Snaha části senátorů ústavně bránit život a jiných se zbraní nedává žádný smysl ani ničemu nepomůže. Tvrdí to ústavní právník Jan Kysela s tím, že navržená úprava nedává žádnou šanci se bránit střelnými zbraněmi v rámci ústavního práva. Tato úprava je navíc velice obecná a nic nového nepřináší.

Část horní komory v minulosti navrhla, aby se do Listiny základních práv a svobod zakotvila právo bránit sebe a jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. „Samotný návrh zavádí ústavní zakotvení práva na obranu i se zbraní. Právo na obranu náš právní řád obsahuje jen na zákonné úrovni. Vzhledem k významu práva na život, které je právo nejzákladnější, protože bez života ostatní práva člověka nemohou být naplněna, návrh považuje za správné symbolicky povýšit toto právo na úroveň ústavní, což má i význam v tom, že lidé se mohou ochrany základních práv dovolávat v rámci ústavní stížnosti u Ústavního soudu. Jde i o reakci na současné obavy o oblast bezpečnosti. Návrh dává ústavní rozměr právu každého bojovat o svůj život i za užití zbraně proti útoku,“ uvádí důvodová zpráva.

Ústavní právník Jan Kysela k této úpravě uvádí, že není jasné k určení, zda se tato změna dá považovat za vhodnou změnu. „Z důvodové zprávy a rozprav nebylo úplně jasné určit, pakliže by to mělo být tak, že je účelem ochrana České republiky před zbraňovou směrnicí. Účel tak nemůže být dosažen, protože evropské právo si nárokuje přednost před právními řády států jako celku bez ohledu na to, zda se jedná o zákon či ústavní zákon. Ledaže bychom přesvědčili Evropskou unii, že máme právo bránit se se zbraní v rámci ústavní identity. To ale těžko někoho přesvědčíme, když jsme si to tam napsali v reakci na zbraňovou směrnici. Tento účel tak dosažený není,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Podle něj ale lze k předmětnému případu pohlížet i druhým účelem. „To lze poté, co by někdo chtěl zrušit nutnou obranu a my se tomu bráníme tím, že to upravíme v listině. Poptávka po tom ale není. I kdyby byla, tak tím, že v listině není napsáno se střelnou zbraní ale se zbraní, a ve smyslu trestně právních předpisů může být i kámen. Kdyby to bylo zakázané držení jakékoliv střelné zbraně, tak ta listina tomu úplně nezabrání. Úprava účel splňovat nebude a nezdá se mi ani smysluplná. Potřebná rozhodně není, protože ničemu nepomůže,“ řekl Jan Kysela.

Naopak to vidí poslankyně za ODS Jana Černochová, která se dlouhodobě věnuje bezpečnosti. „Budu hlasovat pro a přesah do ústavy vidím zejména v důležitosti symbolu důvěry státu v legální držitele zbraní a respektování jejich práv zbraň získat, vlastnit a nosit pro ochranu svou i svého okolí za zákonem stanovených pravidel. Stát by měl být partnerem a měl by požívat důvěry svých občanů a respektovat jejich právo na obranu se zbraní. Deklarace státu prostřednictvím své ústavy, nebo ústavních zákonů je proto rozhodně namístě a výsostně legitimní požadavek, který by měl být ctěn. Nejde o to, aby byla možnost držet zbraň rozvolněna a aby se množství legálně držených zbraní ve společnosti zvýšilo. Cílem je zachovat současný stav, netrestat ty, kteří splnili zákonné podmínky a jednají i nadále v souladu se zákonem, zbraně nezneužívají a dodržují pravidla hry a chtějí si zajistit bezpečnost svou a své rodiny. Naše obhajoba legální držby zbraní je proto principiální záležitostí ochrany svobody občanů,“ řekla pro Echo24 Jana Černochová.

Politička ODS sice podpořila vládní stanovisko, přesto se v kabinetě Andreje Babiše (ANO) jednalo o bouřlivou diskuzi. „Pokud jde o postoj vlády, nerozumím mu. Ještě o minulém víkendu zaujímala většina ministerstev negativní stanovisko, část navrhovala neutrální stanovisko. Po jednání vlády je vše naopak. Věc je natolik citlivá, že si myslím, že každý poslanec napříč poslaneckými kluby bude mít vlastní názor a podle toho bude jednání také vypadat. Stanovisko vlády na tom podle mě nic nezmění,“ řekl pro Echo24 šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka s tím, že podobnou úpravu nepodporuje.

„Považuji jej jednak za nadbytečný, jednak za špatně napsaný. Záležitost obrany sebe i kohokoliv dalšího velmi citlivě řeší právní předpisy, zejména trestní zákoník. Také judikatura týkající se nutné obrany a krajní nouze je dlouhodobě stabilizovaná, a co považuji za velmi důležité, velmi citlivě se staví na stranu oběti útoku. Předložený senátní návrh tedy ničemu a nikomu věcně nepomůže, naopak může vést k nejasnostem a destabilizaci v tak citlivé záležitosti,“ dodal.

S novou úpravou nesouhlasí ani lidovci. Podle Marka Výborného, někdejšího šéfa KDU-ČSL, je názor na zbraňovou úpravu individuální záležitostí. „Já osobně tuto změnu nepodpořím, již dnes existuje v právu například institut nutné obrany. Považuji současné možnosti za dostatečné. Je dle mého iluzorní domnívat se, že zavedením tohoto práva se zvýší bezpečnost občanů. Zvláště když již dnes patříme k nejbezpečnějším zemím na světě k tomu nevidím žádný důvod,“ řekl pro Echo24 Marek Výborný.

Česko ke zbraňové úpravě přistupuje jako k reakci Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.