitu převážila manická potřeba dovést už jednání ke konci, ušetřit účastníkům další diskomfort, nenapínat už tak přetížené nervy Merkelové a Macrona.
Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
Česko dostane z grantů ve fondu pokrizové obnovy ekonomik méně peněz, než mělo mít původně. Důvodem je to, že po vypjatých třídenních diskusích poklesne celková částka v balíku grantů z původně navrhovaných 500 miliard eur (asi 13,5 bilionu korun) zřejmě na 390 miliard. Před začátkem čtvrtého dne summitu EU věnovaného fondu a budoucímu sedmiletému rozpočtu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš. Novou částku však neupřesnil.
Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce.
Snaha části senátorů ústavně bránit život a jiných se zbraní nedává žádný smysl ani ničemu nepomůže.
Summit v Bruselu o covidové dluhové unii probíhá v neděli už třetím dnem bez velkého pokroku.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi už na summitu EU v Bruselu došla trpělivost s nizozemským předsedou vlády Merkem Ruttem.
Česká republika by mohla z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat skoro o 2,8 miliardy eur (75 miliard Kč) více, než podle původního návrhu Evropské komise (EK).
Ani dnešní druhý den summitu Evropské unie nepřinesl shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu.
Evropské lídry čeká možná nejdůležitější summit za poslední roky. Premiéři a prezidenti členských států budou rozhodovat o plánu na obnovu Evropy, který by měl podle návrhu společně zadlužit členské státy až na 30 let. Plán také počítá se společnými daněmi, což by podle kritiků znamenalo největší krok k další integraci EU od Maastrichtské smlouvy, která přinesla euro.
Oblíbené prázdninové destinace Čechů řeší rapidní nárůst počtu nakažených koronavirem. Kvůli tomu již například Chorvatsko znovu zavedlo roušky v obchodech či restauracích a v Bulharsku zavírají bary a noční podniky.
Česko je v horní části žebříčku evropských států, kde se nejčastěji rozpadá manželství. V této statistice, která je přepočtena na tisíc obyvatel, úplně dominují Lotyšsko a Litva. Ze středoevropských států je zemí s výraznou rozvodovostí právě Česko. O aktualizovaných datech informoval v pátek Eurostat.
Část poslanců české sněmovny prokazatelně trpí rozštěpem osobnosti, nejvíc se tento úkaz vyskytuje u menších tzv. středových stran v opozici.
Plán na obnovu EU po koronavirové krizi je podle kritiků nenápadným krokem k další integraci EU. Srovnáván je s Maastrichtskou smlouvou, která přinesla euro. Kromě společného dluhopisu jsou v plánu obnovy i společné evropské daně. A hned čtyři. Čeští poslanci v pátek jednali o tom, s jakým mandátem vyšlou na summit EU premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci hnutí ANO se nakonec postavili na stranu liberální opozice, která plán EU podporuje, a premiér tak má podle většiny poslanců plán schválit.
Sněmovna v pátek podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil.
Německo se ujalo předsednictví Evropské unie.
Se schválením evropského záchranného balíku pro nakopnutí ekonomiky členských států není třeba spěchat, prohlásil v pátek nizozemský premiér Mark Rutte.
V minulých dnech byla na Evropské radě zahájena diskuse o masivním „plánu obnovy“ podle představ Evropské komise (EK). Návrh počítá se zvýšením příštího unijního rozpočtu z 1,1 na 1,85 bilionu eur. Velká část z oněch 750 miliard eur navíc by měla jít na tzv. zelenou revoluci, ať už jako dary, nebo jako půjčky vládám členských států. Peníze si EK půjčí na finančních trzích, splácet je chce rokem 2028 počínaje dalších třicet let – ze společných daní, nebo z vyšších členských příspěvků a vydáním společného dluhopisu.