Zadržováním běženců v tranzitních zónách u svých hranic porušovalo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož maďarské úřady neumožnily zadržovaným lidem účinně požádat o azyl, jak stanovují unijní právní předpisy. Budapešť letos v květnu kritizované zóny zrušila poté, co unijní soud v souvisejícím verdiktu pobyt v nich označil za zadržování bez zákonného důvodu.

Na nejvyšší orgán unijní justice se obrátila Evropská komise, která kvůli zacházení s uprchlíky zahájila s Maďarskem řízení pro porušování povinností plynoucích z unijních směrnic. Vláda národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána začala v době masivní uprchlické vlny v roce 2015 razit tvrdou protimigrační politiku. Maďarsko vybudovalo na vnější hranici EU se Srbskem tranzitní zóny u přechodů Röszke a Tompa. Fungovaly přímo u hranic jako uzavřené tábory, které šlo volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády byli uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně, soud EU však v květnu rozhodl, že byli zadržováni bez zákonného důvodu.

Dnes soudci v Lucemburku konstatovali, že tímto přístupem Maďarsko porušilo několik unijních směrnic. Pro cizince, kteří chtěli na maďarské hranici požádat o azyl, bylo podle soudu „téměř fakticky nemožné tuto žádost učinit“. Soudci zdůraznili, že členské státy musejí zajistit, aby lidé mohli požádat o azyl, „jakmile v tomto směru projeví svou vůli“.

Maďarsko podle dnešního verdiktu zároveň běžence neoprávněně vyhošťovalo, protože maďarský zákon umožňoval úřadům posílat je zpátky do Srbska bez dodržení všech azylových pravidel EU. Dalším porušením unijních směrnic byl podle soudců fakt, že někteří lidé usilující o azyl neměli možnost zůstat na maďarském území po zamítnutí žádosti, aby mohli podat případné odvolání.

Soud zároveň odmítl maďarské argumenty, že v době migrační krize mělo v zájmu ochrany bezpečnosti svých obyvatel právo přistupovat k uprchlíkům mířícím do Evropy zmíněným způsobem. Výjimečné porušení směrnic z důvodů ochrany bezpečnosti připouštějí unijní smlouvy. Budapešť však podle soudu dostatečně neprokázala, že by bylo nutné tuto možnost využít.

Přes Maďarsko mířily před pěti lety do západní Evropy statisíce uprchlíků. Orbánova vláda se v té době stala terčem kritiky ochránců lidských práv v Maďarsku i zahraničí. Kromě zmíněných zón nechala na jižní hranici postavit plot se žiletkovým drátem. Lidé včetně rodin s malými dětmi přebývali u hranic v nákladních kontejnerech a podle nevládních organizacích často neměli dostatek jídla.

Protože Maďarsko již své pochybení napravilo, žádné pokuty či jiné postihy mu v souvislosti se zónami nehrozí.