Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie. Německo odmítlo schválit prohlášení, které mělo žádat okamžité ukončení tureckých průzkumů ve východním Středomoří, Řecko tak v odvetě odmítlo schválit rezoluci k situaci v Bělorusku, píše řecký server Ekathimerini. Mezitím turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Řecko z útoku na tureckou průzkumnou loď, což řecká strana označila za výmysl, informovala Deutsche Welle.

Pondělní obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecko tvrdí, že turecké lodě operují v jeho výsostných vodách a že jde o ilegální operaci. Ve středu Atény podpořila Francie, která do oblasti vyslala svá válečná plavidla. Řecké lodě spolu s francouzskou fregatou Lafayette a vrtulníkovou lodí Tonnerre se poté zapojily do společného námořního cvičení v oblasti, kde turecký průzkum probíhá.

Podle řeckých médií se ve čtvrtek u ostrova Rhodos, kde sporný turecký průzkum probíhá, lehce střetla turecká a řecká fregata. To v pátek tvrdil i turecký prezident Erdogan, který obvinil Řecko z útoku na průzkumnou loď. „Řekli jsme, že pokud zaútočí na naši loď Oruç Reis, zaplatí velice vysokou cenu, dnes dostali svou odpověď,“ řekl ve čtvrtek Erdogan, který tak naznačil, že k první kolizi už došlo. V pátek pak dodal, že jedna z lodí doprovázejících Oruç Reis na útok v nutné míře odpověděla, píše server Ekathimerini. Střet však ve čtvrtek řecká strana označila za výmysl. „K žádnému (následnému) incidentu nedošlo,“ řekl agentuře AFP mluvčí řeckého ministerstva obrany.

Spor na Radě pro zahraniční věci

Turecko kontroverzní průzkum obnovilo v pondělí necelé dva týdny poté, co vláda v Ankaře oznámila jeho přerušení na základě diplomatických jednání s Řeckem zprostředkovaných Německem. Turecko znovu vyslalo trojici svých lodí do oblasti mezi řeckou Krétou a Kyprem poté, co Řecko minulý čtvrtek podepsalo s Egyptem námořní dohodu, která vymezuje pro tyto dvě země námořní hranice výlučné ekonomické zóny. Podobně zvýšilo napětí v listopadu minulého roku Turecko, když podepsalo podobnou dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. Dokument vymezoval výlučnou ekonomickou zónu mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje i do vod blízko některých řeckých ostrovů.

Ministři zahraničí EU se tak na páteční telekonferenci FAC na žádost Řecka věnovali právě i situaci ve východním Středomoří. Podle Ekathimerini však rezoluce, kterou chtělo Řecko prosadit, obsahovala kromě požadavku na tvrdší postup vůči Ankaře a okamžitému ukončení tureckých průzkumů také „požehnání“ dohody mezi Řeckem a Egyptem.

Německé zastoupení však zejména kvůli této části odmítla prohlášení podepsat, píše Ekathimerini s odkazem na diplomatické zdroje. Německo jakožto mediátora debaty mezi Řeckem a Tureckem mělo rozčílit to, že k podpisu dohody mezi Egyptem a Řeckem došlo jen den před plánovaným začátkem jednání o vyřešení situace.

Řecko tak naopak odmítlo schválit prohlášení k výsledkům běloruských voleb, což vedlo k tomu, že telekonference nakonec nepřinesla prohlášení žádné, píše server. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell naopak na svém Twitteru označil telekonferenci FAC za dobrou a konstruktivní, k situaci ve východním Středomoří uvedl, že ministři „vyzvali Turecko k okamžité deeskalaci a obnovení dialogu“.

Concluded good and constructive #FAC.

Eastern Med: Full solidarity w/ Greece&Cyprus; calling Turkey for immediate deescalation and reengaging in dialogue.

Belarus: EU doesn‘t accept election results. Work begins on sanctioning those responsible for violence & falsification.

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) August 14, 2020

Ostře pak v pátek Turecko kritizoval ministr zahraničí Rakouska Alexander Schallenberg, podle kterého by měla Evropská unie kvůli situaci přehodnotit svůj postoj k Turecku. „Musím říci, že Rakousko je velmi znepokojeno nebezpečnou a alarmující situací, o které si myslíme, že by mohla eskalovat,“ uvedl Shallenberg, „Působení některých států ve východním Středomoří by mohlo vést Evropskou unii k přehodnocení svých vztahů s Tureckem,“ dodal.